Poslanci podpořili zrušení daně z nabytí nemovitosti. Návrh čeká další čtení

Daň z nabytí upravuje zákonné opatření Senátu z roku 2013. Předchozí návrhy zrušit toto opatření a s ním i tuto daň ve Sněmovně neuspěly, a to ani loni, kdy to navrhl přímo Senát. O zrušení daně se opakovaně snaží opoziční ODS. Naposledy s tímto návrhem přišla loni SPD a vláda ho odmítla.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) dnes před poslanci řekla, že nesouhlasné stanovisko k předchozím návrhům na zrušení daně dávala z rozpočtových důvodů, protože by jí chyběly miliardy korun v rozpočtu. Podle ministryně je tato daň velmi nespravedlivá, protože ji platí jenom občané. Například firmy ji můžou obejít tím, že koupí nemovitost formou nákupu podílu v jiné firmě a podle ministryně se to nedá legislativně vyřešit.

Možnost odečítat zaplacené úroky zůstane i u nových hypoték, ale jen do konce roku 2021. Odečítat úroky už nebude možné u úvěrů poskytnutých od 1. ledna 2022. Vláda v důvodové zprávě uvádí, že návrh je jednak v souladu s vládním programem ohledně rušení daňových výjimek a jednak přispívá ke zjednodušení daňového systému.

"Pro nemovitosti nabyté v období od prosince 2019 do prosince 2021 tak platí, že kupující nebude hradit daň z nabytí a současně mu bude umožněno uplatňovat si odpočty úroků z úvěru na bydlení od základu daně," uvedlo ministerstvo financí.

Zpětná účinnost novely 

Novela by měla mít zpětnou účinnost. To znamená, že lidé, kteří měli lhůtu pro podání přiznání do 31. března následně ministerstvem kvůli pandemii odloženou do konce srpna, již daň platit nebudou. Pokud ji někdo již zaplatil, budou mu peníze vráceny. Týká se to tak lidí, kteří dokončili svůj vklad na katastr během prosince 2019 nebo později.

Zároveň vláda prodloužila z pěti na deset let tzv. časový test pro příjmy z prodeje nemovitých věcí neurčených k vlastnímu bydlení. Prodloužení časového testu bude platit pro nemovitosti nabyté po 1. lednu 2021.

Sněmovna schválila vznik online finančního úřadu  

Sněmovna dnes ve zrychleném režimu již v prvním čtení schválila novelu daňového řádu, která umožní především občanům, aby si mohli spravovat své daňové záležitosti s finančním úřadem online z domova nebo kanceláře. Sněmovna už jednou novelu daňového řádu s touto novinkou schválila, Senát ji ale poté vrátil s pozměňovacími návrhy. Při opakovaném hlasování před měsícem se už pro její schválení nenašel dostatek hlasů. U předchozí novely vyvolával spory a kritiku opozice hlavně návrh na delší lhůtu pro vracení odpočtů na dani z přidané hodnoty.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) dnes před poslanci řekla, že nový návrh zákona ministerstvo předem diskutovalo se zástupci opozičních stran i v Senátu. Dohodnuté změny proti dřívějšku podle ní udělaly z návrhu nekonfliktní předlohu.

Jan Skopeček (ODS) zhodnotil návrh tak, že je to po dlouhé době ze strany vády a ministryně financí zákon, který nijak nekomplikuje podnikatelům život. To je podle něj světlá výjimka. Miroslav Kalousek (TOP 09) poznamenal, že kdyby byla taková vůle ke kompromisu, s jakou nyní ministerstvo přistoupilo k návrhu, mohla mohlo být vše už schváleno.

Pro schválení předlohy dnes hlasovalo 159 ze 161 přítomných poslanců. Proti nebyl žádný z nich. Předlohu tak dostane k projednání Senát.

Hlavním cílem novely je vytvořit podmínky pro vznik portálu MOJE daně, tedy MOderní a JEdnoduché daně. Portál umožní on-line vyřizování daňových záležitostí s finančním úřadem. Systém by měl být podobný internetovému bankovnictví a jeho uživatelé by měli mít lepší přehled o svých daňových povinnostech. Ministryně Schillerová označuje projekt MOJE daně za vlajkovou loď ministerstva financí.

Podle původního návrhu, který ztroskotal při opakovaném hlasování ve Sněmovně, se měla lhůta pro vracení nadměrných odpočtů na dani z přidané hodnoty prodloužit z nynějších 30 na 45 dní. Lhůta u nadměrných odpočtů sice zůstane zachovaná, ale nesporné části nadměrného odpočtu bude finanční správa vracet až po zahájení kontroly. I tak to ale může být u nesporných částek dříve, než uplyne 30 dnů. Nadměrný odpočet je fakticky nárok na vrácení peněz od finančního úřadu. Zjednodušeně jde o rozdíl mezi daní z přidané hodnoty toho, co podnikatel prodal, a toho, co podnikatel jako registrovaný pláce DPH nakoupil.

Dále novela umožňuje při vymáhání zajišťovacích příkazů využít nejen exekuci, která může fungování firmy ohrozit, ale i prohlášení o majetku nebo zástavní právo. V případě prohlášení o majetku nebude ochromena činnost firmy proto, že by neměla přístup ke svým penězům. O jeden měsíc se má prodloužit lhůta pro podání daňového přiznání, pokud ho poplatník podá elektronicky.

Předloha také snižuje veškeré sankce o šest procentních bodů. Nyní vycházejí na 16 procent, nově by měly být deset procent. Současně se zvyšuje částka, od níž vzniká sankční úrok, na 1000 korun.