https://cdn.xsd.cz/original/162da51035113099aef4cfcb4e1e4d70.jpg
Sdílené pracovní místo spočívá v tom, že se o jednu pozici dělí více pracovníků s kratším úvazkem. Ilustrační foto. | Foto: Ondřej Besperát

O pracovní místo se lidé budou moci dělit, změní se i dovolené, schválili poslanci

by

Sdílené pracovní místo spočívá v tom, že se o jednu pozici dělí více pracovníků s kratším úvazkem. Ministerstvo práce a sociálních věcí si od změny slibuje zlepšení zaměstnávání matek s malými dětmi či seniorů.

Dovolená by se podle vládního návrhu neměla poskytovat za odpracované dny, ale za odpracovanou dobu. Spojovala by se tedy s týdenní pracovní dobou a odrazily by se v ní snížené úvazky. Část novely o vysílání pracovníků reaguje na evropský předpis, který má mimo jiné omezit takzvaný sociální dumping s konkurováním nižší mzdou.

Pětidenní placené volno pro zaměstnance, kteří působí na táborech a akcích pro děti a mládež, prosadila skupina poslanců v čele s Janem Farským (STAN). Náhrada mzdy se má počítat nejvýše z průměru v národním hospodářství. Zaměstnavatelům ji má hradit stát, což si vyžádá asi 50 milionů korun ročně. Možnost využití už nyní zakotveného až třítýdenního neplaceného volna by se měla podle schválené úpravy rozšířit i na sportovní soustředění dětí a mládeže.

Změnu výpočtu renty ze ztráty na výdělku po pracovním úrazu poslanci schválili na návrh Víta Kaňkovského (KDU-ČSL). Cílem je to, aby se lidem, kteří rentu pobírají, vyplatilo znovu pracovat i na hůře placených místech.

Poslanec ODS Jan Bauer neprosadil úpravy, aby souhrn pracovních dob zaměstnanců na sdíleném místě nemusel odpovídat stanovené týdenní pracovní době, aby zaměstnavatel mohl nařídit zaměstnancům zástup například nemocného kolegy a aby u sdíleného místa byla měsíční výpovědní doba místo navrhované půlměsíční. Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura neuspěl s požadavkem na navýšení počtu hodin z nynějších 300 na 450, které je možné odpracovat ročně na dohodu o provedení práce.

Sněmovna zamítla i pozměňovací návrh pirátky Olgy Richterové, který by zavedl automatickou valorizaci minimální mzdy. Chtěla, aby tato mzda činila 0,46násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy vždy za předminulý kalendářní rok. 

Zvýší se odškodnění pozůstalých při úmrtí v práci

Dalším cílem vládní předlohy je snížit administrativu. Zaměstnavatelé by už nemuseli vydávat potvrzení o ukončení dohody o provedení práce. Dostávali by ho dál jen lidé se srážkami nebo s nemocenským pojištěním. Zákoník upravuje doručování písemností zaměstnancům i zaměstnavatelům. Situaci komplikovalo to, že si lidé poštu nepřebírali a že se firmy nenacházely na uvedené adrese z rejstříku. Nově se budou písemnosti považovat po určité lhůtě za doručené.

Zpřesnit se mají také podmínky pro výpověď, kterou dá pracovník kvůli přechodu na jinou práci. Novela by navíc zvýšila jednorázové odškodnění pozůstalých po pracovníkovi, který zemřel v práci, a úhradu za zřízení pomníku či desky. V případě odškodného místo jednorázové částky nejméně 240 000 korun by to měl být nejméně dvacetinásobek průměrné mzdy. Pro stanovení sumy se má používat průměrný výdělek za první tři čtvrtletí předchozího roku. Nyní se na pomník poskytuje nejméně 20 000 korun, nově by to měl být aspoň 1,5násobek průměrné mzdy.