Velmoc na ústupu? Na Vysočině vyloví dva tisíce tun ryb, bývalo to dvakrát tolik

„Od mládí mě bavil sportovní rybolov, tedy lov ryb na udici. Bavilo mě to tak moc, že jsem si přál vystudovat střední rybářskou školu, což se mi nakonec splnilo,“ vypráví Josef Nikl, dnes jednatel společnosti Rybářství Vysočiny z Havlíčkobrodska. U dalších rybářů se tato vášeň přenášela z otce na syna. Nebo na dceru, mezi sportovními rybáři se najdou i ženy. Kvůli fyzické náročnosti jich ale moc není v rybníkářském provozu.

Z devadesáti procent na Vysočině loví rybáři kapry. „Přestože je kapr naší tradiční rybou a stále si většina z nás nedovede štědrovečerní večeři představit bez kapra s bramborovým salátem, jeho spotřeba s ostatními sladkovodními rybami dosahuje v naší republice něco málo přes jeden kilogram na osobu za rok,“ řekla mluvčí Kraje Vysočina Eva Neuwirthová.

Plemeno Žďárského kapra

Svojí značku mají například kapři ze Žďáru nad Sázavou. „Plemeno Žďárského kapra ve vlastních plemenných liniích chová společnost Kinský Žďár. Jedná se o kapra, který má několik specifik vycházející především z přírodních podmínek, ve kterých je chován,“ popsala Neuwirthová. Ve firemní rybí prodejně se však poslední dobou dostává do obliby pstruh, zájem je také o čerstvě zpracované ryby.

Vedle kapra sledují v Rybářství Kolář stoupající zájem o pstruha duhového a sivena amerického. „Tyto ryby jsou stejné čeledi jako je losos,“ podotkla asistentka ředitele Barbora Půlpánová. Ve zpracovně ve Velkém Meziříčí tam každý pátek prodávají čerstvé ryby. „Chuť našich ryb, které jsou chovány na řece Oslavě je výrazně lepší, než chuť ryb dovezených z Itálie, Polska či Turecka, kde jsou ryby chovány v recirkulačních systémech,“ vysvětlila.

Oblíbení jsou vedle kapra také candát, štika a lín, na ty si ale zákazníci musí počkat do podzimních výlovů. Nikl prozradil, že v Rybářství Vysočiny v poslední době výrazně stoupá poptávka po pstruhovi, amurovi a candátovi.

Ryby pro sousedy

Celková produkce ryb v Česku je jednadvacet tisíc tun, na Vysočině se loví dva tisíce tun ročně zhruba od osmdesátých let. V padesátých letech to přitom bylo pět tisíc tun ročně. Ze současných dvou tisíc tun se na Vysočině sní zhruba polovina, zbytek jde na vývoz. „Největšími odběrateli našich ryb jsou sousední země, tedy Německo, Polsko, Slovensko, Rakousko, vyváží se ale i do Francie či Polska,“ řekla Neuwirthová.

Například sportovní rybáři z Moravského rybářského svazu v Kraji Vysočina loni ulovili čtyřiašedesát tisíc kaprů o celkové váze téměř sto osmdesát tun. „Dále si od vody odnesli 16 500 cejnů, 13 000 pstruhů duhových, 2 600 pstruhů obecných, 3 500 štik, ale také například 600 úhořů a 250 sumců,“ uvedla mluvčí. V součtu je to dvě stě dvacet tun za rok.

Místo pytláků řeší vydry a kormorány

Rybáři samozřejmě musí řešit i problémy s pytláky. „Je to ale v mnohem menší míře než třeba před dvaceti lety a dříve. Dnes mladí kluci tráví více času u mobilu či počítače a netráví tolik času venku jako dříve. A staří pytláci nám zestárli,“ odhaduje Nikl.

Naopak škody způsobené vydrami či kormorány stoupají, přidává se k nim i bobr. Tyto ztráty ale mají rybáři finančně kompenzované. „Kormoráni i vydry nám dělají značné škody. Kolegové mají vypozorované, že kormoráni vyhledávají rybníky, kam se nasadí líny,“ prozradila Půlpánová a pokračovala: „Na jednoho kormorána se počítá s čtyři sta gramy spořádaných ryb na den, některé zdroje uvádějí až kilogram. Škody vydrou jsou na tom obdobně. Jedna vydra dokáže během jednoho roku odchytat a sežrat až 500 kil ryb.“

Sto šedesát revírů na Vysočině

Rybníků spolu s ostatními vodními nádržemi je na Vysočině devět tisíc. Největší z nich je Velké Dářko s rozlohou dvě stě šest hektarů. Produkční rybníky na Vysočině mají zhruba čtyři tisíce hektarů, nezanedbatelné množství ryb přitom pochází z rybářských revírů. Na Vysočině jich je sto šedesát, třetina je pstruhová, ostatní jsou mimopstruhové. Největším revírem je Jihlava 7-8 na Třebíčsku s téměř čtyřmi sty hektary, který tvoří vodní nádrž Dalešice. „Naprostá většina rybářských revírů v našem kraji však svojí rozlohou nedosahuje ani dvacet hektarů,“ dodala Neuwirthová.