Problém s nákupem potravin a léků i placením nájmu. Krize tvrdě dopadla na rodiče samoživitele

Nemají na nájem a často ani na jídlo - koronavirová krize nejvíc zasáhla sociálně slabé, mezi které patří i rodiče samoživitelé. Nezisková organizace Klub svobodných matek zjišťovala, jak jsou na tom po dvou měsících od začátku vyhlášení opatření proti šíření epidemie. A ukazuje se, že finanční situace se výrazně zhoršila u více než poloviny dotázaných. Vyplývá to z průzkumu, kterého se od 15. do 20. května účastnilo 950 samoživitelů.

Matkou samoživitelkou je i Veronika, která si během mateřské přivydělávala jako hosteska v duty free shopu. Po uzavření hranic ale o práci přišla. „Tím, že jsem měla jen dohodu o provedení práce, tak mi nic nenáleželo a zůstal mi jen rodičovský příspěvek. Nebýt klubu a jeho pomoci – přispívali jak na nájmy, tak jsem dostala potravinové balíčky, momentálně mi třeba přispěli na tábor,“ popsala Radiožurnálu Veronika.

Podobně je na tom Xénie, která se sama stará o dvě děti - jedenáctiletou dceru a šestnáctiletého syna. „Ošetřovné za březen mi bylo připsáno až k 15. květnu. Sama jsem se snažila nějak aktivně v první fázi dovolat, to bylo velmi těžké. Opakovaně jsem se snažila dovolat, nedovolala jsem se. Poté jsem posílala e-mail, ale zůstal bez odpovědi,“ dodala Xénie.

Právě pozdní výplata ošetřovného je podle ředitelky Klubu svobodných matek Dany Pavlouskové pro samoživitele jedním z hlavních problémů. Ministerstvo práce a sociálních věcí podle Pavlouskové jednalo pomalu a výše ošetřovného za březen byla příliš nízká.

„Na začátku krize ošetřovné činilo pouze 60 procent, to znamená, že v první fázi rodiče samoživitelé odsouvali náklady nepovinné – třeba na oblečení, obuv a podobně – a začali jim vznikat problémy se zajištěním potravin a léků,“ popsala Pavlousková.

Druhý měsíc krize by pro samoživitele ještě horší, protože přestali mít peníze na nájem. A to i přesto, že ministerstvo práce zvýšilo ošetřovné na 80 procent z denního vyměřovacího základu.

Maláčová kritiku odmítá

Pavlousková také kritizuje vyplácení dávek mimořádné okamžité pomoci. „Až v té druhé vlně byly zmírněny podmínky pro získání sociální dávky mimořádné okamžité pomoci, ale pravdou zůstává, že existuje procento rodičů samoživitelů, kteří na tuto dávku nedosáhnou. A je to především skupina samoživitelů, která paradoxně před krizí pracovala,“ dodala.

Z průzkumu navíc vyplynulo, že třetina samoživitelů si kvůli koronavirové krizi musela vzít půjčku. Pavlousková se obává, že tak naroste počet exekucí a dluhů. Podle ní se od začátku koronavirové krize na klub s žádostí o pomoc obrátil stejný počet samoživitelů jako na stát.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) ale kritiku odmítá. Podle ní resort postupoval správně. „To byl vlastně jeden z důvodů, proč jsme navýšili ošetřovné, je to důvod, proč jsme zavedli i ošetřovné pro dohodáře. Zavedli jsme na webu ministerstva práce a sociálních věcí celou řadu formulářů, aby lidé když si stěžují, že se nemohou dovolat na úřady, tak aby poslali jejich případ přes formulář a do 24 hodin zpravidla odpovídáme,“ popsala Maláčová.

Dodává také, že lidé v nouzi budou mít i nadále nárok na všechny opakující se dávky, jako je příspěvek na bydlení nebo přídavek na dítě.