Budeme škrtat a zdražíme, odmítají řetězce zvýšení podílu českých potravin

Pokud bude schválen, budou muset obchodníci od příštího roku povinně navyšovat podíl českých potravin ve své nabídce o 5 procentních bodů ročně. V roce 2021 by v obchodech muselo být nejméně 55 procent českých potravin, v roce 2027 nejméně 85 procent.

Aby obchodní řetězce požadavky dodržely, musely by omezovat nabídku dovozových potravin.

Řetězec Globus odhaduje, že nejméně 60 procent potravin ze 30 tisíc položek v nabídce hypermarketů nesplňuje definici české potraviny. Do začátku příštího roku by tak oproti dnešku musel 15 procent (4 500) z nich vyměnit za domácí produkci.

Mluvčí sítě Luftia Volfová říká, že je prakticky nemožné zvýšit podíl českých potravin na cílovou hodnotu. „Schválení zákona by pro nás mělo fatální důsledky. Prakticky bychom museli z nabídky odebrat zajímavé a úspěšné koncepty jako jsou například produkty v oddělení mezinárodní kuchyně, pulty se sýry z celého světa, oddělení chlazených ryb, mezinárodní vinotéku, kávu, kakao nebo cukrovinky. To všechno bychom byli nuceni drasticky zredukovat,“ řekla iDNES.cz.

Seškrtat by řetězec musel například zhruba 70 až 80 procent dodavatelských uzenin. Zůstaly by ty, které má z vlastního řeznictví, v němž bourá vepřové a hovězí maso výhradně z českých chovů.

Poslankyně: Návrat ke komunismu? Ne, ale musí se to nařídit

Spolupředkladatelka zákona Margita Balaštíková (ANO) slibuje, že o zahraniční speciality Češi nepřijdou, protože zákon se nebude vztahovat na mezinárodní potraviny, které v Česku nelze vyrobit. Prováděcí vyhláška, která by to garantovala, však zatím neexistuje.

České maso, zelenina i gouda. Poslanci chtějí omezit potraviny z dovozu

„Návrat do komunismu to určitě neznamená. Nechci nijak omezovat sortiment. Pokud obchodní sítě nebudou mít povinnost nabízet české zboží, mít ho tam nebudou,“ hájí zákon Balaštíková. Teorii, že by nižší nabídka ze zahraničí zvedla ceny potravin, odmítá.

Přesvědčeni jsou o tom naopak farmáři, zastoupení v Asociaci soukromého zemědělství, a také obchodníci.

„Regulovat podíl potravin legislativně by znamenalo výrazně omezit pestrost nabídky. Vedlo by to také k horší konkurenci, a tedy i vyšším cenám a potenciálně horší kvalitě,“ vyjádřil se mluvčí prodejen Albert Jiří Mareček.

O negativním dopadu do kvality hovoří i Lidl, který tvrdí, že momentálně tvoří podíl sortimentu od českých dodavatelů 58 procent. I on by se tedy v dalších letech dostal pod tlak a musel by část sortimentu obměnit.

Penny Markety deklarují, že 70 procent sortimentu je vyrobeno v České republice. 

Na druhou stranu výroba v České republice nebo sídlo dodavatele ještě neznamená, že tolik potravin v sortimentu splní definici české potraviny. Ta říká, že jednosložkové potraviny jako je maso, mléko či ovoce, musí být stoprocentně z ČR a zpracované potraviny alespoň ze 75 procent.

Z dovozových surovin vyrábí řada českých producentů. „Zdaleka ne vždy je například v českých rohlících česká mouka. Promítněte si, jak jdete nakupovat a nemáte šanci se dostat ani na 60 procent, natož na 85 procent výrobků, které by odpovídaly definici české potraviny,“ upozornil prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Se zákonem by naopak neměly problémy některé menší družstevní prodejny. „V našem případě by schválení novely nijak velkou změnu neznamenalo, dlouhodobě se snažíme u sortimentu, kde to alespoň trošku jde, zaměřovat na lokální výrobce,“ řekl předseda družstva CBA Roman Mazák. Podle něj je však ve velkých obchodních sítích až 90procentní podíl zahraničních potravin.

Premiér Andrej Babiš v rozhovoru pro CNN Prima News řekl, že návrh nepodpoří, třebaže potravinovou soběstačnost považuje za důležitou. „Ne, nepodporuji. Vystoupil jsem na klubu. Myslím si, že naši poslanci to vrátí zpět do druhého čtení,“ řekl a dodal: „Na klubu jsem řekl, že tenhle návrh poškozuje mě a mou bývalou firmu. Asi máte pocit, že potřebuju nějaký zákon, aby si moje bývalá firma přilepšila. Není to pravda. Já se tím nezabývám. Řeší to pan Faltýnek.“