Koruna zpět na 27 Kč/EUR. Prostor pro další posílení tu je, rozhodne ale druhá vlna Covidu

Kurz koruny k euru se včera vrátil zpět na hladinu 27 Kč/euro. Hlavním důvodem byl zlepšený sentiment ve světové ekonomice a růst optimismu na trzích ohledně postupného ekonomického oživení. Důvody pro to, že tato krize by měla být svou délkou podstatně kratší, než ta minulá v letech 2008-2010, popsal včera v Restartu David.

Když se zaměříme na kurz koruny a její vývoj do budoucna, tak vidíme prostor pro její další posilování.

Na začátku února se koruna dostala k hladině 24,80 Kč/euro, když jí tímto směrem táhly vysoké sazby ČNB a příznivý vývoj české ekonomiky (pokračující konvergence k vyspělým zemím). Pak nastala krize a koruna prudce oslabila, když se v ní projevil výrazný (očekávaný a pak i skutečný) pokles sazeb ČNB a obavy trhů o budoucnosti české ekonomiky (v krizích trpí automobilový sektor).

Nyní se nálada na trzích začíná opět měnit, tentokrát směrem k opatrnému optimismu. Ještě nedávno trhy čekaly další pokles sazeb ČNB s vysokou pravděpodobností a dlouhodobé ekonomické problémy v eurozóně. Nyní již vnímají pravděpodobnost dalšího snížení sazeb jako nižší. To posiluje korunu. A mělo by jí to pozvolna posilovat dál, protože evropská ekonomika se velmi pozvolna vrací k normálnějšímu fungování.

Ohledně ČNB jsou ale dle nás trhy stále výrazně pesimistické, když stále nečekají růst sazeb v následujících letech (nikoliv čtvrtletích)! Je třeba přiznat, že i prognóza ČNB implikuje stabilní sazby (nicméně vyšší, protože bankovní rada snížila sazby více, než kolik implikovala prognóza).

S tím jednoznačně nesouhlasím.

Jak psal včera David, tato krize má exogenní původ a do bankovního sektoru se včas pumpuje likvidita (což je zcela správně). Proto by krize měla mít tvar V nebo U podle toho, zdali ještě na podzim přijde další vlna pandemie a zdali se opět uzavře ekonomika.

Po skončení krize se ale začne ve vyspělých zemích výrazně zvyšovat inflace, protože se oživí spotřeba
i investice (exogenní šok odezní). A centrální banky budou muset velmi rychle reagovat. To se týká především zemí jako USA nebo ČR, kde před krizí byla inflace vysoká.

My aktuálně čekáme, že k prvnímu růstu sazeb v ČR dojde v srpnu 2021. Až bude příští léto nastavovat ČNB svou měnovou politiku, bude se dívat na vývoj inflace na podzim 2022 (ČNB cíluje inflaci za 1-1,5 roku dopředu, protože tu současnou již neovlivní). A na podzim 2022 už by doufejme mohla být vakcína nebo minimálně nějaké efektivní léky. Což by měl být hlavní zdroj výrazného zlepšení sentimentu a tím i poptávky a následně inflačních tlaků. A ČNB na tento vývoj bude muset reagovat. Už jen proto, že nebude chtít opět zaspat dobu a nechat si inflaci vystřelit nad 3 % (nad toleranční pásmo). To by pro reputaci ČNB nemuselo být zrovna dvakrát příjemné...

V okamžiku, kdy trh začne čekat růst inflačních tlaků, změní očekávání na ČNB a koruna začne posilovat výrazněji. Vzhledem k nejistému vývoji během podzimu a zimy by se tato očekávání ale měla změnit spíše až během první poloviny příštího roku. I proto jsme v pohledu na vývoj koruny konzervativní.

Rizika jsou značná na obě strany, ale výraznější ve směru jejího možného oslabení. Pokud by se na podzim například opět uzavřela ekonomika, koruna dočasně znovu výrazně oslabí (někam k 28-29 Kč/euro podle síly negativního šoku).

Jiří Polanský