Babiš se obává zadlužení EU a zpomalení sbližování ekonomik

Praha - Premiér Andrej Babiš (ANO) považuje rozpočtový návrh Evropské komise reagující na koronavirovou krizi za příliš velké zadlužení. Usilovat bude o dosavadní podíl toku financí do slabších ekonomik. ČTK k návrhu, jak ho dnes představila předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, napsal, že pro nastartování růstu Evropské unie jsou klíčové investice a nezpomalené tempo sbližování. Žádat bude dosavadní vzorec rozdělování evropského rozpočtu. České strany se k rozpočtovým plánům EU staví kladně i kriticky.

Je přesvědčen, že by si EU měla půjčit maximálně rozdíl, který představuje hospodářský pokles způsobený krizí kolem pandemie koronaviru. Odhaduje jej na deset až 15 procent.

Evropská komise chce v rámci pokrizové obnovy evropských ekonomik poskytnout členským zemím Evropské unie 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun). Půl bilionu eur z částky, kterou si plánuje vypůjčit na finančních trzích, budou přímé platby, zbylých 250 miliard úvěry. Komise chce za dluh ručit příštím sedmiletým rozpočtem, v němž by mělo být celkem 1,1 bilionu eur. Největšími příjemci mají být Itálie a Španělsko, tedy země nejpostiženější pandemií covidu-19. Připadnout jim má 313 miliard eur přímých plateb a úvěrů, což je více než třetina celkového objemu pomoci.

"Suma 750 miliard eur, o kterou komise navrhuje rozpočet navýšit, je obrovská, dosahuje téměř tří čtvrtin celého stávajícího sedmiletého rozpočtu. Nevíme přesně, jaký bude splátkový kalendář, jen, že tuto sumu všechny členské státy budou splácet 30 let po roce 2027. Celkový objem rozpočtu navržený komisí je podle mého názoru příliš velký," míní Babiš.

Poprvé v historii EU navrhuje Evropská komise, aby se členské státy zadlužily na další generace, uvedl Babiš. Dodal, že peníze, které si komise navíc půjčí, musí vrátit členské státy přímo, nebo o ni budou sníženy příjmy členských států z příštího víceletého finančního rámce.

"Souhlasím, že o vypůjčené prostředky v přiměřeném rozsahu můžeme posílit víceletý finanční rámec, ale rozdělovat se musí podle stejného klíče jako v současné době. Pro nastartování růstu jsou klíčové investice a nezpomalené tempo konvergence. Proto budu i dál bojovat za silné tradiční politiky, hlavně tu kohezní," uvedl.

Podle analytiků je návrh třeba vnímat jako začátek debaty. Samotní ekonomové se přitom neshodnou na tom, zda je plán vůbec reálný. Schválení plánů bude podle nich velmi složité mimo jiné kvůli tomu, že by více než třetina pomoci měla směřovat jen do dvou zemí EU.

České strany se k rozpočtovým plánům EU staví kladně i kriticky

Rozporuplné názory mají na plány Evropské komise (EK) české politické strany. Piráti či TOP 09 oceňují, že se navrhovaný rozpočtový rámec soustřeďuje na digitalizaci. ODS odmítá další přenos pravomocí z členských států na unii a podle hnutí SPD by neměla ČR dávat záruky na unijní dluhy. Představitelé stran to dnes uvedli v anketě ČTK. EK chce v rámci pokrizové obnovy poskytnout zemím EU 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun). Půl bilionu z částky, kterou si plánuje bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích, budou přímé platby, zbytek úvěry. Komise chce ručit příštím sedmiletým rozpočtem, v němž by mělo být celkem 1,1 bilionu eur.

Europoslanci ODS plán podpoří za podmínky, že pomoc bude dočasná, nenastane přenos dalších pravomocí na EU a nebudou se zavádět nové evropské daně, uvedla strana v tiskové zprávě. "Návrh záchranného plánu, který dnes představila EK, pokračuje v zaběhlých rituálech - na každou krizi je odpovědí další integrace. Ale žádná integrace tomuto typu krize nepomůže," uvedl europoslanec Jan Zahradil. Ukázalo se podle něj, že flexibilita ve zdravotnické politice umožnila zodpovědným státům krizi kolem pandemie zvládnout lépe.

Místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti) ČTK sdělil, že plán míří celkově správným směrem. "Věnuje velkou pozornost digitalizaci jako základnímu stavebnímu kameni cesty z krize, které Evropa v souvislosti s následky koronavirové pandemie čelí. Evropa bude potřebovat bezprecedentní investiční prostředky, a proto vítáme také plány zavést digitální daň," uvedl Kolaja.

V návrhu ale postrádá řešení, jak zmenšit digitální propast ve společnosti. "Vše bude také záviset na následné implementaci a postupu Evropské rady, která nyní musí být konstruktivní víc než kdy dříve a musí Evropu vnímat jako celek. To je totiž v nejlepším zájmu všech členských zemí," dodal.

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová uvedla, že jako zásadní plus návrhu vnímá jeho zaměření na digitalizaci, udržitelnost a odolnost. "Tedy investice pro budoucnost. To je pro Evropu potřebný směr v současné krizi," napsala Adamová.

Šéf SPD Tomio Okamura ČTK napsal, že EU má jen peníze, které vybere od členských zemí, nebo které si půjčí za jejich záruky. "ČR by neměla dávat záruky za dluhy, které si půjčí EU a kterými bude krýt své výdaje. Potřebujeme posílit národní programy, ne dotační politiku EU. Budeme ručit za peníze, které se budou utrácet v jiných zemích. Půjčit si umí každý a hlavní problém je v tom, že za dluh mají ručit všechny jednotlivé členské státy," uvedl.

Podle předsedy KSČM rozhodla komise velmi pozdě. "A navíc jde o peníze, které stejně jednotlivým státům náleží," sdělil ČTK Filip.