Biliony na oživení ekonomiky. Evropská komise představila návrh fondu, kvůli kterému se chce zadlužit

Evropská komise představila návrh obřího fondu na oživení ekonomiky. Prostřednictvím úvěrů do něj chce nalít 750 miliard eur, tedy přes 20 bilionů korun. Země Evropské unie budou moci z fondu čerpat výhodné půjčky a nevratné granty. Návrh ale budí rozpory.

Dvě třetiny z navrhovaného fondu by státy EU mohly dostat formou nevratných grantů, zbylých 250 miliard eur pak EU rozdělí formou výhodných půjček, potvrdil na twitteru eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.

Jak už dříve upozornil, Evropa čelí nejprudšímu hospodářskému propadu v dějinách. Evropská komise (EK) očekává, že například italský HDP letos poklesne o 9,5 procenta. Česko, které bylo pandemií zasaženo méně, podle výhledu EK může letos očekávat propad HDP o víc než šest procent. Prakticky všechny státy musí počítat s prudkým nárůstem dluhu.

Evropská centrální banka tento týden varovala, že nárůst zadlužení může vést k tomu, že finanční trhy dostanou pod tlak nejvíce zranitelné státy, podobně jako se to stalo při krizi eurozóny před deseti lety.

Peníze i pro nečleny eurozóny

Peníze z chystaného Fondu obnovy budou moci čerpat všechny země EU, včetně těch, které neplatí eurem. Směřovat mají především do investic do digitalizace, modernizace průmyslu a energetiky, boje proti klimatickým změnám apod.

Evropská komise státy požádá, aby připravily ke schválení svůj vlastní národní investiční program. „Jsou to obrovské částky, o kterých se bavíme. Chceme proto jen dohlédnout, že ze společného rozpočtu budou financované projekty odpovídající prioritám Evropské unie,“ vysvětluje mimo záznam unijní zdroj seznámený s detaily návrhu.

Státy budou moci počítat také s programem na financování státních zásahů do strategicky důležitých firem ve finančních potížích, s dodatečnou obálkou peněz pro dotace v rámci politiky soudržnosti nebo s pobídkami na podporu soukromých investic.

EU se bude muset zadlužit

Evropská komise chce fond naplnit tak, že si peníze sama půjčí na finančním trhu proti zárukám z unijního rozpočtu. Kvůli nim požádá země EU o navýšení maximálního stropu na příspěvky do rozpočtu.

„Neznamená to ale, že by členské státy měly začít platit více peněz do rozpočtu. Kdybychom navýšili rozpočet o národní platby, přidělali bychom zemím novými výdaji jen více problémů,“ upozornil mimo záznam vysoce postavený zdroj z EK. Země EU se tak pouze zavážou, že pokud by EU měla v budoucnu problém se solvencí, budou ochotné chybějící prostředky v rozpočtu EU doplatit.

Myšlenka společných půjček vychází z toho, že státy zejména jihu Evropy mají kvůli svému vysokému dluhu, který kvůli krizi ještě vzroste, problém dostat se k levným úvěrům.

Naproti tomu Evropská komise disponuje nejvyšším ratingem AAA, takže si může půjčovat výrazně levněji než jiní.

Podobně EU postupovala před deseti lety na počátku dluhové krize. Před vznikem stálého mechanismu na záchranu zemí poskytla EK překlenovací půjčky zejména Portugalsku a Irsku tak, že si sama proti zárukám z unijního rozpočtu půjčila na finančním trhu. Šlo tehdy ale o víc než dvanáctkrát nižší částku.

Splátky mohou EU zatížit

Fond obnovy má podle návrhu fungovat jako jednorázový, to znamená, že půjčky a granty rozdělí pouze v rozpočtovém období 2021 až 2027 a po splacení veškerých závazků věřitelům zanikne.

Splácení z rozpočtu EU ale bude pro unii znamenat zátěž do budoucna. Existují jen tři možnosti, jak se s ní unie bude muset vyrovnat.

V rozpočtovém období po roce 2027 bude muset omezit výdaje, členské státy budou do rozpočtu muset odvádět více nebo si EU zajistí nové vlastní příjmy.

Právě na třetí cestu EK spoléhá. „Navrhujeme více možností rozšíření nových vlastních zdrojů. Pokud je sečteme, budeme schopni veškeré úvěry splatit, aniž by se musely navyšovat národní příspěvky do rozpočtu,“ říkají mimo záznam unijní experti.

Mezi nové zdroje EU by mohl patřit návrh na uhlíkovou daň z dovozu, daň z digitálních služeb nebo nový poplatek vypočítaný z množství nerecyklovaného plastu. Jenže tyto návrhy budí mezi unijními státy spory. Snahy zavést daň z digitálních služeb EU kvůli odporu Irska dočasně dokonce vzdala.

Evropská komise ale spoléhá na to, že na vyřešení sporů bude mít víc než sedm let, než nastane čas na první splátky.

Složitá vyjednávání na obzoru

Čtveřice takzvaných spořivých států – Dánsko, Nizozemsko, Rakousko a Švédsko – má od počátku k fondu výhrady. Obávají se, že by společné dluhy prolomily historický precedent a mohly by hůře hospodařící státy vést k přenášení odpovědnosti za své dluhy na celou EU. Místo nevratných grantů proto navrhují, aby krizový fond poskytoval pouze výhodné úvěry.

Francie a Německo, které vydávání nevratných grantů podporují, se ale spořivé státy snaží uklidnit tím, že fond má sloužit jen na podporu ekonomiky, ne na společné splácení dluhů z minulosti. Dánsko už signalizovalo, že je v rámci společného zájmu o co nejrychlejší zotavení ekonomiky ochotné přistoupit na kompromis.

Jih podle Babiše ‚blbě hospodaří‘

Premiér Andrej Babiš (ANO) jde s kritikou, zdá se, ještě dále. Po jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou prohlásil, že nesouhlasí už se samotným principem fondu a s tím, aby peníze směřovaly přednostně k zemím jako Itálie.

„Já nejsem ochoten ručit za dluhy jiných států, když byly nezodpovědné, proč bych to měl dělat, to nemá nic společného s koronavirem, jak to zvládli. Jde o to, že není možné, když poprvé v historii se chce Evropská komise zadlužit, aby tyto peníze šly na dluhy předlužených států, tak ať si půjčí,“ prohlásil premiér ve svém nedělním příspěvku na facebooku.

Státy jihu Evropy v něm obvinil, že „blbě hospodaří“. Česko se ke spořivé čtyřce zemí ale se svým odporem k vydávání grantů ale nepřipojilo.

Složitá ratifikace na obzoru

Návrh na fond obnovy je součástí přepracovaného návrhu na příští víceletý finanční rámec EU, na kterém se neúspěšně pokoušeli premiéři zemí EU dohodnout už v únoru. Tehdy jednání zablokovala právě spořivá čtyřka kvůli nesouhlasu s navyšováním výdajů.

Aby mohlo schvalování dále pokročit, bude potřeba, aby návrhy na společné schůzce jednomyslně schválili šéfové vlád všech zemí EU. Následně bude potřeba souhlas také Evropského parlamentu. Vzhledem k tomu, že Fond obnovy předpokládá navýšení stropů pro odvody do unijního rozpočtu, v části zemí EU se ratifikace neobejde rovněž bez souhlasu národních parlamentů.