Chwieroth: COVID-19, velká očekávání a velké zklamání

Vládní pomoc poskytnutá soukromému sektoru v době pandemie byla nutná, ale v řadě případů poškodí vládnoucí politické strany. Na stránkách VoxEU to tvrdí Jeffrey Chwieroth a Andrew Walter. Podle nich „voliči během krize očekávají od svých vůdců velké věci“. Vzniká tak potenciál pro velké zklamání, protože současný vývoj přináší růst vnímané nerovnosti ve společnosti, a to s sebou ponese politické náklady.

Současná ekonomická krize je velmi tíživá i pro vyspělé země. Ty sice nemají problém získat půjčky na trzích, ale čelí prudce rostoucí nezaměstnanosti. Zmínění ekonomové ovšem dodávají, že podle jejich průzkumu čekají od svých politiků v takové době velké věci, a to je nyní ještě jasnější než během let 2008–2009. Jelikož ale ve společnosti prudce roste ekonomická nerovnost, je zaděláno na velké zklamání. K němu podle ekonomů může přispět i snaha vlád o záchranu soukromého sektoru, protože ta tuto nerovnost prohlubuje.

Podle ekonomů byla od osmdesátých let ve vyspělých zemích uplatňována politika, která vedla k růstu celkového bohatství, ale zároveň vyvolávala v části střední třídy obavy. K tomu platí, že lidé vládu obecně nechválí za to, že snížila hloubku recese relativně k tomu, jak velký propad mohl nastat bez uplatněné vládní politiky. A „lidé používají jen jednoduchá měřítka rovnosti“. Ekonomové v této souvislosti zmiňují například monetární politiku Fedu, Bank of England či Bank of Japan, která může být vnímána jako podpora privilegovaného finančního sektoru.

Chwieroth a jeho kolegové se domnívají, že lidé také věnují větší pozornost fiskálním programům, které by podle nich mohly být neférové. Dnes například vlády v řadě zemí pomáhají velkým společnostem. V USA se tak hodně hovoří o programu Payment Protection Programme, který byl prohlašován za pomoc malým a středním společnostem, které na něj ale mají v praxi problém dosáhnout.

Evropské vlády se na rozdíl od USA nyní zaměřují především na podporu pracovních míst. Veřejnost tak může tuto politiku hodnotit lépe, ale i zde se podle ekonomů může u některých skupin obyvatel objevit pocit, že jsou ve vážné nevýhodě. Celkově to platí zejména o mladých, kteří vstupují do světa velmi omezených pracovních příležitostí. Právě na nich bude přitom ležet tíha nyní hromaděných dluhů. A v neposlední řadě se lidé mohou ptát, proč vlády tak oscilují mezi neoliberální politikou v časech přívětivých a „krizovým socialismem“ v dobách těžkých.

Podle ekonomů je také jen málo vlád skutečně připraveno na tlaky plynoucí ze změny klimatu a na to, jak mohou zvyšovat rozdělení společnosti. „Krátce řečeno, pravděpodobně jen menšina těch nejschopnějších politiků tuto krizi přežije. A konflikt ve společnosti bude krystalizovat a hrotit se,“ obávají se Chwieroth a Walter.

Zdroj: VoxEU