Město chce odklonit kamiony, ale stálo by to kus přírody. Petici primátor kritizuje

Zooložka Blanka Mikátová zvedá černou plachtu položenou na zemi. Pod ní se plazí hned několik slepýšů. Někteří se vyplaší a snaží se schovat, jiní zůstávají nehybní a dva jako by se chtěli promenádovat před objektivem fotoaparátu. Právě i pro ně může být silnice velkým nebezpečím, zoufá si na okraji královéhradecké přírodní památky Na Plachtě Mikátová.

Po silnici, o které mluví, tu zatím není ani stopy. Zatím je okolo jen místy vzrostlá tráva, keře a stromy. O výstavbě v těchto místech ale skutečně uvažuje současné vedení města, které tu vidí zkratku pro kamiony jedoucí do zdejších průmyslových hal.

Kudy má silnice vést?

Nová silnice by vedla na místě modře znázorněné čáry. Na konci by se pak silnice vnořila do průmyslového areálu. Červeně je pak vyznačena silnice tak, jak s ní počítá současný územní plán a jak uvádí petice. Primátor Hradce Králové však upozorňuje, že červeně vyznačená varianta nepřichází v úvahu a město tuto možnost v žádném případě nepodpoří.

Výstavba by způsobila, že by kamiony do průmyslových hal (ohraničené ulicemi Na Brně, Antonína Petrofa a Brněnská) nemusely jezdit ulicí Na Brně, ale do areálu by přijely z druhé strany po nové silnici okolo parkoviště u obchodu Lidl. Dosud totiž jezdí ulicí Na Brně, kde se potkávají s řadou osobních aut, které tudy jezdí ze sídliště na severozápadě od hal. To způsobuje komplikace autům, které se chtějí vydat na jih po silnici I/35, protože zde dlouho čekají na semaforech a tvoří se kolony. 

V současnosti kvůli kamionům houstne doprava na nedaleké křižovatce ulic Brněnská a Na Brně (viz mapa výše). Podle hradeckého primátora Alexandra Hrabálka (ODS) tudy jezdí i tři tisíce lidí z nedalekého sídliště. Pokud se chtějí místní dostat na hlavní silnici, může to kvůli zácpě na této komunikaci trvat i několik minut.

Magistrát proto přišel s myšlenkou, že by vybudoval asi 300 metrů dlouhou silnici (na mapě modře vyznačená), která by sloužila kamionům mířícím do průmyslového areálu. Ulice Na Brně by pak zůstala vyhrazená jenom osobním autům. Zamýšlená silnice by sice vedla hned vedle plotu průmyslových hal, ale už i toto území je součástí přírodní památky Na Plachtě, která je evropsky významnou lokalitou Natura 2000.

Město si proto nechává zpracovat biologické hodnocení, jestli je tato část lokality, kde by měla vést silnice, opravdu vzácná a zda v ní žijí vzácní živočichové. "Mnohokrát jsem deklaroval, že výsledky biologického hodnocení se budeme řídit. Jestliže výsledkem bude to, že jsou tam chráněné druhy a je to biologicky velmi zajímavé, tak se tam silnice stavět nebude. Ale jestliže se ukáže, že je území bezcenné, tak o tom budeme uvažovat," vysvětluje primátor Hrabálek.

Podle náměstka primátora Martina Hanouska (Zelení), který se zadáním biologického hodnocení nesouhlasí, nemůže nová studie přinést jiné výsledky než studie provedená v roce 2016. "V zásadě potvrdí, že tam žijí druhy, které ukázal předchozí výzkum. Pokud tam žijí dva druhy ještěrek, třetí druh se tam nezjistí. A aby některé druhy popřel, to asi také ne. K žádným novým závěrům se nedojde, jen bude záležet na jejich interpretaci," domnívá se náměstek Hanousek.

Primátor Hrabálek však tvrdí, že nový průzkum bylo nutné zadat kvůli změně zákona, která vyžaduje jinou metodiku zpracování.

Neprofesionální "pasti" nemohou nic chytit

Jenže Mikátové a jejímu manželu Miroslavovi, entomologovi z Muzea východních Čech, se nezdá už samotný způsob, jakým k výzkumu dochází. K biologickému hodnocení slouží nastražené "pasti", které se pravidelně kontrolují, a zaznamenává se, kteří živočichové se v nich objevili. Podle Mikáta se obvykle na malou plochu s minimálním trávním porostem položí neprůhledná plachta. Ta pak přitahuje světlo, čímž pod ní vzniká teplo, které pak láká živočichy k tomu, aby se zde ukrývali, případně hledali potravu.

Jenže plachty současného výzkumu jsou průhledné, navíc je nadnáší velké trsy trávy. Manželé se tak domnívají, že takto připravené místo nemají živočichové důvod nijak zvlášť vyhledávat. "Tímhle způsobem nic nenajdete. Může se stát, že tam nějaké zvíře omylem vleze, stejně jako leze všude jinde, ale není možné, aby se takhle systematicky plazi zjišťovali," říká Mikátová.

Sama se na minulém podobném biologickém hodnocení Na Plachtě podílela, z výzkumu zde ještě zůstala dvě nastražená místa. Už na první pohled jsou její pasti jiné - z tmavého igelitu a leží položené zcela na zemi. A živočichy zjevně přitahují, nakonec rodinka slepýšů z úvodu reportáže se schovávala právě pod jednou z nich.

K pastím současného výzkumu se Mikátová nepřibližuje, nicméně si je téměř jistá, že pod nimi výzkumníci žádného živočicha neodhalí. Manželé se tak obávají, že výzkum může být tímto zkreslen v neprospěch zdejších živočichů.

Přestože by silnice zmenšila přírodní památku "jen" zhruba o tři sta metrů na dálku a zhruba o deset metrů na šířku, což odpovídá rozměrům silnice, podle Mikátových by to i tak byl citelný zásah do přírody. Podle zooložky mají v místě zamýšlené výstavby zimoviště například čolci, ropuchy, slepýši, užovky, zmije nebo ještěrky.

Mikát navíc upozorňuje, že silnice živočichy přitahuje, protože je teplejší než její okolí. "Cyklisté vědí, kolik je na asfaltu přejetých slepýšů a dalších živočichů. Oni se tam vyhřívají, případně loví potravu. Slepýši, které jsme našli, by se tak zřejmě vyhřívali na asfaltové ploše a to by pro ně bylo velké riziko," popisuje Mikát.

Problematické může být také osvětlení silnice, které přitahuje nejen hmyz, ale také zde žijící netopýry, pro něž je velká koncentrace hmyzu u silnice vhodným lovištěm. Nebezpečí pro ně představuje srážka s projíždějícím kamionem. Stejné ohrožení silnice představuje také pro ptáky, kterým navíc případný hluk může znesnadnit vzájemnou komunikaci.

Autoři petice klamou lidi, naříká primátor

To, že by v místě přírodní památky mohla vyrůst silnice, se nelíbí více než pěti tisícům lidí, kteří podepsali petici proti uvažované stavbě. Primátor Hrabálek je však zklamaný z toho, že autoři petice podle něj nejednají fér.

"Byli jsme přímo zděšeni, když se objevila petice, že chceme budovat silnici napříč chráněným územím. O tom naše vedení města nikdy neuvažovalo. Považuji to za strašně nefér a neslušné, protože nás nařkli z toho, že chceme ničit přírodní památku. A to není vůbec pravda," rozčiluje se ve své kanceláři primátor.

"Uvedli v omyl - a myslím si, že úmyslně - tisíce lidí, které proti nám poštvali," tvrdí, drže v rukou mapové podklady, v nichž rozdíl ukazuje.

Zatímco město uvažuje pouze o 300 metrů dlouhé silnici na úplném kraji přírodní památky, v petici se objevuje nákres, který značí, že by silnice měla do krajiny zasáhnout mnohem intenzivněji. Primátor si tak myslí, že kdyby lidi věděli, kde chce Hradec silnici vybudovat, bylo by jich proti ní mnohem méně.

To nakonec částečně potvrzuje i paní Zuzana, která památkou Na Plachtě často projíždí na kole. U jednoho z petičních míst se zastavuje a podepisuje ho. Vysvětluje, že se jí nelíbí, že by zde měla vyrůst silnice, která by jí neumožnila jezdit tu na kole. Po objasnění, že napříč by cesta podle primátora vést neměla, připouští, že magistrátem zamýšlené řešení je menší zlo. "Asi by mi to zase tolik nevadilo, ale stejně to přece jenom zásah do krajiny je. Zřejmě by to ušetřilo spoustu času a komplikací ve městě, ale nevím, jestli to za to stojí," myslí si paní Zuzana.

"To, že zmátli veřejnost, si vysvětluji aktivistickými metodami těchto lidí, kteří mají své přesvědčení. Dál bych o tom nechtěl spekulovat," říká primátor na adresu autorů petice.

"Dva prstíčky tam strčíme a pak ruku až po loket"

Jeden z nich, Adam Miler, však tvrdí, že nemohli vědět, jaké jsou záměry vedení města. Ve smlouvě o biologickém hodnocení není nakreslené, kudy by plánovaná silnice mohla vést. Navíc takto s ní počítá i stávající územní plán. "A když tu byly už v minulosti pokusy o stavbu silnice, tohle řešení bylo jedno z nejpravděpodobnějších. Proto jsme měli důvodné podezření, že by to mohlo být právě takto," vysvětluje Miler s tím, že magistrát mohl něčemu podobnému předejít, kdyby své občany lépe informoval nebo to alespoň uvedl ve smlouvě.

Nově připravovaný územní plán už podle primátora se silnicí napříč přírodní památkou nepočítá. Jelikož však není hotový, není veřejnosti přístupný. 

Související

Lednice zvažuje udělat z parku parkoviště. Nejde o kácení deštného pralesa, brání se

Ale i kdyby silnice měla skutečně vést jen podél plotu průmyslové oblasti, podle Milera to nic nemění na tom, že jde o nepřijatelný zásah do přírodní památky. S ním souhlasí i zpěvák Dan Bárta, který byl před 11 lety tváří tehdejší petice, jež úspěšně požadovala, aby se v lokalitě nestavělo sídliště. Hejtmanovi Královéhradeckého kraje tehdy předával třináct tisíc podpisů lidí z celého Česka.

"Muselo to jednou zase přijít. Plachta je z logiky své polohy stále pod velkým tlakem. Konflikt soukromého a veřejného zájmu tady pořád doutná. Znáte to, jen dva prstíčky tam strčíme… a jen co se ohřejeme, vrazíme tam ruku po loket," říká nyní Bárta, který podporuje i současnou petici.

"Žije tu spousta zákonem chráněných a vzácných druhů rostlin a živočichů obklopených krajinou, ve které žít nemohou. Takových miniútočišť se znehodnotí nebo zničí desítky stovky ročně. A žádná nepřibývají. Plachta je přírodní památka, chráněné území, místo, kde má mít příroda ze zákona přednost před byznysem," dodává Bárta, jehož velkým koníčkem jsou vážky.

Na silnici se koalice neshodne

Primátor tvrdí, že se snaží vyhovět lidem, kteří v této lokalitě tráví denně několik minut v zácpě. "Snažíme se to udělat proto, abychom asi třem tisícovkám lidí usnadnili život. Jestliže to nepůjde, tak se prostě budou na cestě mačkat nebo budou celé sídliště dlouze objíždět. Popřípadě bude město muset vydat zhruba 50 milionů korun na rekonstrukci křižovatky," říká Hrabálek.

Právě jiné řešení problému požadují Zelení, kteří jsou součástí koalice spolu s ODS a ANO, které má v hradeckém zastupitelstvu nejvíce hlasů.

"Jako město bychom měli hledat jiná řešení, abychom nemuseli stavět v přírodní památce. Už vznikly dvě dopravní studie a obě konstatovaly, že současná silnice v ulici Na Brně kapacitně dostačuje, jen při pokračování výstavby se doporučuje upravit nastavení signalizace světelné křižovatky, případně zvětšit kapacitu odbočovacího pruhu," říká náměstek za Zelené Hanousek.

Jakou cestou se město vydá, může být jasnější v září, dokdy musí být hotové biologické hodnocení.