Zákon má ulevit od plateb sociálních odvodů, zkomplikuje však nabírání lidí

Od 1. září 2020 by se měla změnit lhůta, ve které má zaměstnavatel povinnost odeslat přihlášku a odhlášku zaměstnance příslušné Správě sociálního zabezpečení. Dosud byla tato lhůta 8 kalendářních dnů, nově to zaměstnavatel musí udělat v následující pracovní den. V případě nesplnění tohoto termínu hrozí pokuta až 20 tisíc korun. Podle zaměstnavatelů je však nová lhůta téměř nesplnitelná.

Problém to bude pro velké firmy, kde proces přijímání nových zaměstnanců a vyřízení s tím spojené dokumentace chvíli trvá. Stejně tak s tím mohou mít potíže malí podnikatelé, kteří často využívají externí účetní, například jen na určité dny v týdnu, říká k tomu prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

Nová úprava vzešla z pozměňovacího návrhu připraveného ministerstvem práce v rámci schvalování vládního návrhu zákona o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení placeného zaměstnavatelem. Na problém upozornila Komora daňových poradců a zástupci podnikatelských svazů.

Úprava neprošla standardním procesem

Člen Prezidia Komory daňových poradců Jiří Nesrovnal je přesvědčený, že taková restrikce je zcela neodůvodnitelná, a to zvláště v současné, pro zaměstnavatele komplikované, situaci. Jedná se také o postup, který je zcela v rozporu s vládou opakovaně deklarovanou snahou podnikatelům pomoci, říká. 

Zaměstnavatelé se také pozastavují nad tím, proč bylo nezbytné úpravu schválit ve stavu legislativní nouze a neprošla standardním legislativním procesem. Ministerstvo práce se podobný návrh pokoušelo neúspěšně prosadit už v minulosti.

Ministerstvo v reakci na kritiku zaměstnavatelů uvedlo, že dané opatření bylo navrženo a schváleno v souladu s předem avizovaným dalším vývojem elektronizace komunikace mezi ČSSZ, zaměstnavateli, poskytovateli zdravotních služeb a pojištěnci. Ve stavu legislativní nouze pak podle resortu bylo přijato kvůli udržení komplexnosti celé úpravy.

Šlo o komplexnost, říká ministerstvo

Bereme-li v potaz, že se jedná o úpravu, která přináší zaměstnavatelům úlevy v oblasti pojistného, které přímo souvisí s existencí zaměstnaneckého poměru, pak je i pro celé zprocesování dat a možnost kontroly správnosti důležitá aktuálnost informací o vzniku či zániku zaměstnaneckého poměru. Je tedy zcela logické a racionální, že opatření byla schvalována společně, uvedl mluvčí resortu Vladimír Dostálek.

Podle něj navíc zůstává i nadále v platnosti možnost (podle § 94 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění), kdy si zaměstnavatel může s OSSZ písemně dohodnout jinou lhůtu pro plnění oznamovacích povinností. Stále tedy bude existovat prostor na alternativní řešení pro zaměstnavatele, kterým by mohlo hrozit, že z relevantních důvodů nedokáží tuto povinnost plnit, dodal Dostálek.

Za odloženou platbu odvodů pětina obvyklého penále

Zkrácení lhůt prošlo parlamentem v rámci schváleného vládního návrhu zákona o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení placeného zaměstnavatelem. Vláda firmám kvůli koronaviru umožní odložit na říjen úhradu sociálních odvodů za květen až červenec. Zaměstnavatelé z dluhu zaplatí pětinu obvyklého penále za podmínky, že odvedou pojistné, které musí hradit jejich zaměstnanci. Platba odloženého pojistného se jim tak navýší o necelá 4 % p.a., jak už jsme psali v tomto článku.

Zaměstnavatelé však opatření považují za nedostatečné. K ochraně pracovních míst by podle nich spíše přispělo alespoň částečné prominutí pojistného na sociální zabezpečení odváděného samotným zaměstnavatelem. Současná úprava pro většinu firem nic neřeší. Jednak je to jen odklad, navíc velmi krátký. V řadě segmentů, a to nejen v pohostinství či cestovním ruchu, ale třeba i u výrobců autodílů, bude rozjezd hodně pomalý, podotkl Prouza.

Propouštění je opatrné, nabídek práce ale ubylo

Přitom vládní pomoc je teď pro firmy z hlediska udržení pracovních míst klíčová. Kvůli nouzovému stavu se ekonomika zadrhla a na některé zaměstnavatele to mělo citelný dopad. Firmy zatím propouštějí opatrně. Zpravidla čerpají státní podporu na zachování zaměstnanosti v různých podobách a počty zaměstnanců se tak zásadně nemění. Podle společnosti Manpower je ale na trhu práce vidět dramatický úbytek příležitostí a hlavní vlna teprve přijde s koncem čerpání státní pomoci.

V březnu se sice objevilo pár tisíc příležitostí v maloobchodě, e-commerce, dopravě zboží, výrobě zdravotnického materiálu, ale tyto brigády se prakticky okamžitě obsadily lidmi z gastronomie a občanských služeb. Velmi často se navíc jednalo o náhrady za rodiče, kteří museli zůstat doma s dětmi. Ti se budou nyní vracet zpět do práce. Nabídka brigád by se dala aktuálně považovat za nulovou ve srovnání s minulým rokem. Nabídka trvalých pracovních poměrů klesla zřejmě na třetinu, uvedl pro Měšec.cz manažer náboru a marketingu Manpower Group Jiří Halbrštát.

Z aktuálně prováděného průzkumu mezi zaměstnavateli, který zjišťuje dopad epidemie na jejich byznys a náborové plány, podle Halbrštáta zatím vyplývá, že firmy vůbec netuší, jaká je před nimi budoucnost, kolik lidí, na jaké činnosti a s jakým profilem budou potřebovat v dalším čtvrtletí.

Ekonomika se na tři měsíce zmrazila a všichni čekají, v jakém stavu budou jejich trhy výrobků a služeb po skončení nouzového stavu. Desítky firem plánovaly na konec nouzového stavu nábory, ale na poslední chvíli je někteří zastavují, protože se ukázalo, že nemají pro koho vyrábět, dodal.