Lidojedka Darja Saltykovová: Ruská šlechtična, která zabila desítky žen a dívek

by

Narodila se roku 1730 do dobré šlechtické rodiny jednoho z carských dvořanů. A díky sňatku se  vyšplhala na společenském žebříčku ještě výš. Z Darjy Nikolajevny se totiž stala Saltykovová, příslušnice jedné z nejvlivnějších rodin v celém Ruském impériu. Společně s manželem, rotmistrem kavalerie Glebem Alexejevičem Saltykovem vlastnili dům v centru Moskvy a velký statek jižně od města. Právě tam v ústraní páchala Darja Nikolajevna zvrácené zločiny.

Násilnické sklony ale zůstávaly u Saltykovové dlouho skryty. Již od mládí byla velmi zbožná a trávila dlouhé hodiny modlitbami. Vykonávala cesty po církevních památkách a posvátných místech. Okolí ji vnímalo jako ideál mladé aristokratky. A ani po svatbě se na tom nic nezměnilo. Manželovi porodila dva syny a vše se zdálo být v nejvyšším pořádku. Ve věku 25 let ale Darja ovdověla. Manžel jí zanechal obrovské dědictví zahrnující rozsáhlé pozemky, významné společenské postavení a v neposlední řadě zhruba 600 nevolníků. A již několik měsíců po jeho smrti se objevily první problémy.

Darja Saltykovová se později hájila tím, že jí jen vadilo, jak se poddaní špatně starají o její majetek.  Nicméně stačilo, aby někde objevila „špatně umytou“ podlahu, a začala danou služku bít prvním předmětem, který měla po ruce. Většinou šlo o polena, jež měla pro tyto případy v úplně každé místnosti. Když skončila, dívku dobili k smrti její pacholci. Rozhodně proto ani tehdy nešlo o adekvátní tresty za nedbalost.

Mělo jít nicméně spíše o ojedinělé případy. Pak ale přišel další přelomový okamžik v jejím životě. V roce 1762 Saltykovovou opustil milenec kvůli jiné ženě. Šlechtična nařídila nevolníkům, aby je oba zabili pomocí bombového atentátu. Milenci byli naštěstí varováni a unikli. Mnoho dívek na panství šílené šlechtičny ale nemělo tolik štěstí. Saltykovová ztratila veškeré zábrany a začala služky mučit.

Lila na oběti vařící vodu, podpalovala je zaživa, házela je ze schodů či je nahé nechávala svázané umrznout před domem. Dívky, které vstoupily do jejích služeb, se většinou domů již nevrátily. Svědectví hovoří o mnoha zvěrstvech. Například o tom, že přivolaný kněz musel udělit poslední pomazání těhotné dívce, která byla ubodána k smrti a jejíž břicho bylo rozdupáno. Vesničané vyprávěli o tom, jak byla těla mrtvých pod rouškou noci odvážena na káře pryč z panství. Často jim prý chyběly vlasy i kůže. Rozlišit pravdu od pověr je dnes už nemožné. Jisté ale je, že Saltykovové nevolníci přezdívali „lidojedka“.

Vesničané se přitom nemohli takřka nijak bránit. Tehdejší zákony jim to neumožňovaly. A když už doputovala nějaká stížnost na stůl úředníků, společenské postavení Saltykovovou spolehlivě ochránilo. Stálo ji to jen několik úplatků a stěžovatel zmizel značně potlučený do vyhnanství na Sibiř. Takto vyřešila 21 stížností od odvážných nevolníků. Až ta 22. došla vyslyšení. V roce 1762 předali dva muži žalobu nové carevně Kateřině Veliké. Saltykovová oběma zabila snoubenky. Nastávající nevěsty zabíjela šlechtična s velkou oblibou.

Kateřina Veliká stála před těžkou volbou. Saltykovová patřila mezi vysokou šlechtu. Panovnice ale chtěla všem ukázat novou éru zákonnosti a práva. Sestavila tak speciální vyšetřovací tým a Saltykovová putovala za mříže. Celý proces trval šest let. Vyšetřovatelé zkoumali záznamy z panství obviněné a objevili celou řadu nesrovnalostí. Shromáždili svědectví i důkazy a vše se zdálo být jasné. Saltykovová se ale odmítala přiznat. Vyhrožovali jí útrpným právem. Nechali ji přihlížet mučení jistého loupežníka s tím, že ona je další na řadě. Šlechtična se ale jen smála a dle vyšetřovatelů se chovala drze a vyzývavě. Pravděpodobně věřila, že ji zachrání příbuzní, kteří měli mít kompromitující informace ohledně smrti manžela Kateřiny Veliké. Panovnice navíc dříve udržovala poměr se Sergejem Saltykovem. Ten je dokonce považován za otce jejího syna a pozdějšího cara Pavla I.

Slavné šlechtičně ale nic z toho nepomohlo. Vyšetřovatelé shledali, že je nezpochybnitelně vinna smrtí 38 lidí a je v podezření z dalších 26 vražd. Pozdější vyšetřování naznačuje, že zavraždila až 139 lidí. Jen dvě oběti byli muži.

Kateřina Veliká zbavila Saltykovovou šlechtického titulu a její majetek postoupila synům. 17. října roku 1768 stála odsouzená žena na Rudém náměstí v Moskvě na veřejné hanbě. Přikována ke sloupu měla nad hlavou nápis „mučitelka a hubitelka duší“. Odtud putovala do Ivanovského monastýru. 11 let strávila v kobce bez denního světla. Svíčky měla povolené jen v době přijímání stravy. Nemohla přijímat ani posílat korespondenci. Ven se dostala jen v době hlavních církevních svátků. Tehdy přihlížela bohoslužbám skrze malé kukátko v chrámu. Po 11 letech byla přesunuta do cely s malým oknem. Ve vězení strávila celkem 33 let. Během této doby také porodila dítě jednomu z vězeňských strážných. Osud dítěte ale není znám.

Darja Saltykovová zemřela 9. prosince roku 1801 ve věku 71 let.