Věda vs. virus v řeči peněz: Skrze české vysoké školy proudí na boj s COVID-19 desítky milionů

by

V boji proti masové nákaze koronavirem COVID-19 se Česko zařadilo mezi úspěšnější země. Významně se o tento počin zasloužily i největší tuzemské vysoké školy. Do výroby ochranných pomůcek nebo vývoje testů či léčby nakažených už daly přes sedmdesát milionů korun, a to kombinací vlastních zdrojů, dotací a grantů nebo darů z řad veřejnosti. A ve financování výzkumu souvisejícího s koronavirem hodlají kvůli případné druhé vlně pandemie pokračovat.

S koncem nouzového stavu aktivita vysokých škol nezaniká. Na šití roušek či výrobu masek, štítů a respirátorů chtějí navázat hlavně v oblasti vývoje a výzkumu.

Například Karlova univerzita připravuje novou metodiku testů na koronavirus, tedy způsob, jak kombinovat léky u pacientů na jednotce intenzivní péče nebo jak analyzovat data o pandemii.

„Všechny projekty směřují k uplatnění v praxi. Získané zkušenosti lze dále využít pro případné další vlny pandemie, a to jak v Česku, tak i globálně,“ uvádí Václav Hájek, mluvčí Karlovy univerzity, skrze kterou šlo na boj s koronavirem necelých deset milionů.

Jeden ze svých nejvýznamnějších vynálezů plánuje škola představit začátkem léta. „Jde o nanofiltr, který virové částice zachytí a aktivně zlikviduje. Bude součástí masek, roušek a respirátorů,“ podotkl Hájek.

Na projektu se podílí i Technická univerzita v Liberci, jejímž studentům se povedlo přes webové stránky rousky.tul.cz propojit firmy a domácnosti vyrábějící roušky s filtrem. Z webu poté vzniklo i několik komerčních stránek, kde bylo možné roušky nakoupit.

Tento koncept propojení firem a domácností nyní studenti „vyvážejí“ i do zahraničí. „Asi nejdál v implementaci jsou v sousedním Polsku. Zájem o náš koncept roušek s filtrem projevily i Kapverdy, Senegal, Myanmar, Slovensko, Francie, Nová Kaledonie a další,“ říká mluvčí univerzity Radek Pirkl.

Stejně jako další vysoké školy využívají v Liberci peněz určených na výzkum a vývoj od státní Technologické agentury. Dostane takto tři miliony na čtveřici projektů vyvíjejících filtr pro roušky, záchyt virů, antivirální čistič vzduchu a zařízení pro dezinfekci prostor na bázi LED diod.

Nejvíce peněz – přes 50 milionů – vydalo na boj s koronavirem České vysoké učení technické. Obvykle se jednalo o sponzorské dary od soukromých firem, za které škola vyrobila plicní ventilátory nebo třicet tisíc celoobličejových masek. Zdarma je pak dala zdravotníkům. Do boje s virem chce škola vydat další desítky milionů, v příštích měsících představí speciální lehké a odolnější masky pro děti.

„Krize potvrdila schopnost kreativity a inovací v české vědecké komunitě, je ovšem otázkou, zda tuto schopnost bude česká politika ve vztahu k vědě dále rozvíjet,“ podotýká ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT a bývalá šéfka Akreditační komise Vladimíra Dvořáková.

Pracoviště CERGE-EI spadající pod UK a Akademii věd zase připravuje průzkum, který bude v dvoutýdenních intervalech poskytovat data o dopadech pandemie koronaviru na ekonomickou situaci reprezentativního vzorku 2500 domácností.

Statisíce až miliony korun zprostředkovávají i další vysoké školy. Česká zemědělská univerzita například zkoumá přenos viru mezi člověkem a zvířetem, brněnská Masarykova univerzita usiluje o zrychlení testů, Technická univerzita Ostrava pomáhá s vývojem ochranných pomůcek. Finančními dopady pandemie se zabývá Vysoká škola ekonomická.

Zaměření škol se různí, spojuje je ale jednotný plán: pokračovat v bádání a připravit Česko na možnou druhou vlnu nákazy koronavirem. Dosavadní investice tak nejsou konečné.

OBRAZEM: podívejte se na výrobky českých škol>>>