Extraligové kluby přišly s návrhem na podobu soutěže, nejhorší tým by musel do baráže

Zástupci klubů hokejové extraligy přišli s novým návrhem na podobu soutěže pro příští čtyři sezony. Hrálo by ji 14 týmů, po 52 kolech základní části by následovalo play-off v dosavadní podobě s předkolem a play-down pro kluby na 11. až 14. místě. Nejhorší mužstvo by muselo do baráže proti nejlepšímu týmu první ligy.

Do vyřazovacích bojů o titul má jít přímo nejlepší šestice z dlouhodobé fáze. Kluby na 7. až 10. místě by čekalo předkolo na tři vítězná utkání. Série čtvrtfinále, semifinále a finále by se hrály na čtyři vítězství.

Družstva umístěná na 11. až 14. místě se utkají v 1. kole play-down a narazí na sebe podle dosažených bodů v základní části 11. tým se 14. a 12. celek se 13. Sehrají mezi sebou maximálně sedm zápasů (s případným prodloužením do rozhodnutí), ve hře tak bude celkem 21 bodů. Jakmile však jedno z mužstev bude mít na soupeře takový bodový náskok, který už nebude možné ve zbývajících zápasech dotáhnout, další duely se neuskuteční.

Neúspěšná mužstva v prvním kole pak mezi sebou sehrají druhé kolo play-down na čtyři vítězství. V této sérii už dosažený počet bodů v základní části nehraje roli. Poražený klub sehraje baráž s vítězem první ligy na čtyři vítězná utkání.

Valná hromada odsouhlasila návrh dvoutřetinovou většinou pro výkonný výbor Českého hokeje, který navrhoval na konci dubna plán rovněž na čtyři sezony. Ten ale s ohledem na koronavirovou krizi a očekávané ekonomické dopady počítal s tím, že první dva ročníky nikdo nesestoupí, play-off si zahraje 12 týmů a soutěž se rozšíří až na 16 účastníků.

Zástupci Liberce, Plzně a Sparty pak přišli před polovinou května ještě s další variantou - extraligu navrhovali postupně zúžit na 12 týmů.

Asociace profesionálních klubů (APK) zároveň navrhla, aby byly do budoucna přijaty podmínky finanční stability spočívající ve stanovení platového dna na základní odměny hráčů. Podléhalo by pravidelné trojí kontrole čerpání v průběhu sezony po kvartálech, přičemž na konci třetího kvartálu by musel klub prokázat, že na základní odměny hráčů uhradil částku alespoň ve výši 75 procent z uvedeného platového minima.

„Platové dno je průkazem finanční stability. Jde nám o zachování kvality soutěže. Kluby budou muset udržet kádry do konce sezony z důvodu dodržení platového dna,“ řekl viceprezident APK Prokop Beneš o možné změně v licenčním řádu, navrhované nejdříve od sezony 2021/22.

„Důležitá je nejenom výše platového dna, ale i to, že by se jeho čerpání kontrolovalo po kvartálech. Důvod je ten, aby se neopakoval případ Chomutova: hráči tehdy dostali peníze zkraje sezony, potom ale klub posouval splatnosti odměn. Chceme tedy zabránit tomu, aby před sebou kluby valily finanční závazky,“ vysvětlil Beneš.

V čele APK zůstává Pavlík

Prezidentem Asociace profesionálních klubů ledního hokeje zůstává po pondělní valné hromadě v Praze majitel vítkovického klubu Aleš Pavlík. Funkci bude zastávat do června 2024.

Šestačtyřicetiletý šéf Vítkovic Pavlík je viceprezidentem hokejového svazu. Do čela představenstva APK byl zvolen v roce 2012, kdy vystřídal Ladislava Blažka.

Stejně jako on mají ve vedení APK důvěru na nadcházející čtyři roky viceprezident Prokop Beneš (Třinec) a další členové představenstva Aleš Kmoníček (Hradec Králové), Jan Tůma (Mladá Boleslav) a Ctibor Jech (Liberec).

APK delší dobu zvažuje, že by v budoucnu extraligu stejně jako v minulosti opět řídila místo hokejového svazu. Minimálně v nadcházející sezoně 2020/21 bude ale soutěž nadále řídit svaz, pod jehož dohled přešla v roce 2016.