Člověk v tísni, Chodorkovskij i Soros. Rusko chce zpřísnit kontakt s ‚nežádoucími‘ organizacemi

Rusko dál přitvrzuje proti organizacím, které označí za nežádoucí. To je případ třeba i české humanitární organizace Člověk v tísni, která od listopadu v zemi nesmí působit. Ruští poslanci teď připravují novelu, která by navíc trestala ruské občany za to, že se s těmito organizacemi stýkají třeba i v zahraničí.

Označení za nežádoucí organizaci v praxi znamená absolutní zákaz činnosti na ruském území. Taková organizace tam nesmí jakkoliv působit a ruští občané s ní nesmí spolupracovat. Jinak jim hrozí až osm let vězení.

Zaměstnanci takové organizace, kteří nejsou ruskými občany, mají zakázaný vjezd do země. A také webové stránky organizace jsou v Rusku blokované.

Režím tímto způsobem od roku 2015, kdy byla přijatá příslušná legislativa zavádějící termín „nežádoucí organizace“, ze svého území fakticky vykazuje neziskové organizace nebo think tanky.

Postih i v zahraničí

Zařazení na příslušný seznam, který vede ruské ministerstvo spravedlnosti, navrhuje generální prokurátor se souhlasem ministerstva zahraničí. Důvody zařazení na seznam ale Rusko poté zpravidla už nijak blíže nekomentuje a neuvádí žádné konkrétní příklady, čím se podle něj měla daná organizace provinit.

Podle právní úpravy, kterou chystají ruští poslanci, by nově měli být trestaní Rusové i jen za účast na zahraničních seminářích či konferencích, které tyto v Rusku zakázané organizace pořádají.

A to nehledě na to, že by k tomu došlo v cizině. Jak se nechal slyšet Vasilij Piskarjov, předseda komise pro otázky zahraničního vměšování se do ruských záležitostí, by tak prý měli být stíhaní stejným způsobem, jako kdyby se takovou činností zabývali přímo na území Ruska.

Argumentoval, že některé z neziskových organizací po zákazu působení v Rusku přesunuly svoje aktivity do ciziny a údajně tam školí aktivisty v tom, jak pořádat různé tzv. barevné revoluce nebo jiné nepokoje v Rusku, jak tvrdí.

Na seznam se dostávají zahraniční nebo mezinárodní organizace, které Rusko z různých důvodů považuje za hrozbu. Příslušný zákon poukazuje na hrozbu bezpečnosti státu, veřejnému pořádku nebo ústavnímu systému. Zpravidla jde o organizace, které podporují protikremelskou opozici a aktivní občanskou společnost, hájí lidská práva nebo apelují na dodržování mezinárodních závazků.

Celkem 22 organizací

Momentálně je takových nežádoucích organizací v Rusku 22 a většina z nich je amerických. Od loňského listopadu mezi nimi figuruje i česká humanitární organizace Člověk v tísni, která v Rusku podporovala aktivisty a blogery a upozorňovala na porušování lidských práv.

Dále je to také třeba nadace miliardáře a filantropa George Sorose nebo nezisková organizace založená kdysi nejbohatším Rusem Michailem Chodorkovským.

Přijetí novely v ruském parlamentu je nanejvýš pravděpodobné, a to dost možná již velmi brzy. Napovídá tomu složení parlamentu či to, jak hladce byly v uplynulých měsících přijaté podobné zákony. Konkrétně zákony o tzv. zahraničních agentech, což je analogie pro ruské občany, kteří jsou financovaní z ciziny, včetně třeba výzkumných grantů nebo médií jako je Svobodná Evropa.

Vasilij Piskarjov se nechal slyšet, že už je nachystaná příslušná novela kodexu správních deliktů, takže by se například účast na zahraničním semináři nebo konferenci stala trestanou ve správním řízení, stejně jako třeba účast na nepovolených demonstracích.