Čína si překvapivě získává sympatie Němců. Ti se naopak odvrací od USA, vadí jim ‚Trumpův chaos’

BERLÍN Pohled Němců se na Spojené státy od začátku koronavirové krize výrazně zhoršil a naznačuje, že se oba státy od sebe čím dál víc vzdalují. Alespoň to naznačuje průzkum, který provedla Körberova nadace ve spolupráci s americkým Pew Research Center. Důvěrou Němců v USA otřásla právě reakce na pandemii nemoci covid-19. Paradoxně na koronavirové krizi profitovala Čína, od níž se zdaleka tolik neočekávalo.

U téměř tří čtvrtin osob (72 procent) z celkového počtu 1000 dotazovaných se od počátku šíření nového koronaviru začala objevovat výrazně větší skepse ke Spojeným státům. Třetině lidí (33 procent) se pak názor zhoršil i na Evropskou unii.

Pouhých pět procent respondentů uvedlo, že se jejich názor na Spojené státy od začátku pandemie zlepšil. Podle odborníků za poklesem obliby stojí především nezvládnutí pandemie, respektive chaotické chování prezidenta Donalda Trumpa (ten například nedávno navzdory doporučení ředitele amerického Národního ústavu pro alergii a infekční nemoci (NIAID) Anthonyho Fauciho nechal otevřít kostely, synagogy a mešity).

Výsledky průzkumu jsou podle expertů paradoxní i ve vztahu Němců k Čínské lidové republice, která je tradičně Západem kritizována. Navzdory faktu, že se nákaza začala šířit právě odtamtud, se zhruba u čtvrtiny dotázaných pohled na tento asijský stát zlepšil. A i když stále 36 procent lidí má v tuto chvíli na Čínu horší názor, odborníci upozorňují, že zmíněný nárůst obliby Číny v Německu se musí brát v potaz.

Co stojí za zlepšením názoru na Čínu?

Výzkumnice z berlínského Mercator Institute for China Studie Barbara Pongratzová uvedla, že jde o překvapivé výsledky. „Jsou v kontrastu s negativním pohledem německých médií na čínskou reakci na krizi,“ uvedla Pongratzová.

O třináct procentních bodů se za posledního půl roku navíc zvýšil počet lidí, kteří si přejí mít úzké vztahy s Čínou, v tuto chvíli se jedná o 37 procent obyvatel. Stejný počet lidí si sice přeje mít blízké vztahy i se Spojenými státy, ale v tomto případě oproti poslednímu průzkumu před šesti měsíci došlo k výraznějšímu poklesu - a to rovněž o třináct procentních bodů.

Podle odborníků za vylepšením čínského image stojí především politika, kterou přijala, aby si vylepšila reputaci ve světě. A očividně jí to funguje. Jde především o export nedostatkových zdravotnických prostředků - roušek a respirátorů. V některých státech včetně Česka nebo Nizozemska však byla tato pomoc přijata poněkud rozpačitě. Někteří lékaři a další experti tvrdili, že ochranné prostředky z Číny špatně fungují, problémy byly hlavně s těsněním.

S dalším vysvětlením přišel magazín The Foreign Policy, který uvedl, že je běžné, že lidé ve světě mají mnohem vyšší očekávání od USA než od komunistického režimu v Číně. Od Washingtonu očekávají vyšší standardy i transparentnost, takže zklamání může být mnohem vyšší.

Podle magazínu je obliba Spojených států dlouhodobě nižší od doby, kdy byl do Bílého domu zvolen prezident Trump. Podobně na tom byl náš západní soused i v době, kdy byl hlavou státu jiný republikán Geroge W. Bush. Opačné vnímání USA měli Němci v období, kdy Oválnou pracovnu obýval demokratický prezident Barrack Obama. Podle The Foreign Policy v Německu více záleží na tom, jak sympatický je lidem daný americký prezident, než jakou politiku skutečně praktikuje.

Budoucnoust USA vidí špatně i Britové a Francouzi. Podle analýzy společnosti British Foreign Policy Group pouze 28 procent obyvatel věří, že zahraniční politika USA je zodpovědná, což je propad o 13 procentních bodů oproti lednu. Největší propad důvěry ve Spojené státy zaznamenali především britší konzervativci.

Francouzská společnost Ifop Polling Group se zase dotazovala lidí, které státy jsou podle nich nejlépe připraveny čelit úskalím, která přinesou nejbližší desetiletí. Pouze tři procenta dotazovaných uvedla jako svou odpověď USA. V Itálii zase 36 procent procent lidí chce, aby vláda navazovala bližší vztahy s Čínou v porovnání s 30 procenty lidí, kteří chtějí utužovat spolupráci se Spojenými státy.

Ve Spojených státech zemřelo už okolo 100 tisíc lidí s nemocí covid-19, z toho na 1100 za poslední den, což je méně než o den dříve. Celkem se v USA dosud potvrdilo na 1,62 milionu případů nákazy, což je už více než třetina z 5,3 milionu nakažených evidovaných ve světě. Vyplývá to z údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU). List The New York Times v neděli věnoval celou titulní stránku pouze jménům Američanů, kteří zemřeli s covidem-19.