Bohuslav Ečer přišel s pojmem zločiny proti lidskosti, po válce se podílel na procesech s nacisty

Vymyslel termín zločiny proti lidskosti a zasadil se o to, aby před soudem vůbec poprvé stanuli i strůjci válečného konfliktu. Československý generál a profesor mezinárodního trestního práva Bohuslav Ečer se už za druhé světové války stal členem nově zřízené komise Spojených národů pro vyšetřování válečných zločinů. Právě po válce se svět musel vypořádat s nacistickými představiteli, kteří se na válečných zločinech podíleli.

„Měla jsem tři děti a loučila jsem se s nimi. Jedno se ke mně vrátilo zpět, když jeden z gestapáků po něm skočil, mrštil s ním dopředu a mně poručil, abych si klekla do trávy.“

Tak popisovala Růžena Petráková před Mezinárodním vojenským tribunálem v Norimberku tragické události z června 1942 v Lidicích. Tehdy nacisté zastřelili všechny muže, ženy odvezli do koncentračního tábora a skoro všechny děti zavraždili plynem.

Lidický masakr ukázal Spojencům potřebu změnit poválečnou justici. Původně přitom chtěli britští diplomaté soudit nacistické zločince podle Haagských konvencí z roku 1907.

„Co by to vlastně znamenalo, kdyby to bylo to původní pojetí? Tak válečný zločin může být válečným zločinem uznán jenom v případě, že je postižen například civilista nepřátelského státu. Ale najednou by tady vypadla ta obrovská skupina německých židů – nebyla by jejich hromadná vražda trestně stíhatelná, protože nebyli ve válečném stavu s vlastním státem jako občané,“ upozorňuje historik Vojtěch Kyncl z Historického ústavu Akademie věd.

Právě tomu se snažil vyhnout i československý generál Bohuslav Ečer. Za první republiky působil jako místostarosta Brna. Po Mnichovu musel spolu s rodinou utéct nejdřív do Francie a posléze do Londýna.

Tady se v roce 1942 začal věnovat něčemu, co bylo pro mnohé zatím nepředstavitelné – potrestání těch, kteří byli zodpovědní za rozpoutání války, holokaust a další zločiny. Právě on vymyslel termín zločiny proti lidskosti.

„Jeho osoba je na mezinárodních konferencích k tématu vědeckými pracovníky považována za jednu z klíčových světových osobností, které dokázaly zajistit náš dnešní právní řád a pohled na to, co je a není přípustné ve válečném konfliktu, ale i ve vnitroválečném konfliktu pokud dochází k občanským válkám,“ říká Vojtěch Kyncl.

Důvěra Spojenců

„Slyšeli jsme prvá slova, která před tribunálem lidstva pronesli největší zločinci světových dějin. Bude to velký den, až uslyšíme jejich slova poslední,“ vysílal zpravodaj Československého rozhlasu František Gel, když vrchní nacističtí představitelé během procesu odmítali přiznat vinu.

Norimberský proces byl potvrzením toho, že Ečer uspěl při formování mezinárodního práva. Před soudem stanuli hlavní představitelé nacistického Německa. Důvěru Spojenců v osobu Bohuslava Ečera potvrdilo podle Vojtěcha Kyncla i vydání šéfa pořádkové policie Kurta Daluega do československých rukou.

„Nesmírně důležitá věc a je potřeba tomuto člověku vzdát hold, protože ten zachoval nejenom čest Československé republice, ale vůbec základní principy a základní hodnoty celé naší kultury dokázal definovat a prosadit na mezinárodním poli,“ říká Kyncl.

Bohuslavu Ečerovi se podařilo také prosadit, že gestapo a SS byly prohlášeny za zločinecké organizace. Sám se podílel na stíhání nacistických zločinců, kteří byli poté souzeni v Československu.