Zdolali Loštickou výzvu. Stálo mě to litr a čtvrt slivovice, prozradil náčelník

„Jsme parta kamarádů. Pár se nás zná ze školy, někdo se přidal na vojně, jeden se k nám přibalil někde po cestě. Vždycky dvakrát do roka jezdíme k našemu členovi Jiřímu Polákovi na chatu na její otvírání a zavírání. Když nám do toho letos vlezl nouzový stav, museli jsme všechno zrušit,“ popsal předseda sdružení S.U.D. Závrchy Nežeňme se vpřed Pavel Punar.

Na Loštickou výzvu narazil na internetu.

„Začal jsem tím kamarády bombardovat. Nejdřív jsme byli čtyři, pak se nás do toho zapojilo všech šest,“ řekl.

Povoláním je Pavel Punar vedoucím výroby. V rámci své práce rozepisuje zaměstanance do směn. Tato dovednost mu při plnění Loštické výzvy přišla vhod.

„Když jsme byli jenom čtyři, tak jsme se točili, volali jsme si křížem. Ale jak nás bylo šest, musel jsem tomu dát organizační řád. Měl jsem rozepsáno na několik dní dopředu, kdo komu bude volat. Když do toho přišel něčí svátek, všichni jsme třeba volali Jirkovi. Když měl pak vypít pět panáků během půl hodiny, tak bylo vymalováno,“ směje se Jiří Punar.

Více než měsíční úsilí ukončila parta kamarádů 19. května, kdy si rozdali diplomy za účast v Loštické výzvě.

„Měl jsem to rozepsané i dál, ale už mi to začali bojkotovat. Statisticky mě to celé stálo asi litr a čtvrt slivovice,“ uzavřel předseda spolku kamarádů.