Poslankyně Maříková, popotahovaná za slova o migrantech: Evropská unie se chová jako diktátor. Čím dříve se rozpadne, tím menší budou škody

ROZHOVOR „Dnešní Evropská unie je symbolem zotročování, ztráty suverenity, autoritářství, výhrůžek ‚nebudete-li poslouchat, tak nedostanete peníze‘. Členské státy pro ni nejsou rovnocenným partnerem,“ kritizuje rázně Brusel poslankyně Karla Maříková z hnutí SPD. Sama v posledních dnech ustála před poslanci pokus o vydání k trestnímu stíhání za svůj výrok směrem k migrantům. Podle jejích slov čelila zneužívání politické moci a vymyšleným nástrojům ze strany Ministerstva vnitra k umlčení jiného názoru; jedním z nich je pojem „předsudečná nenávist“. A upozornila, že dnes může být nepohodlný její názor, zítra kohokoliv jiného. Současně vyzvala, aby si lidé nenechali nasazovat náhubky.

reklama

Evropská unie plánuje, kolik a komu peněz poslat v rámci obnovy hospodářství po koronavirové krizi. Německo s Francií navrhují vznik programu s částkou 500 miliard eur, které mají putovat zemím nejhůře postiženým pandemií. Je to správná pomoc? Jak nápad hodnotíte?

Určitě na jednu stranu je solidarita správná věc, jelikož i mně se líbila myšlenka, pro kterou jsme vstupovali do Evropské unie, že řešení problémů společnou cestou je jednodušší. Ale přesně tady se ukazuje, že Evropská unie se chová jako diktátor a rozhoduje sama proti suverenitě členských států. Upřednostnit, že by peníze měly jít přednostně nejvíce postiženým zemím, když si Evropská unie půjčí peníze na finančních trzích jako celek a bude je poté splácet v horizontu několika let, je nespravedlivé vůči státům, které si uměly s pandemií poradit a zareagovaly včas. Kvůli tomu, že Evropská unie byla nečinná, se členské státy musejí zadlužit...

Diskutuje se také o tom, zda se má jednat o darované finance. Takový způsob se nezamlouvá Holandsku, Dánsku, Švédsku či Rakousku. Jak by k tomu měla přistoupit Česká republika?

Tohle je následek toho, co si doposud nechaly členské státy líbit. Evropská unie je nebrala jako rovnocenného partnera, a podle toho tak s jednotlivými státy zachází. V tuto chvíli vidím jako řešení, že by se státy měly proti tomuto jednání spojit a vytvořit tlak, zrušit mnoho samoúčelných směrnic a nařízení, které prodražují výrobu ve firmách v Evropské unii. Jednotlivé státy musí podpořit svou ekonomiku, podporovat domácí výrobu a omezit dovoz.

Premiér Andrej Babiš se ohradil, s tím, že Česká republika by neměla být trestána za to, jak pandemii zvládla, a tak dostat peněz méně. Co vy na to?

Nezbývá než souhlasit. Proč bychom měli být potrestáni za to, že jsme pandemii dobře zvládli, i když s velkými škodami, a to „díky“ zkostnatělosti Evropská unie? Tato situace je následkem, že se jednotlivé členské státy už mnohem dříve a tvrději nepostavily proti diktatuře Evropské unie.

Velká část problémů, do nichž se dostaly Itálie, Řecko, Španělsko a také Francie, má kromě pandemie nemoci covid-19 i řadu dalších příčin, a těmi jsou euro a společný trh. To přivedlo tyto státy hospodářsky do velkých problémů, a když se přidá fungování a smlouvy Evropské unie, problém je na světě.

Evropská unie bývá z mnoha úst kritizována za to, jak se od počátku pandemie chovala. Česká republika byla z úst šéfky Evropské komise kárána za uzavírání hranic, později zase za jejich rychlé otevírání. Europoslanec Mikuláš Peksa mi řekl, že si členské státy přály zachovat epidemiologická opatření ve svých pravomocech, a tak stvořily počáteční chaos. Jiní dodávají, že Evropská unie nemohla prakticky nic dělat. Jaký je váš pohled?

Evropská unie předvedla, že neumí řešit problémy společně jako celek. Naopak bylo vidět, že jednotlivé státy si vedly mnohem lépe, když si jako suverénní země nastavily opatření dle svých potřeb. Byl to ukázkový příklad, že Evropská unie není schopna společně cokoliv organizovat. A je to dáno i tím, že každý stát má svá specifika, a tak je vždy mnohem lepší, aby právě pravomoci a rozhodování zůstávaly jednotlivým státům, nikoliv Evropské unii.

„Evropská unie se nepoučila,“ řekla jste mi v posledním rozhovoru k migrační krizi. Jak by se, podle vás, měla poučit z posledních měsíců?

Evropskou unii vedou sebestřední a ješitní jedinci, kteří nerespektují suverenitu členských států, a proto dokud tam budou tito lidé sedět jako žába na prameni, k žádné změně nikdy nedojde. V současné době je již důvěra v Evropskou unii v takovém rozkladu, že její reforma je téměř nemožná. Čím dříve dojde k jejímu rozpadu, tím menší škody budou jednotlivé státy mít. Evropská unie je se stávajícím obsazením a pravidly dlouhodobě neživotaschopná.

Stačí se podívat na současnou situaci v Řecku, které je neustále napadáno Tureckem, dokonce si Turecko dělá nároky na řecké ostrovy. Evropská unie není schopna chránit a pomáhat svému členskému státu, který jí posílá peníze. Naopak staví se na stranu Turecka.

Státy, které koronavirus zasáhl nejvíce, jako Itálie, Španělsko a Francie, budou potřebovat pomoc. Měli bychom se na ní podílet? A jak by měla vypadat?

Nemám určitě proti solidaritě a pomoci vůbec nic, spíš naopak, ale vždy to musí být nastaveno tak, aby pomoc nevznikla na úkor těch, co pomoc poskytují, což jsou v tomto případě členské státy. To však může být jen tehdy, když parametry pomoci vzniknou na základě diskuse všech členských států, nikoli diktátorského rozhodnutí pár lidmi.

Zvláštní program má pomoci zemím, které mají euro. Česká republika tam nepatří. Někteří ekonomové tvrdí, že pro Česko je lepší, že má stále korunu, a tak se ekonomika může s krizí lépe vyrovnat, na rozdíl od eura. Máme litovat, že nejsme součástí eurozóny?

S těmito ekonomy absolutně souhlasím. Buďme rádi, že máme stále korunu, díky ní zvládneme ekonomickou krizi o hodně lépe. Jen ekonomický analfabet by nyní chtěl přijmout euro. Zavedením eura bychom nejen zchudli, ale vzdali bychom se úplně suverenity v důležitých oblastech našeho života. Každá mince má vždy dvě strany, a tak i přijetí eura. Netvrdím, že platit společnou měnou není pohodlnější, ale vyměníme pohodlí za ekonomické znevýhodnění? Už z logiky věci nelze napasovat ekonomiku všech států podle jednoho mustru. Každý stát je na tom totiž ekonomicky naprosto jinak. Bylo by nesmyslné – když uvážíme míru rizik, která by nás s přijetím eura čekala – rušit měnu, která funguje.

Veškeré peníze, které bude Brusel rozdělovat, v podstatě pocházejí od členských států. Přichází doba, kdy se dotace promění v placení Evropské unii?

Jsme na počátku krize, kterou Evropská unie ještě nezažila. Ekonomika se bude z koronaviru vzpamatovávat ještě hodně dlouho. A tato situace ukáže, zda je Evropská unie jako celek životaschopná. Osobně jsme skeptická, jelikož Evropská unie už během pandemie předvedla, že organizačně jako celek vůbec nefunguje.

Ale takovéto zatěžkávací zkoušky jsou potřeba, aby se vyjasnilo, zda má vůbec smysl, aby zde takovéto společenství vůbec bylo. Již nyní Evropská komise navrhla, aby členské státy platily od roku 2021 dvojnásobné odvody, a další peníze by Evropské unii měli posílat samotní občané a podniky. Dále daně z plastů, z oxidu uhlíku, z webů a kdoví ještě z čeho. Vážně si myslíte, že tohle ždímání členských států a jejich občanů může vydržet?

Domníváte se, že události posledních měsíců oslabily důvěru Evropanů v Evropskou unii?

Ano, minimálně mnohým otevřely oči, a to není jen pandemie covid-19, ale také situace v Řecku. Lidé si začínají uvědomovat, že Evropská unie není už tím, co slibovala. Dnešní Evropská unie je symbolem zotročování, ztráty suverenity, autoritářství, výhrůžek „nebudete-li poslouchat, tak nedostanete peníze“. Členské státy pro ni nejsou rovnocenným partnerem.

Poslanecká sněmovna rozhodla, že vás nevydá k trestnímu stíhání kvůli vašemu výroku na sociální síti. Tam jste loni napsala, že „je zakázané dovážet invazivní nepůvodní druhy rostlin a zvířat na území Evropské unie. Muslimští imigranti také nejsou původními obyvateli Evropy a stejně jako invazivní druhy znamenají nečekané šíření a postupné vytlačení původních obyvatel Evropy. Proto by měli mít také zákaz vstupu na území Evropské unie.“ Oponovala jste tím, že jde o svobodu slova, nikoli o trestný čin. Vydána ke stíhání tedy nejste. Jak rozhodnutí kolegů – poslanců vnímáte?

Musím poděkovat všem poslancům napříč politickým spektrem. Jde o důkaz, že se přeci jen dokáže Poslanecká sněmovna spojit, a to i v době, kdy je politická scéna velmi roztříštěná. Ochraňovat svobodu slova, kterou nám zaručuje Listina základních práv a svobod, jež je zakotvena v naší Ústavě, je povinností každého politika, protože on je zástupce občanů. Měli bychom to brát jako začátek toho, že to, co nás politiky od sebe odlišuje, je jiný politický program, nikoliv nevraživost, která v současné době probíhá, a jsme schopni spolu otevřeně diskutovat. Jen diskusí můžete dojít k nějakým závěrům – a nikoliv tím, že části společnosti zavřete ústa.

Velice si vážím vystoupení všech poslanců napříč politickým spektrem, a to bez ohledu jaký názor projevili, jelikož právě takto by to mělo probíhat – formou diskuse. Udavačství a poté krčení se někde v koutě je cesta do minulosti, a takto se nemá politik chovat.

Bohužel zde musím také upozornit na zneužívání politické moci od Ministerstva vnitra pod vedením ministra Jana Hamáčka z ČSSD různými vymyšlenými nástroji k umlčení kritiků a opozice s jiným názorem. Např. termínem jako je „předsudečná nenávist“. Zde bychom se měli společně napříč politickým spektrem spojit, abychom ukázali občanům, že hájíme jejich práva, nechceme, aby byli perzekvováni za svůj názor a ani z nich nechceme vyrábět udavače.

Bylo to právě udávání, které přivedlo za protektorátu lidi na smrt, a dnes se udávání stává opět normou. Bojíte se cokoliv napsat nebo říct a předem přemýšlíte, zda by vás za to mohl někdo udat. Opravdu jsme toto chtěli? Měli bychom to brát jako varování, kam směřujeme. Dnes může být nepohodlný můj názor, zítra to může být ten váš. Pod rouškou korektnosti se lidem začínají nasazovat náhubky. Zde bychom měli velmi zpozornět.

reklama