Koronavirus odsouvá stavbu první české soukromé dálnice - Seznam Zprávy

Zprávy
»
Domácí
»
Politika
»
Koronavirus odsouvá stavbu první české soukromé dálnice

Koronavirus odsouvá stavbu první české soukromé dálnice

Jiří Pšenička
včera 15:11

Kvůli aktuálnímu kolísání finančních trhů posunulo Ministerstvo dopravy až na srpen termín podání nabídek na dálnici D4. Zájemci o PPP projekt za 25 miliard chtěli ještě delší odklad. Resort ho ale už nechce, roli hrají i volby.

První českou soukromou dálnici slibovalo už několik polistopadových vlád. Zatím všechny pokusy o využití metody PPP, která je vlastně obdobou operativního leasingu a v zahraničí je hojně rozšířená, skončily fiaskem.

I kabinet Andreje Babiše v programovém prohlášení realizaci pilotního projektu PPP slíbil. Jde o dostavbu a další provozování nedokončené části dálnice D4, v úseku mezi Příbramí a Pískem.

Příprava projektu a výběr koncesionáře byly zahájeny už za Sobotkovy vlády (v roce 2016) a dostaly se nyní do pokročilé fáze, kdy měli tři finalisté soutěže do konce května podávat závazné nabídky. Jenže kvůli koronavirové krizi byl termín posunut nejdříve na polovinu června a nyní už dokonce na 21. srpna.

Samotné zahájení stavby se pak odsouvá na jaro příštího roku. Ministerstvo dopravy dosud mluvilo o tom, že start by měl být v závěru roku letošního a nový úsek dálnice měl být uveden do provozu do konce roku 2023. „Zásadním cílem je zahájit stavbu spolu se začátkem stavební sezony 2021,“ uvádí teď mluvčí Ministerstva dopravy František Jemelka.

Nemusel by to být poslední odklad, protože do přípravy nabídek nadále promlouvá krize způsobená pandemií covid-19.

Odsuňte to do podzimu

Zdroje Seznam Zpráv hovoří o tom, že všechna tři zahraniční konsorcia, která se o projekt ucházejí, začala naléhat na Ministerstvo dopravy, aby byl termín pro odevzdání nabídek posunut až na podzimní měsíce.

„Jde o to, že teď jsou finanční trhy velmi rozkolísané. Vidíme také, jak se propadla koruna vůči euru. V takových podmínkách se dost špatně připravuje nabídka,“ poukazuje zdroj dobře obeznámený s průběhem procesu. Upozorňuje, že koncesionář si na stavbu dálnice bude brát dlouhodobou půjčku v eurech a vláda mu hotovou čtyřproudovou komunikaci má splácet 25 let v korunách.

Tři konsorcia ve finále:

Via4 - jižní spojení: firmy Porr, OHL, EGIS a Macquarie

DIVIa: firmy Vinci, Meridiam a Eurovia

HO-ST - South Bohemia Link: firmy Hochtief a Strabag

Předpokládaná hodnota zakázky byla už dříve vyčíslena na 25 miliard korun, což značí, že by stát soukromníkovi měl platit zhruba miliardu korun ročně. Ministerstvo dopravy ale věřilo, že konkurenční boj nakonec cenu viditelně srazí, jako se to podařilo třeba na Slovensku.

Nynější nejistá doba však zvyšuje rizika, která si koncesionář do nabídkové ceny nejspíše započte. Splátky by tak mohly být vyšší.

Ministerstvo dopravy v čele s Karlem Havlíčkem nicméně podle zákulisních informací už dále couvat nehodlá a s opětovným posunem termínu nepočítá. Je toho názoru, že ani během podzimu se finanční trhy uklidnit nemusejí, pandemie by se v nové vlně mohla vrátit.

„Další zásadnější odsun termínu podání nabídek nedává velký smysl, neboť nejistota ohledně vývoje s covid-19 v podzimních měsících je stále vysoká,“ obhajuje mluvčí resortu František Jemelka nyní platný termín 21. srpna.

Rvačka mezi poslanci?

Je zřejmé, že v celé věci nejde jen o ekonomiku, ale nyní možná ještě více o politiku. Příští rok v říjnu budou volby do Poslanecké sněmovny a vládní hnutí ANO, které resort dopravy řídí už od roku 2014, se bude chtít prezentovat hmatatelným pokrokem v oblasti výstavby dopravní infrastruktury. Dosavadní výsledky jsou považovány za velmi chabé a jsou i předmětem časté kritiky ze strany opozice.

A je tu ještě jeden politický faktor, který nutí ke spěchu. Než bude smlouva s koncesionářem podepsána - což je nyní naplánováno na listopad - musí výběr vedle vlády posvětit právě Poslanecká sněmovna. Ta by měla mnohamiliardové finanční závazky odsouhlasit. Je jisté, že čím později se materiál s PPP mezi poslance dostane, tím je pravděpodobnější, že se věc stane předmětem předvolebního politického boje.

Přitom za normálních okolností by rozum velel ještě chvíli posečkat. Nejen kvůli volatilním finančním trhům, ale i kvůli tomu, že ministerstvo k inkriminované stavbě zatím není schopno vybranému koncesionáři předat veškerá potřebná pravomocná stavební povolení.

I to by soukromý investor musel vnímat jako zvýšené riziko. Ale Ministerstvo dopravy věří, že tento problém bude nakonec zažehnán.

„Mechanismus garantující dodání všech stavebních povolení byl s účastníky dojednán v průběhu soutěžního dialogu. Některá stavební povolení, která nebudou v právní moci v okamžiku podpisu smlouvy, mohou být vybranému koncesionáři doložena následně do určeného data,“ popisuje postup mluvčí Jemelka.

Jak stavět bez peněz

Dotáhnout celý projekt do úspěšného konce je pro Babišovu vládu nyní možná ještě důležitější než před krizí. Jde o to, že začínají rychle vysychat jak domácí, tak i evropské zdroje, a do budoucna by právě metoda PPP - tedy dálnice na splátky - měla umožnit českou síť vůbec dokončit.

Však vláda počítala s tím, že po pilotním projektu využije PPP při výstavbě chybějících úseků na D3, D35, také možná D6 nebo D7. Případné fiasko by všechny tyto plány ohrozilo či zhatilo.

Nynější projekt na D4 počítá s tím, že vybraný koncesionář dostaví chybějících 32 kilometrů dálnice, přičemž do správy nedostane jen „svůj“ úsek, ale ještě dva již hotové, postavené dříve za státní peníze. Jeden u Příbrami, druhý u Písku, dohromady v délce 16 kilometrů. To značí, že koncesionář by se staral dohromady o 48 kilometrů od mimoúrovňové křižovatky Skalka u Příbrami po křižovatku Krašovice před Pískem. Měl by zde mimo jiné vybudovat i vlastní středisko údržby.

Nejstarší úsek z Prahy ke křižovatce Skalka má být i nadále spravován státem (Ředitelstvím silnic a dálnic).

Teprve až stát po čtvrtstoletí vše soukromníkovi splatí a dálnici od něj v bezvadném stavu převezme do vlastnictví, bude celá komunikace kompletně státní.

Zájem měli i Číňani

O roli koncesionáře původně usilovalo sedm zahraničních konsorcií. Ve finále nakonec zůstala trojice západoevropských, která předložila nejvíce referencí z obdobných projektů. Všechna tři konsorcia zahrnují i v Česku působící stavební firmy.

Mezi zájemci, kteří už v prvním kole neuspěli, byla i firma Pan-Mediterranean Engineering. Za formálně izraelským subjektem se jako vlastník skryla velká čínská státní stavební firma CCCC. Jde o tu samou, které například Chorvatsko v roce 2018 svěřilo výstavbu obřího mostu z pevniny na poloostrov Pelješac.

Se třemi vybranými finalisty o post koncesionáře na české D4 probíhal zhruba tři čtvrtě roku (od loňského dubna do letošního ledna) takzvaný soutěžní dialog. Ministerstvo dopravy si za asistence poradců s nimi ve čtyřech kolech vyjasňovalo podmínky projektu. Očekávané podání finálních nabídek tak bude vyvrcholením celého procesu.