Ministryně Schillerová: My jsme to opsali z celé řady zemí EU

Projev na 49. schůzi Poslanecké sněmovny dne 29. 5. 2020 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé daňové zákony v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2

reklama

Děkuji za slovo, pane místopředsedo, budu stručná, bylo mně zdůrazňováno, abych nemluvila dlouho. Měla jsem samozřejmě připravenou tady reakci na to vyjádření skupiny ekonomů.

Mně se hrozně líbí, jak někteří poslanci a nebudu dneska opravdu nikoho jmenovat. Když prostě to vyjádření se jim hodí tak zvaně k té argumentaci, tak ho zdůrazňují. Ale to, že jste dostali všichni vyjádření všech asociací, a já taky, to, co jste dostali vy, jsem dostala i já, asociací, komor a svazů, které unisono zní ve prospěch například tady toho zpětného uplatnění ztráty, tak to řečeno není.

No, budu se držet zpětného uplatnění ztráty. Já jsem přesně prošla tím posunem tak, jak ho tady popsal pan předseda Stanjura. Asi poprvé tady na mikrofon řeknu, že co se týče zpětného uplatnění ztráty, beze sporu s tím souhlasím, že ty argumenty není potřeba opakovat. Je to přesně tak. Pětadvacet let máme v zákoně o dani z příjmů možnost uplatnit ztrátu v pěti letech následujících po vyměření bez limitu. Bez limitu.

Takže pokud by to třeba neprošlo dnes, tak tu ztrátu stejně ony za rok ty firmy uplatní. A my teď říkáme, umožněme to dva roky zpátky, vraťme jim daň, pomozme jim dát peníze na likviditu.

A my jsme to nevymysleli na Ministerstvu financí, my jsme to opsali z celé řady zemí EU, proto ten anglický výraz, protože takto se to prostě, světa, nejen EU. To má celá řada zemí světa.

Ale prosím, ty podmínky jsou jasné. Musí vzniknout ztráta, rozhodně žádá firma nechce dobrovolně jít do ztráty, nejsme tady prostě v těch letech, kdy se vyráběly ztráty, nebudu už ty roky připomínat, prostě třicet let zpátky. Která firma by chtěla jít do ztráty.

A musí existovat zisk za roky 2019 a 2018. A ten už tam je. Ten už je vyměřený, ten už prostě je přiznaný na finanční správě, přílohy jsou na obchodním rejstříku anebo u finanční správy. Tam není co, jaký prostor prostě pro posun. A já jsem původně, my jsme na Ministerstvu financí, když jsme to s kolegy dávali dohromady, tak jsme tam ten limit měli 25 milionů. Ale pak padaly přesně argumenty v odborných kruzích asociací, svazů, komor, lidí, kteří prostě zastupují podnikatele, přesně ty, co tady zazněly od pana předsedy Stanjury. Prostě proč to limitovat? Proč to limitovat? Stejně ta firma v tom čase, a tam jde jenom o posun v cash flow, ta firma v čase to uplatní tak, jak to bude odpovídat účetnictví a účetnímu vzniku ztráty. A my pouze tím, že jí to umožníme udělat teď a nemá co zkamuflovat, nemá, buď ty zisky tam měla v tom roce 2018, 2019. Tam už nic nezkamuflujete. Nebo je tam neměla. A pak nic neuplatní. Získá peníze, dá je do likvidity firmy a pak zdaní více. Takže je to posun v čase.

Takže argumenty typu, že to teď dopadne na veřejné rozpočty, ty jsou liché. Když to nedopadne teď, tak to dopadne nejdříve za rok a pak až v pěti letech. A zase za podmínky, že bude generovat nějaký zisk a že se to od toho bude odečítat.

Takže já skutečně jsem těm argumentům nerozuměla. Já jsem vázána nějakou koaliční dohodou, takže já ji budu v tuto chvíli muset dodržet. A říkám to otevřeně, ne, bylo to v souladu s návrhem, který nakonec připravilo Ministerstvo financí a předložilo na vládu. Já prostě ty argumenty, tentokrát podepisuji všechny argumenty, které na tento vrub tohoto problému tady řekl předseda ODS Stanjura. Ano, přesně tak to je. Vytvoříme tady jakousi představu. A stejně těch 30 milionů, a já budu dodržovat to, co prostě bylo dohodnuto, těch 30 milionů, které uplatní ty firmy, tak ten zbytek si uplatní pak za rok. Takže to je jediné, čeho dosáhneme.

Mně se hrozně líbí, jak tady u toho loss carryback je strašně velký problém dopad na veřejné rozpočty. Přitom je to jenom posun v čase buď teď nebo za rok nebo za dva nebo za tři. Ale u DPH, kde je to trvalé, nám to nevadí? To je dopad jako hrom. Ale trvalý dopad, trvalý. Včetně i toho návrhu pana poslance Votavy. Ten je tedy úplně nejhorší. Je možná nejlevnější, ale je o tom, že ta snížená sazba na pivo, která byla takovým předmětem humoru a veselí, já jsem ráda, že se lidi baví, tak by byla procházka růžovým sadem.

My bychom tady teď měli prostě tři sazby u potravin a nikdo by nepřišel na to, co kam patří. Není, kdo by to rozděloval. Takže něco bylo 21, něco 15, něco v 10. Samozřejmě bylo by to, pane poslanče, asi za minimálně 8,5 až 10 mld. My to nejsme schopni ani pořádně spočítat, a trvale v rozpočtu obcí. Vy jste také plédoval za rozpočty krajů, měst a obcí. Takže prostě to je úplně to nejhorší.

A pozor, ještě řeknu jednu věc. Jaká je záruka, že se to promítne do cen pro konečného spotřebitele, pro toho českého občana, že si to nenechají řetězce? No žádná, prostě žádná. Takže my bychom vzali 10 mld. krajům, městům a obcím a dali to řetězcům. Dobře, jenom ať víme, o čem se tady bavíme. Samozřejmě ty další návrhy jsou ještě dražší, ale principiálně úplně stejné. Takže nebudu to dále rozebírat.

Jinak když byla tripartita, třeba pro vaši informaci, tak proti loss carryback v podstatě byl jediný člen tripartity a to byl ČMKOS, to znamená zástupce odborů. Tak jenom, to jenom tak na okraji. Jinak všichni zástupci tripartity, kteří tam byli přítomni, byli pro to, dobře si uvědomovali, jak je to velmi, velmi důležité.

Já v tuto chvíli asi nemám, co bych dodala. Já prostě podpořím těch 30 milionů, protože si říkám, je to otázka jakési koaliční dohody.  Já ji musím respektovat, ale jenom jsem chtěla, aby tady zaznělo, že smysl mi to po debatě s experty prostě nedává, a že by dávalo smysl, abychom to neomezovali. Ani mi nedává smysl, aby to tam bylo dočasně. Já mám nastudovaný Benchmark zemí nejenom Evropské unie, ale všech zemí světa, které toto mají. Mám tu tabulku tady. A liší se to, jsou země, které to mají dočasně, jsou země, které to mají na rok, které to mají zastropované, nezastropované, a tak dále. Liší se to, ale prostě nechme to tam už vestavěné. Nechme to tam vestavěné jako antikrizové opatření. Nechme to prostě tam.

Pane předsedo Stanjuro, já nepodpořím ani váš návrh na ty odpisy, ale ne proto, že bych s tím nesouhlasila. Já ho nepodpořím proto, že dnes, možná teď, možná dopoledne, možná za hodinu můj náměstek pro daně a cla rozesílá svazům a komorám návrh, který připraví Ministerstvo financí. Není to opravdu o tom, že je opoziční, tak ho nepodpořím, je to o tom, že musí být technicky perfektně napsaný a vydiskutovaný. Takže my napíšeme návrh a souhlasím s tím, že musíme zvednout těch 40 tisíc, my napíšeme návrh, který dáme do daňového balíčku roku 2021, pokud se na něm domluvíme v rámci koalice, navrhne ho Ministerstvo financí, že skutečně to podnikatelé potřebují, tady tyto odpisy, my jsme na tom pracovali, my to vydiskutujeme se svazy a komorami.

Řádný daňový balíček 2021 je teď na Legislativní radě vlády, takže se to stíhá, navíc se to nastaví tak, že by to mohlo být uplatnitelné už za tento rok. Je to správný krok, my ho máme napsaný technicky perfektně, což je samozřejmě rozdíl, když to píše expertní tým kolegů z Ministerstva financí. Souhlasím s tím, ale upozorňuji: Zase tam bude nějaký dopad na veřejné rozpočty. Neumíme napsat žádnou daňovou změnu, která by neměla dopad na veřejné rozpočty. A proto my říkáme: Jinak to nejde a hledáme cestu, jsme vázáni usnesením Poslanecké sněmovny, do 16. června 2020 máme předložit dotační programy. Pracujeme na tom. Takže to jsem jenom k tomu chtěla říct, a to už je asi všechno. Děkuji za pozornost.

reklama