Tři pětiny mimořádných dávek v krizi podle analýzy nepřesáhly 2999 Kč

Praha - Tři pětiny dávek mimořádné okamžité pomoci, které úřady práce vyplatily od vyhlášení nouzového stavu, nepřesáhly 2999 korun. Dva příjemci pak dostali méně než 49 korun. Vyplývá to z analýzy ministerstva práce o pracovnících na dohodu. Těm resort jako pomoc při výpadku výdělku nabízí právě mimořádnou dávku. Uvádí výpočty, podle nichž takzvaní dohodáři po ztrátě příjmu mohou dostat třeba 12.500 či 18.900 korun. Podle odborníků na sociální problematiku a některých opozičních stran ale stát situaci pracovníků na dohodu vůbec neřeší.

Podle ministerstva má práce na dohodu "doplňkovou povahu" a zaměstnavatel má lidi přednostně přijímat do pracovního poměru. Na dohody dělají ale často samoživitelky, rodiče malých dětí, lidé v penzi či studenti. Využívají se u kratších úvazků. Na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) se nesmí odpracovat víc než 20 hodin týdně. Pokud je odměna přes 3000 korun měsíčně, odvádí se pojistné. Dohoda o provedení práce (DPP) zahrnuje nejvýš 300 hodin za rok. Pokud výdělek přesahuje 10.000 korun, platí se z něj sociální a zdravotní odvody.

Česká správa sociálního zabezpečení na konci března evidovala 222.600 pracovníků s dohodou. Asi 40.900 z nich nemělo jiný významný příjem než odměnu za dohodnutou práci, tedy 18 procent dohodářů.

"Skutečným výpadkem příjmů v důsledku současných opatření však nejspíše trpí jen menšina. Zdaleka ne všichni zaměstnanci na dohodu totiž pracují v odvětvích, kde došlo k výraznému útlumu," uvedl resort. Podle něj po uzavření podniků ztratilo jediný zdroj příjmu nejspíš do 10.000 lidí. Zbývajících asi 36.500 dohodářů mělo pak invalidní či starobní důchod a 37.400 studovalo, další pobírali rodičovskou a mateřskou.

Autoři analýzy uvedli, že nejvýhodnější způsob podpory je dávka mimořádné okamžité pomoci, která je rychlejší než případná nová úprava. Resort zmírnil podmínky pro získání. Nutné je doložit prohlášení o aktuálním příjmu, výpisy z účtu všech členů rodiny a případně náklady na bydlení či telefon a internet.

Úřady práce od 12. března od vyhlášení nouzového stavu do 22. května vyplatily 4142 mimořádných dávek. Tři pětiny z nich činily od 49 do 2999 korun. Celkem 13 procent příjemců dostalo 3000 až 4999 korun. Zhruba tři čtvrtiny dávek tak nepřekročily hranici 5000 korun. Dvěma lidem stát poskytl příspěvek do 48 korun.

"Reakce lidí, na které dopadla krize vyvolaná státními opatřeními, projdou relativně složitou administrací a stát jim dá mimořádnou okamžitou pomoc ve výši do 48 korun, bych nahrál a pouštěl všem zodpovědným," uvedl sociolog Daniel Prokop.

Na částku od 5000 do 9999 korun dosáhlo 14 procent příjemců, od 10.000 do 14.999 korun šest procent a od 15.000 do 19.999 tři procenta. Víc než 20.000 korun stát poskytl v 59 případech, tedy 1,5 procenta příjemců. Resort v analýze uvádí dva příklady dohodářů, kteří přišli o výdělek. V prvním dávku 12.490 korun získala žena se dvěma dětmi, jejíž muž měl 18.000 korun čistého, za bydlení dali 12.000 korun, za internet a telefony 1500 korun a na kontě měli 25.000 korun. Ve druhém příkladu dostal samotný muž 17.860 korun, když za bydlení vydal 13.000, za telefon a internet 1000 korun a na účtu měl 15.000 korun.

Podle analýzy má 107.800 dohodářů i zaměstnání, tedy "další, pravděpodobně vyšší příjem". Institut pro sociální inkluzi (IPSI) naopak poukazuje na to, že pro druhou polovinu dohodářů představuje práce na dohodu hlavní výdělečnou činnost.

"Ministerstvo se snaží tuhle nepříjemnou okolnost relativizovat tím, že řada dohodářů má ještě i důchod, rodičák, nebo jde dokonce o studenty, kteří peníze vlastně nepotřebují," uvedl IPSI. Podle něj by pomohl kompenzační bonus s nižší denní částkou, a to 300 korun. "Přinesl by jim zhruba třikrát tolik, než na co nyní dosáhnou z mimořádné okamžité pomoci," uvedli experti.

Zavedení kompenzací navrhovaly některé opoziční strany. Sněmovna to opakovaně odmítla. Piráti ohlásili, že o podpoře dohodářů budou chtít znovu jednat.