Den, kdy fotbal znamenal smrt. Od tragédie v Bruselu uběhlo 35 let

„Brusel, Brusel,“ znělo ve filmu Proč? z úst Daniela Landy. Spousta diváků netušila, že pokřik odkazuje k reálnému incidentu, který se stal na bruselském stadionu Heysel. Metropole tehdy hostila finále Poháru mistrů mezi Liverpoolem a Juventusem. Těsně před utkáním na sebe oba tábory dorážely, což mělo za výsledek chaos, ve kterém zahynulo 39 lidí. Krvavý zápas se odehrál 29. května 1985.

Středeční večer byl ve znamení kopané, miliony fanoušků po celém světě zapínaly televizory, aby viděly svůj oblíbený tým v akci. Místo fotbalistů ale koukaly na zkrvavené fanoušky a pobíhající záchranáře. Na trávníku, kde se měly prohánět tehdejší hvězdy, ležela nehybná těla. Apokalypsa v Bruselu dosáhla svého vrcholu. Co ale stálo za jednou z nejčernějších kapitol evropské kopané?

V 80. letech patřil mezi nejlepší fotbalová mužstva FC Liverpool, což dokládal fakt, že v sezoně 1983/1984 ovládl Pohár mistrů, předchůdce dnešní Ligy mistrů. Ve vypjatém finále nastoupil Liverpool proti italskému AS Řím. Anglický klub zvítězil, úřadovali také ostrovní „rowdies“, jenž se zapojili do několika potyček.

Zpackaná organizace

I v další sezoně se The Reds probojovali do finále, podobně jako v předešlém ročníku narazili na italský celek, tentokrát stál v cestě turínský Juventus. Dějištěm finále se stal zastaralý stadion Heysel, který se nachází v blízkosti slavného Atomia. Organizátoři věděli, že fanoušci si budou chtít vyřizovat účty, proto sáhli ke zvláštnímu řešení. Italům vyčlenili jeden z ochozů za brankou, Britům pro změnu část na druhé straně. Jeden ze sektorů byl označen jako neutrální, tam měli fandit lidé, kteří nepřísluší k ani jednomu táboru.

Vinou černého trhu se několik desítek lístků dostalo do rukou příznivců Juventusu. Veskrze šlo o normální fanoušky, tvrdé jádro bylo na protější straně. Ani to však liverpoolské nezastavilo. Před výkopem začaly nepokoje, Britové doráželi na Italy. Padly první rány a odstartoval chaos. Lidé chtěli uniknout násilí a tlačili se k východu. Zastaralý stadion ale poskytoval jeden východ.

Tlačenice také způsobila pád zdi, která oddělovala sektor od hrací plochy. Pod troskami zahynulo několik desítek fanoušků, další životy vyhasly v nastalém chaosu, kdy byli lidé prakticky ušlapáni. Mezi oběťmi bylo přes třicet Italů, ale také několik Belgičanů. Zkázu dokresluje i malý počet zdravotníků, který byl na stadionu přítomný. Situaci zkomplikovali fanoušci Juventusu z druhé strany, již chtěli Angličanům oplatit jejich chování. Střetu zabránila policie, která se snažila celou situaci stabilizovat.

Platini vystřelil Juventusu titul

V útrobách stadionu se řešilo, co bude se zápasem. „Musí se hrát, ukončení by přineslo nepokoje v ulicích,“ zněl výsledný verdikt. Obě mužstva sice odmítla, ale nakonec byla činovníky přesvědčena. Odehraje se jeden z nejpodivnějších zápasů, v 56. minutě jde Juventus do vedení. Po kontroverzní penaltě střílí branku Michel Platini. Jeho radostnému slavení přihlížel poloprázdný stadion, část fanoušků totiž jezdila po bruselských nemocnicích a hledala své kamarády.

Tragédie měla dohru i mimo hřiště. UEFA označila jako viníky liverpoolské fanoušky, několik z nich dokonce stanulo před soudem. Rovněž vyloučila všechny anglické týmy z evropských soutěží, zákaz nakonec platil pět let, Liverpool musel čekat ještě o rok déle. Do fanoušků se opřela i Železná lady Margaret Thatcherová. Na stadionech se zavedla bezpečnostní opatření, která ještě posílila po roce 1989, kdy na stadionu Hillsborough zahynulo 89 lidí.

Oba celky se znovu potkaly v roce 2005. V týmu Liverpool tehdy působil Vladimír Šmicer či Milan Baroš, dres Juventusu pro změnu oblékal Pavel Nedvěd. Všichni se stali svědky zajímavého momentu. Fanoušci Liverpoolu udělali „choreo“, na které stálo „amicizia“, v překladu přátelství. Gestem chtěli alespoň částečně odčinit zápas, ve kterém šlo především o život.