Pro Česko je důležité zkrátit recesi v Evropské unii na minimum

Pro Česko je důležité prosazovat opatření, která recesi v Evropské unii zkrátí na minimum. Shodli se na tom ekonomové a podnikatelé v ekonomické analýze projektu České zájmy v EU, který ve středu začal. V českém zájmu podle ekonomů je, aby nyní EU masivně investovala a zároveň se zajistila solidarita a na krizi nevydělaly jen silné ekonomiky. Hospodářství má být obnoveno například návratem důležité výroby do Evropy, digitalizací umožňující práci na dálku a přípravou na dlouhodobé krize spojené například se suchem či změnou klimatu.

Ankety projektu se zúčastnila například hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská, ekonomka a rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová, europoslanec a bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer a investor Jiří Hlavenka. Českou republiku podle nich čeká bezprecedentní ekonomická krize způsobená koronavirem. Hloubka recese v Česku bude záležet na tom, jak se bude dařit hospodářství EU.

Experti poukázali na to, že Česko je hodně orientováno na vývoz, a to zejména do Německa a dalších zemí EU. Podle Horské tak bude Česko profitovat například z pomoci, kterou německá vláda poskytuje německým firmám. "Zkušenosti ukazují, že německý proticovidový balík, v poválečné době nevídaného objemu, pomůže nejen Německu, ale celé střední a východní Evropě. Jejich pomoc si 'dovezeme' domů," uvedla Horská.

Ekonomická pomoc evropských institucí je podle odborníků důležitá, i když není dostačující pro záchranu pracovních míst, ani všespásná. "Česko samozřejmě bez evropských peněz nezahyne, ale čekají jej, tak jako další státy, všechny typické průvodní znaky ekonomické krize," uvedl Hlavenka. Současná navrhovaná výše záchranného balíku EU je podle něj velmi slušná.

Návrat výroby do Evropy

Mezi experty převažuje názor, že by se EU měla z krize "proinvestovat". To znamená oživit ekonomiku investicemi, které nejsou jen záplatou dnešních problémů, ale promyšleně směřují k budoucnosti. Podle Hlavenky je potřeba pustit finance do segmentu klimatické změny a v Česku také do ozdravení zemědělství. Významným tématem je i návrat důležité výroby do Evropy, zatím se o tom mluvilo u léků, ale nutné bude obnovit evropskou výrobu i dalších produktů. Odborníci také míní, že kvůli recesi není nutné odložit cestu k uhlíkové neutralitě EU. Vnímají ji jako klíčový dlouhodobý cíl, který ale není možné určovat od stolu.

Za projektem stojí nevládní instituce Ústav empirických výzkumů STEM, Asociace pro mezinárodní otázky AMO, Institut pro evropskou politiku EUROPEA a portál Evropa v datech. Cílem projektu je vtáhnout českou veřejnost do debaty o tom, jakou Češi a Češky chtějí Evropu a zda čeští politici prosazují to, co je v dlouhodobém zájmu ČR. Experti v anketě upozornili na to, že česká veřejnost nemůže objektivně zhodnotit, jaké jsou přínosy či nevýhody evropské spolupráce, například proto, že vláda neuvádí, jaká část finanční podpory jde z národních a jaká z evropských peněz. Třeba celý program COVID II byl financován z evropských strukturálních fondů, zdůraznila Nerudová.

Od chvíle, kdy se nákaza koronaviru začala šířit Evropou, pracuje EK na přijímání potřebných finančních balíčků. Celkově mobilizovala zhruba 3,4 bilionu eur. Komise také vyčlenila stovky milionů eur na výzkum a inovace. Ve středu odpoledne EK představí nejrozsáhlejší plán podpory unijních ekonomik. Podle zdrojů ČTK obeznámených s návrhem chce komise na pokrizovou obnovu evropských ekonomik poskytnout členským zemím 750 miliard eur, tedy přes 20 bilionů korun. Členské země mají na parametry solidární pomoci velmi odlišné názory.