https://cms.parlamentnilisty.cz/image.ashx?f=IMG_5227_636226690277355150.jpg&id=119980
Popisek: Václav VotavaFoto: Hans Štembera

Votava (ČSSD): Je třeba zastropovat velikost ztráty, kterou je možné odečíst, do 30 milionů maximálně

Projev na 49. schůzi Poslanecké sněmovny dne 29. 5. 2020 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé daňové zákony v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2

reklama

Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, mluvili o tom už tady mí předřečníci. Co se týká změny zákona o dani z příjmů a zpětného uplatnění daňové ztráty, já jsem o tom hovořil i včera na rozpočtovém výboru. I já bych poukázal na to, co jste zřejmě všichni dostali od členů ekonomického poradního týmu při Ústředním krizovém štábu, a myslím si, že ti, kteří jsou pod tím podepsaní, nejsou lidově řečeno žádný ořezávátka, a také je nemůžeme podezírat z toho, že by nechtěli přát našim podnikům a firmám, aby se jim pomohlo. Pokud to zůstane v takovémto stavu, v jakém to je, tak pro mě to hlasovatelné není. Já věřím - a už i paní ministryně tady naznačila, že je tady určitý pozměňovací návrh. V každém případě je třeba zastropovat resp. dát limit na velikost ztráty, kterou je možné odečítat. U mě je to maximálně do 30 milionů, ale podpořím každou rozumnou do 30 milionů, protože opravdu zatnout sekyru 30 miliard ve státním rozpočtu, to si myslím, že si dovolit nemůžeme.

A navíc by se to týkalo samozřejmě i krajů, týkalo by se to obcí, protože samozřejmě ony dýchají se státním rozpočtem, respektive dostávají prostředky ze sdílených daní. O tom, že je to směřováno víceméně pro velké firmy, nemůže být určitě debata. To je naprosto zřejmé, protože malé firmy nevytváří tak velké zisky, pohybují se většinou tak akorát na hraně ziskovosti, takže to je opravdu víceméně pro velké firmy.

Myslím si také, že by se to mělo časově omezit, že by to mělo platit opravdu jenom u působení problémů s pandemií. To je to, co se tedy týká zpětného uplatnění daňové ztráty. Já bych chtěl ale ve zbytku času, který mám, obrátit pozornost na pozměňovací návrh, který jsem podával už na rozpočtovém výboru a podávám ho znovu, je tedy v systému pod číslem 5410 a týká se přeřazení některých základních potravin z patnáctiprocentní sazby DPH do desetiprocentní sazby. Je třeba říci, že v rámci vyhlášeného nouzového stavu byla realizována řada omezujících opatření, která měla přímo nebo nepřímo, a stále ještě má, dopad na ekonomiku a tyto negativní dopady dopadají nejenom na podnikatelský sektor, ale samozřejmě také do spotřeby obyvatelstva. Inflace se v současné době pohybuje přes 3 %. Máme jednu z nejvyšších inflací v celé Evropské unii a pro zmírnění dopadů se tedy navrhuje, abychom přeřadili základní potraviny do té druhé snížené desetiprocentní sazby. Byla tady námitka, že vznikne určitý chaos. Já se nedomnívám, že by chaos vznikl v tom zařazování, protože přílohou toho je i seznam, a je to udělané na základě určitého celního sazebníku, kódů nomenklatury, takže si myslím, že to může být naprosto jasné a zřetelné, jak by to mělo být.

Možná několik poznámek k argumentům proti. Jedním z argumentů je, že DPH nesníží cenu, pouze zvýší marži podnikatelů. Já si myslím, že pokud to tedy nevedlo přímo ke snížení cen, tak alespoň ke zpomalení dalšího zdražování a vytvoří se tady prostor pro nezvyšování cen. Proč pouze základní potraviny? Proto, že kdybychom tam samozřejmě dali všechny potraviny, tak ten dopad do státního rozpočtu by byl v řádu desítek miliard korun, kdežto tady, jak to navrhujeme, je to kolem 8 mld. korun. Slyšel jsem i takový posměšný příklad, proč tam třeba jsou i datle. Ale my jsme to pojali obecně pro ovoce, pro zeleninu, pro ostatní potraviny, takže jestliže je ovoce, tak samozřejmě v tom kódu nebo celním sazebníku jsou i ty datle. (Předsedající upozorňuje na čas.) Takže to jenom na vysvětlenou.

reklama