Prodej Bílého domu? Je to dědictví, Brnu se časem vyplatí, namítají odborníci

Spolu s hotely Continental a International je jedním z mála příkladů poválečné architektury v centru Brna. Navrhl ho brněnský architekt Miroslav Spurný, který stojí třeba za podobou Fakultní nemocnice Brno v Bohunicích. Takzvaný Bílý dům nyní stojí před pomyslnou křižovatkou, zda zůstane městu nebo ho do vlastnictví získá soukromý investor.

Jak už Deník Rovnost informoval, o osudu domu nyní rozhoduje vedení Brna. Podle náměstka brněnské primátorky Roberta Kerndla se už koalice v pondělí shodla, že je vhodný k prodeji do soukromých rukou. „Je ve velmi špatném technickém stavu. Město nemá dost peněz na rekonstrukci, hodně nás stojí obnova polikliniky v Zahradníkově ulici, kam chceme směřovat hlavní pozornost,“ prohlásil Kerndl. S kolegy ve vedení města budou jednat o formě prodeje, zda upřednostní dražbu, elektronickou aukci nebo třeba přímý prodej konkrétnímu zájemci.

Pro prodej byla už minulá brněnská koalice, která o něm jednala s Masarykovou univerzitou. „Investice do budovy je nákladná. Město pro ni nebude mít využití, když je už hotová poliklinika v Lesné a opraví se i Zahradníkova, kam se mohou přestěhovat všechny ordinace z Bílého domu,“ uvedl bývalý náměstek primátora a nyní opoziční zastupitel Richard Mrázek.

Historie takzvaného Bílého domu v Brně
• Vyrostl v letech 1974 až 1976 na návrh brněnského architekta Miroslava Spurného jako administrativní budova městského výboru komunistické strany.
• Po sametové revoluci se stal zdravotnickým centrem a bývalé kanceláře městského výboru komunistické strany se proměnily v ordinace dětských lékařů.

Prodej Bílého domu musí schválit brněnští radní. Konečné slovo mají následně městští zastupitelé. Z koalice se pro prodej vyslovují občanští demokraté, sociální demokraté i lidovci, jasný postoj prozatím nemají Piráti. Opoziční hnutí ANO a SPD se záležitostí dosud nezabývaly, nicméně ANO se pro převod objektu z rukou města vyslovilo v minulém volebním období, kdy zastávalo post primátora.

Proti zvažovanému záměru vedení města prodat Bílý dům soukromému investorovi se nedávno vyslovili zástupci české pobočky mezinárodního sdružení Docomomo, které se zabývá dokumentací modernistických budov. „Apelujeme na město Brno, aby se nenechalo připravit o jedinečnou součást svého architektonického dědictví. Žádáme zachování budovy i s jejím charakteristickým architektonickým výrazem," uvedli v dopise adresovaném vedení města.

Podle historičky architektury Šárky Svobodové je objekt dobře zachovaný. „Někteří argumentují, že je zchátralý, ale je nutné myslet na to, že od devadesátých let se do něho neinvestovalo. Tehdy navíc byly zcela jiné energetické nároky. Vytápění nebo třeba i vzduchotechnika byly postavené jinak. Je potřeba opravit fasádu, vyměnit okna, změnit vzduchotechniku nebo dispozice, což není problém," vysvětlila Svobodová.

Doplnila, že Sál Břetislava Bakaly v Bílém domě může městu po modernizaci posloužit jako velkokapacitní kulturní sál s multifunkčním využitím, který v centru Brna v podobném formátu chybí. „Pokud si město objekt nechá ve svém majetku, je to pro něj velká investice do budoucna, protože hodnota domu poroste," shrnula Svobodová.

Výkonná ředitelka velké developerské brněnské firmy Imos Development Hana Vyplelová zdůraznila, že Bílý dům je pro zájemce atraktivní hlavně polohou v centru města. „Pro další využití je třeba zvážit technický stav, ochranu budovy i věcí uvnitř a potenciál změny využití,“ nastínila Vyplelová.

Ztratili zájem

S žádostmi o koupi město oslovily firmy Zepiko a CD XXI. Podle informací Rovnosti už CD XXI nemá zájem. „Před rokem to byla jedna z možností. Vůbec jsme o ní ale nezačali jednat a dál jsme ji nezpracovali,“ sdělil majitel firmy Jaromír Černý. Firma Zepiko na dotazy redakce Rovnosti neodpověděla.

Zástupci města se obrátili nedávno se žádostí o vyjádření na městskou část Brno-střed, na jejímž území objekt stojí. Tamní radní se mají záležitostí zabývat v pondělí. Už minulý týden ji projednávala Komise výstavby a územního plánování Brna-středu, která tento bod odložila. Předložené materiály totiž podle členů komise nebyly kompletní, požadují proto jejich doplnění.