Jaromír Soukup vzkazuje ministrovi: otevřete školy všem

Dobrý den, milí čtenáři. A zvlášť bych chtěl pozdravit zejména ministra školství Roberta Plagu. Protože právě pro něj mám poměrně důležitý vzkaz, tak snad si toto přečte. Věřím, že už z tohoto úvodu je vám jasné, že dnes budu mluvit o školství.

A ne, nebudu se trefovat do učitelů či ředitelů škol. Jedinou výtku nemám ani vůči rodičům, kteří se snažili o své děti postarat. Kdepak. Jestli se mi něco nelíbí, je to jednání ministerstva školství.

Právě ministr Plaga v tomto týdnu překvapivě oznámil, že do škol by se v omezené míře mohli vrátit i žáci druhého stupně základních škol. V pořádku, jen ať se vrátí. Ale to by pan ministr ještě před týdnem nesměl říkat, že se to nestane. A tak se školy nemohly připravit. A já vám řeknu, jak to teď na školách vypadá: naprostý chaos. Dnes už pomalu nikdo neví, kdy a kdo má jít do školy. Co a jak se bude učit. A na jaké dítě se podle manuálu ministerstva ve školách místo najde, a na jaké dítě ne.

A já vám řeknu - tohle je něco naprosto nepřijatelného. Chápu, že jsme v březnu školy zavřeli. Nevěděli jsme, čemu čelíme. Jak se bude virus chovat. Ale teď už toho docela dost víme. A i vědci mají jasno: děti nejsou z epidemiologického pohledu problém. Školy se v jiných zemích buď nezavřely, nebo se po omezeních už zcela otevřely. Ale my? Školy jsou podle ministerstva stále oficiálně zavřené. Opravdu, i dnes, kdy infikovaných přibývá jen velmi málo.  Fungují jen takzvané školní skupiny. A ministr školství vytahuje jeden termín otevírání za druhým, jak králíky z klobouku. 

Andrej Babiš říkal, že jsme premianti, jak jsme koronakrizi dobře zvládnuli. Ano, jsme premianti v tom, jak znemožnit dětem se vzdělávat. Víte, že na deset tisíc dětí se úplně zapomnělo? Nemají počítač, nemají internet. Nemohli se vzdělávat on-line, jak ministr doporučil. Ukazuje se, že některé děti se během tohoto pololetí takřka nic nenaučily. A to přece nemůžeme akceptovat. Ne, pokud je naším společným cílem vzdělaná společnost.

A trochu jiný příklad. Některé děti do škol chodí. Ale v rámci omezeného provozu se učí jen některé předměty. V omezené míře se probere třeba český jazyk nebo matematika. Ale co další? Fyzika? Chemie? Přírodopis? Dějepis? Znamená to, že takřka celé pololetí bez těchto předmětů vlastně není žádná tragédie? Tak já vám něco řeknu. Je to tragédie. Je naprosto bezprecedentní, že české školy nefungují, i když k tomu není žádný objektivní důvod. 

A teď ten slíbený vzkaz na ministerstvo. K odvaze člověka patří, pokud dokáže přiznat, že se v něčem mýlil. Že jsme třeba čekali, že to bude horší, ale naše obavy se nenaplnily. Myslím, že nyní už je na takové prohlášení docela správný okamžik. A že je také správný čas na to, říct, že školy se mají otevřít pro všechny. Protože každý měsíc vzdělávání, který nepromarníme, má smysl. Protože jestli něco opravdu hodně nechci, tak je to za rok říct: dětem chybí základní znalosti? Já jsem vám to říkal.