Jan Světlík: Karanténa ukázala, že lidi mohou nahradit stroje

Troufnete si odhadnout možné ekonomické důsledky koronavirové pandemie na náš region?
Nerad bych říkal nějaká procenta, o kolik se propadne HDP nebo o kolik vzroste nezaměstnanost, na to nemám dost informací ani statistická data. Ale že oba tyto faktory jistě nastanou, je více než jasné.

Jaký dopad mohou mít poslední měsíce na lokální průmysl?
Ukázalo se, že v našem regionu máme inovační firmy a školy, které mohou nabídnout nové věci. Od IT až po podporu dýchání, kterou se zabýváme i my v Cylinders Holding společně s VŠB – Technickou univerzitou. Tohle jsou určitě pozitivní důsledky – vývoj půjde rychleji dopředu, inovace se budou prosazovat snadněji. Na druhé straně tu bude řada firem navázaných silně na automotiv, na tradiční strojírenské obory, které to budou mít ještě nějakou dobu velmi složité. Část lidí přijde o práci už jen proto, že karanténa ukázala, že jsou mnohde nahraditelní technikou nebo lepší organizací práce.

Jsou ale i firmy, které míří k zániku…
Jsou tu i takové podniky, avšak u nich koronavirus nehraje až takovou roli. Do útlumu mířily už před ním. Jen se ten proces ještě urychlí. Zato turismus a gastro se snad vzpamatují, a pokud Češi letos dají většinou přednost tuzemským dovoleným, mohlo by to pomoct. Delší dobu bude ještě trpět kultura, sport i vzdělávání. Vidíme to ve Světě techniky v Dolních Vítkovicích, kam nám zatím pořád chodí jen zlomek dětí oproti době před pandemií a zavřením škol.

Buďme konkrétní. Je to poněkud kontroverzní otázka, ale nestálo by možná za to některé velké průmyslové kolosy začít pomalu utlumovat? Huť Liberty zhasíná vysokou pec, karvinští Piráti zase prosazují rychlejší útlum v karvinských dolech…
Pokud jde o doly, jejich „životnost“ je vždy časově omezená a je jasné, že útlum přijde, protože je dán podmínkami ložiska. Jakmile se těžba přestane vyplácet, není šance doly uměle držet. Uvědomte si ale, že i pak musí někdo šachty řízeně utlumovat, řešit důlní vody, metan a podobně. Nemůžete odejít metodou náhlého zhasnutí. Čili ten proces je delší a postupný. U hutí je to na jedné straně otázka sortimentu a jeho ceny na trhu, na druhé straně pak nutných investic. Ty jsou při modernizací hutí obrovské a každý vlastník zvažuje, jestli se to vrátí. Pokud se přitvrdí evropský Green Deal (opatření EU ke zlepšení klimatu na úrovni celého kontinentu), pak budou hutě v Evropě obecně ohrožený druh.

Trend posledních měsíců je podporovat místní firmy, trávit dovolené doma. Vydrží-li to Čechům dlouhodobě, mohou z toho časem živnostníci vyjít jako vítěz?
To si nemyslím. Nic není zadarmo. Ani ty podpůrné programy. Buď je musíte splatit jako úvěr, nebo na ně vydělat na daních, které bude stát vybírat s o to větší chutí. Pravděpodobně porostou ceny a tím i náklady, vydělávat bude těžší. Neznám model, který by firmy v tuhle chvíli vynesl jednoduše do velkého zisku. Pokud na krizi vydělají, tak spíše mentálně, vývojem, automatizací. Ten efekt bude viditelný až v budoucnu. A tím nemyslím za několik měsíců nebo hned příští rok.

Pandemie odeznívá, co si z ní podle vás lidé vezmou? Čemu je naučila?
Spoustu lidí uvrhla pandemie do zvláštního stavu, kdy se jim zdá, že „nic nejde“. Často tím argumentují, když se jim prostě nechce. Není to jen o tom, jít normálně do práce, ale o myšlení. A to je ještě horší. Než přemýšlet, jak věci zařídit jinak, je jednodušší říct, že to nejde a že za to může pandemie. Bohužel si myslím, že se to týká mnoha lidí. Pro spoustu lidí bude problém už jen to, aby se vrátili do normálního pracovního tempa.

Ekonomové-teoretici si netroufají predikovat budoucí vývoj ekonomiky. Skutečně je to jako věštění z křišťálové koule? Sám jste pády i vzestupy zažil, nelze najít porovnání v krizích z minulosti?
Tahle situace je opravdu jiná. Nikdy nikdo nezastavil ekonomiku tak, že by stály celé obory. V tom je to unikátní a chybí srovnání. Otázkou navíc je, co s tím vším udělá zelená politika EU. Může to být hořký koktejl, který jsme zatím ještě nikdy neochutnali.

Jak se s posledními měsíci vypořádal a vypořádává váš holding?
Naštěstí máme diverzifikovanou produkci. Klesla nám výroba pro automotiv a průmysl, na druhé straně násobně naskočila produkce medicinálních lahví na kyslík pro podporu dýchání. To nás navíc poslalo i novým směrem – k retailovým prodejům lahví na kyslík. Podle mého názoru je to velmi zajímavý směr, a proto ho teď rozvíjíme. Pracujeme na ultra lehké lahvi a máme společný výzkum s VŠB na co nejširší spektrum běžného užití – od lahví pro domácnosti seniorů nebo astmatiků až po profesionální sportovce.

Jak jako otec Dolních Vítkovic vidíte letošní turistickou sezonu areálu – rok bez koncertů a s až nyní se otevírajícími atrakcemi?
DOV se postupně otevírá. Koncerty pro auta samozřejmě nenahradí výpadek celého ročníku Colours of Ostrava, ale je to první vlaštovka, jak dostat do DOV zase návštěvníky. Budou tu menší akce, nové nabídky pronájmů, uděláme i nějaké změny ve struktuře a do konce roku uvidíme, co všechno se stihne dohnat.

Bude mít pandemie na rozvoj areálu neblahý dopad?
Rozběhnuté věci, jako je otevření pobočky Národního zemědělského muzea, pokračují, nové velké investice my sami letos nechystáme, čili v tomhle směru to až takový problém není. Potřebujeme ale rychle dostat znovu veřejnost do Světa techniky. Ten bez rodin a škol opravdu strádá a těžko teď bude dělat nové expozice.

Všiml jsem si, že poslední dobou často vyrážíte do přírody, procházíte se. Jak vnímáte proměnu okolní přírody a hor?
Já chodím do hor a do lesa tradičně, není to žádná velká novinka. I v Ostravě chodím co nejvíc ven. Je to relax, při kterém může člověk přemýšlet. Samozřejmě, že vidím důsledky kůrovcové těžby nebo vliv sucha. To se nedá přehlédnout. I tady si myslím, že bude muset člověk jako druh zapřemýšlet a přijít s řešením. Rychlá změna nepřijde. Musíme současně vyřešit stav, který už tu je, a budoucnost. Jsem přesvědčený, že bez vědy a techniky to nepůjde. I proto máme v DOV Svět techniky, aby mladí tyto věci vnímali a studovali vědní obory, které tyhle problémy mohou vyřešit.