Nová zonace KRNAP na 15 let začne platit od července i s klidovými územími

Ostatní klidová území budou vyhlášena v dalších měsících. V nových klidových územích budou platit podobná omezení jako v současné 1. zóně, zejména zákaz vstupu do volného terénu mimo vyznačené cesty. Z terénu postupně zmizí současné cedulky informující o hranicích 1. zóny KRNAP a na patřičných místech je nahradí nové označení klidových území.

„Klidová území se nevyhlašují na 15 let jako zonace, po dohodě v Radě KRNAP mohou zanikat či vznikat nová podle potřeby ochrany biotopů nebo druhů takříkajíc operativně a kdekoliv v parku bez ohledu na zóny,“ vysvětlil Robin Böhnisch, ředitel Správy KRNAP. Nová zonace a klidová území se netýkají ochranného pásma.

Uvedení vyhlášky v platnost předcházelo schválení nové zonace a vymezení klidových území v Radě KRNAP loni v červnu. Proti ní hlasovali zástupci obcí východních Krkonoš a SkiResortu Černá hora-Pec. Proti ní vznikla také petice.

Nová zonace počítá s tím, že zóna přírodní bude mít 7 328,5 hektarů a zabere 20,2 procent území KRNAP, zóna přírodě blízká bude mít 8 097,3 hektary (22,3 procent území KRNAP), zóna soustředěné péče 20 730,3 hektary (57,0 procent území KRNAP) a zóna kulturní krajiny bude mít 196,1 hektar (0,5 procent území KRNAP).

"Díky naší novele zákona o ochraně přírody a krajiny z dubna 2017 budou nové zonace platit po dobu 15 let. Příroda tak dostane čas ukázat svou sílu bez našich zásahů a teprve pak naši nástupci vyhodnotí možné úpravy a změny zonací. Běžného návštěvníka to při jeho výletech nijak neovlivní, zonace především určují, jak o danou lokalitu mají správy našich čtyř národních parků pečovat. Věřím, že i do KRNAP přinese nová zonace stabilitu, kterou naše národní parky pro svůj rozvoj i dobré vztahy v regionu nezbytně potřebují,“ uvedl ministr Brabec.

„Nová zonace Krkonošského národního parku je završením tříleté práce nejen v KRNAP, ale ve všech národních parcích. Mé díky proto patří odborníkům, starostům, úředníkům na správách parků i na ministerstvu, kteří zvládli proces přípravy, stovky jednání, seminářů i samotného schvalování zonací v Radách jednotlivých národních parků,“ dodal ministr Richard Brabec.

Podle Správy KRNAP nová zonace pro příštích 15 let určuje, které části národního parku budou ponechány samovolnému vývoji a v kterých budou naopak probíhat zásahy s cílem obnovy poškozených ekosystémů směrem k přirozenému stavu či ve snaze zachovat a zlepšovat stav biotopů významných pro zachování biodiverzity, především krkonošských luk. „Stará a nová zonace jsou vlastně dvě úplně odlišné věci, spojuje je jen stejné označení,“ konstatoval ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.

„Tři dosud číslované zóny, lišící se svojí přírodovědnou hodnotou a kombinující pravidla péče o přírodu s nejrůznějšími regulacemi, se změní na zcela jinak pojatou zonaci managementovou. Ta stanoví pravidla péče o přírodu ve čtyřech nově definovaných zónách s ohledem na jejich cíl. Omezení pro činnosti v národním parku už neřeší zonace, ale pravidla daná přímo v zákoně jednak pro celé území národního parku a jednak speciálně pro území mimo zastavěné části obcí a zastavitelná území obcí,“ upřesnil Böhnisch.

Jednotlivé zóny definují přímo jejich názvy. Cílem přírodní zóny, která se vymezuje na plochách, kde převažují přirozené ekosystémy, je ponechat přírodu přirozenému vývoji bez rušivých zásahů. Nová přírodě blízká zóna pak zahrnuje člověkem částečně pozměněné ekosystémy s cílem postupně pomoci přírodě dosáhnout stavu jako v zóně přírodní. V budoucnu, po dosažení odpovídajícího stavu, pak mohou být části této zóny převedeny do zóny přírodní.

Zóna soustředěné péče o přírodu má podle Správy KRNAP dva cíle. Jsou do ní zařazeny člověkem velmi pozměněné ekosystémy - především nestabilní, člověkem na místě původních bučin vysázené smrkové porosty, které bude třeba přeměnit na smíšené a listnaté lesy a obnovit tak jejich přírodě blízký stav.

Součástí této zóny jsou také květnaté krkonošské louky, které vznikly historicky na místě odlesněných enkláv a jsou závislé na trvalé péči, bez níž by mnoho rostlinných a živočišných druhů na ně vázaných zaniklo. Cílem této zóny je podle Správy KRNAP tyto předměty ochrany zachovat či zlepšit jejich stav, a proto tam bude k typickým činnostem patřit sečení a pastva. Do této zóny budou patřit také lesy, ve kterých je cílem podporovat biodiverzitu.

Zóna kulturní krajiny je vymezena na území krkonošských obcí či v jejich sousedství. Je určena k trvale udržitelnému rozvoji a jejím cílem je nezhoršit dosaženou kvalitu životního prostředí. Tato zóna je v Krkonoších poměrně malá, protože většina obcí není už od roku 1991 součástí území národního parku, ale nalézá se v ochranném pásmu.