Právníci od Schillerové vymysleli, proč může Miloš Zeman pomlouvat - Seznam Zprávy
Zprávy
»
Domácí
»
Kauzy
»
Právníci od Schillerové vymysleli, proč může Miloš Zeman pomlouvat
Právníci od Schillerové vymysleli, proč může Miloš Zeman pomlouvat
Radek Nohl
29. 5. 10:29
Ministerstvo financí v dovolání na 24 stranách uvádí, proč se nechce omluvit za pomlouvačné výroky Miloše Zemana na adresu jeho někdejšího poradce Zdeňka Šarapatky.
Stát se snaží navzdory pravomocnému rozsudku zvrátit kauzu, v níž byla soudně nařízena omluva za pomlouvačné výroky prezidenta Miloše Zemana na adresu jeho bývalého poradce Zdeňka Šarapatky.
Prezident o něm v TV Barrandov řekl, že byl ze sboru vládních poradců vyhozen pro neschopnost, zatímco ve skutečnosti Šarapatka odešel ze služeb vlády (vedené tehdy právě premiérem Milošem Zemanem) z vlastní vůle.
Městský soud v Praze proto nařídil státu, který v tomto případě zastupuje Ministerstvo financí, aby se Šarapatkovi za Zemanovy výroky omluvil. Prezidenta totiž žalovat nelze.
Úřad měl na omluvu lhůtu sedm dnů, jenže ani téměř čtvrt roku od rozsudku se Zdeněk Šarapatka nařízené satisfakce nedočkal.
Místo omluvy se ministerstvo rozhodlo podat dovolání k Nejvyššímu soudu. Jeho text nyní Seznam Zprávy získaly.
V dokumentu na čtyřiadvaceti stranách Ministerstvo financí popisuje, v čem soudy nižší instance podle něho chybovaly a proč by se případem měly zabývat znovu.
Ředitelka náhradové agendy Ministerstva financí Monika Vláčilová v dovolání například napsala, že jde o precedentní případ.
Soudy totiž - jak uvedla - nikdy neprohlásily za nesprávný úřední postup vystoupení úřední osoby v soukromé televizní stanici.
„Vystoupení prezidenta republiky na soukromé televizní stanici není vázáno žádnými procesními či hmotněprávními normami,“ uvedla Vláčilová.
Šarapatkův advokát Artur Ostrý komentoval tuto konstrukci slovy, že v případě jejího uznání by „měl opravdu velmi vážné obavy o vymahatelnost práva v této zemi“.
„Běžný člověk v takovém právním marasmu již zřejmě není schopen dosáhnout ochrany, byť jde jen o prostinkou omluvu za zjevně lživý výrok,“ reagoval Šarapatkův advokát.
Vláčilová však také tvrdí, že Zeman žádná pravidla během rozhovoru a zmíněným výrokem neporušil.
„Žádná předepsaná zákonná pravidla pro výkon veřejné moci nebyla při předmětném vystoupení prezidenta republiky porušena,“ uvedla Vláčilová v dovolání.
Soudy navzdory tomu potvrdily, že vyjádření Zemana na adresu bylo dehonestující. Podle Ministerstva financí však Zeman Šarapatkovi tím, co o něm nepravého řekl, nijak neublížil.
„Výrok vzhledem k celkovým souvislostem, za nichž byl pronesen, nedosáhl takové intenzity, že by zasáhl do práva žalobce na ochranu osobnosti a mohl být hodnocen jako nesprávný úřední postup,“ tvrdí Vláčilová.
Navíc podle Ministerstva financí nelze Šarapatkovi poskytnout ochranu, když sám veřejně prezentuje dehonestující výroky. V této souvislosti zmínila úřednice Vláčilová některá vyjádření Šarapatky třeba na sociální síti Facebook.
Jenže soud už dříve řekl, že se nelze bránit proti výroku v exkluzivním rozhovoru z úst prezidenta republiky v televizi pouhým zveřejněním vyjádření na soukromém facebookovém profilu.
Jak zmiňuje dovolání ministerstva, Šarapatka třeba na Facebooku 29. prosince 2017 napsal: „Pokud se neubráníme lžím prezidenta Zemana jako celek ve volbách, musíme každý zvlášť. Hlava státu, která veřejně lže a dehonestuje nepohodlné občany, musí být pohnána před soud bez ohledu na postavení. I když v to tolik doufá, nejsme v Rusku.“
Ministerstvo financí po Nejvyšším soudu také chce, aby se nemuselo Šarapatkovi omluvit do doby, než o tomto dovolání rozhodne.
Pražský městský soudce Lubor Veselý, který pravomocný rozsudek vynesl, přitom uvedl, že v demokratické společnosti by mělo být samozřejmostí, že stát přijme v podobných případech odpovědnost.
„A za takovýto neoprávněný zásah se omluví, čímž rovněž přispívá k důvěře daného občana v řádné fungování státní moci, která je schopna své pochybení uznat a slušným způsobem napravit,“ uvedl Veselý.
Šarapatka se svým advokátem navíc plánují další krok. Rozhodli, že se omluvy pokusí dosáhnout s pomocí soudního exekutora.
„Za dva roky, než rozhodne Nejvyšší soud, tu může být úplně jiná sociálněpolitická situace se zcela jinými účastníky, kdy pravomocně vysouzená omluva už bude víceméně bez relevance,“ zdůvodnil tento postup před několika dny advokát Ostrý.
V takovém případě může exekutor státu postupně ukládat pokuty. Každá může být až do výše 100 tisíc korun.