Tleskáme hulvátům. To je zahraniční politika, chválí ironicky Klausův kancléř Weigl

Jiří Weigl, kancléř prezidenta republiky z časů, kdy úřad zastával Václav Klaus, poznamenal, že kritika Izraele z pera tří českých politiků - ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) a jeho předchůdců v tomto úřadě Karla Schwarzenberga (TOP 09) a Lubomíra Zaorálka (ČSSD) - ukazuje jednu věc. Ukazuje, že Česká republika ve skutečnosti nemá žádnou vlastní zahraniční politiku.

reklama

„Podivný článek stávajícího a dvou předchozích ministrů zahraničí kritizující Izrael, který vyvolal takovou bouři a odsouzení na naší politické scéně včetně prezidenta republiky a premiéra, kouzlem nechtěného naplno a pro všechny jasně vyjádřil to, co je zjevné už delší dobu – Česká republika žádnou zahraniční politiku nemá. Provozují ji čistě ve vlastním, soukromém zájmu pouze jednotlivci bez ohledu na zemi, její vládu a jí oficiálně deklarovanou politiku,“ napsal Weigl v úvodu svého textu uveřejněném na serveru Institutu Václava Klause.     

Stačí se prý podívat na to, jak zesnulý předseda Senátu Jaroslav Kubera svévolně chystal cestu na Tchaj-wan, což by poškodilo naše vztahy s Čínou, nebo jak někteří pražští hulvátsky se vyjadřující politici poškozují naše vztahy s Ruskem. A někdo jim za to ještě tleská. Tady Weigl pravděpodobně narážel na starostu pražských Řeporyjí Pavla Novotného (ODS).

Ve světle těchto akcí už podle Weigl není text Petříčka, Zaorálka a Schwarzenberga tak překvapivý. Jen se potom těžko vysvětluje našim zahraničním partnerům, např. Spojeným státům, proč se chováme tak, jak se chováme.

„Co platí vůči Izraeli a v tomto případě přeneseně i vůči USA, platí i obecně. Našim partnerům v zahraničí těžko vysvětlíme, že jsme na vlastní zahraniční politiku našeho státu zcela rezignovali, že si u nás bez jakékoliv odpovědnosti každý dělá a říká do světa, co ho napadne, že pěstujeme pouze politiku vnitřní, a v té je dovoleno vše. Velmoci se na náš stát v důsledku toho zlobí a vztahy se komplikují. To určitě není zájmem České republiky a jejích občanů, to je zájmem pouze některých jednotlivců v domácích politických hrách,“ pokračoval Weigl.

Přitom Izrael by nám prý mohl být příkladem. Izraelci se na domácí politické scéně dokážou hádat podobně jako Češi, ale na rozdíl od Čechů se dokážou shodnout na tom, jaké jsou zahraniční zájmy jejich státu a dohodnuté linie se držet. Weigl tvrdí, že Češi, Moravané a Slezané téhož schopní nejsou, čemuž odpovídá i naše údajně velmi malá mezinárodní váha.

reklama