https://techfocus.cz/content/images/5e/cb/5ecba65d0ad7f-2080.jpg
Inhibitory ALK se již používají při léčbě rakoviny/ Pixabay

Jak zůstat štíhlý, a přitom jíst co chci: 1 % lidí to dokáže, protože jim chybí gen ALK

by

Vědci objevili „gen štíhlosti“, díky němu může jedno procento populace jíst co chce, a přitom nepřibírá na váze. Vědci studovali tisíce genetických profilů lidí a zjistili, že asi u jednoho procenta chybí tzv. gen „ALK“.

Bylo zjištěno, že tito lidé jsou přirozeně hubení ve srovnání s jinými zdravými dospělými, což naznačuje, že mezi tímto genem a jejich hmotností může existovat spojitost.

Poté testovali tuto teorii na myších a zjistili, že po „vypnutí“ genu ALK zůstaly štíhlé i poté, co dostaly potravu bohatou na cukr a tuk. Vedoucí autor Josef Penninger z univerzity v Britské Kolumbii řekl, že vypnutí genu by mohlo jednoho dne představovat základ léčby obezity u lidí. Podle Penningera každý zná někoho, kdo může jíst to, co má rád, aniž by přibíral. Přitom ani nijak zvlášť nesportuje. 

Protein ALK je pro vědce zajímavý již řadu let, a již existují léky, které se na něj zaměřují. Je tomu tak proto, že často mutuje v řadě forem rakoviny, čímž si získal pověst „onkogenu“, který podporuje vývoj nádoru. Role genu mimo rakovinu zůstala dosud nejasná, ale nové zjištění naznačuje, že hraje zásadní roli v hubnutí. 

Penninger říká, že by bylo možné jednoho dne použít podobnou techniku, jaká se v současné době používá při léčbě rakoviny, aby pomohla lidem zhubnout. Inhibitory ALK se již používají při léčbě rakoviny.

Možná půjde ALK potlačit. Vědci se dívali na genetický profil 47 102 osob ve věku 20 až 44 let, kteří žijí v Estonsku od roku 2000. To jim podle Penningera umožnilo spojit nepřítomnost genu ALK s lidmi, kteří jsou přirozeně hubení. Jakmile našli souvislost mezi chybějícím ALK a štíhlostí, byli schopni otestovat teorii na myších v laboratorním prostředí.

Před výzkumem na lidech bude zapotřebí ještě více analýz, aby se zjistilo, zda jsou inhibitory léčiv pro tento účel skutečně účinné. Další fází studie bude porovnání těchto nálezů se záznamy „biobank“ o zdraví, hladinách aktivity a DNA populací jiných zemí.