Poradna Deníku ke koronaviru: Jak je to s ošetřovným a nařízenou dovolenou?

Na našem zpravodajském serveru na adrese denik.cz/dotazy jsme spustili novou rubriku „Otázky dne ke koronaviru“, kam nám můžete posílat své dotazy.

Dnešní odpovědi byly zpracovány na základě odpovědí zaměstnanců ministerstev školství a práce a sociálních věcí. 

Co zajímá vás? Položte svůj dotaz ve formuláři ZDE. Deník vám u úředníků zajistí odpověď. Tento článek tak budeme postupně doplňovat a aktualizovat.

Docházím do pomaturitního kurzu (Střední odborná škola veterinární, mechanizační a zahradnická a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, České Budějovice, Rudolfovská 92), kde se za jazykový kurz platí školné. Od 11.3. do 11.5. 2020 jsme všichni studenti museli být doma z důvodu koronaviru, tedy jsme nemohli navštěvovat jazykový kurz, který mnoho z nás připravuje na úspěšné složení zkoušek. Během doby v karanténě nám byl zaslán pouze jeden email, kde měly být materiály ke stažení z portálu Uložto., který však nešel otevřít. Dále se o nás škola ,,nestarala’’ a neposílala žádné materiály, za které jsme si v rámci školného zaplatili, neproběhly ani hodiny přes skype či jiná online výuka. Chtěla bych se zeptat, jak je možné postupovat při neplnění závazků ze strany školy vůči nám, studentům. Chtěli bychom vrátit školné za tyto dva měsíce, je to možné?
U pomaturitního kurzu se otázka školného řídí smlouvou uzavřenou mezi poskytovatelem a účastníkem a existence či neexistence povinnosti zaplatit školné, případně nárok na slevu, se řídí touto smlouvou a dále pravidly, které obsahuje občanský zákoník. Právní posouzení se bude odlišovat případ od případu podle nastavení smluvního vztahu, aktivity školy při výuce na dálku atd.

Bydlíme v dvougeneračním domě. Klasicky prarodiče (65+ let) dolní patro, my mladí horní patro - oddělená kuchyně, sociální zařízení, obývací pokoj, ložnice, děti dětský pokoj. Pokud jdeme domů, procházíme přes jejich chodbu, dále je společná chodba, kde se přezouváme. Jedná se dle zákona o společnou domácnost? Jsme vedení jako jedna bytová jednotka. Můžeme děti poslat do školy?
Do rizikové skupiny patří osoba, která naplňuje alespoň jeden z rizikových faktorů stanovených Ministerstvem zdravotnictví nebo pokud některý z rizikových faktorů naplňuje jakákoliv osoba, která s ní žije ve společné domácnosti.

Dítě, žák nebo student spadající do rizikové skupiny může navštěvovat školu, záleží na rozhodnutí zákonného zástupce (zletilého žáka/studenta). Znamená to pouze, že svou účast ve výuce by měli zvážit s ohledem na tato rizika. Zákaz osobní přítomnosti ve výuce se vztahuje pouze na ty, kteří mají příznaky akutního virového infekčního onemocnění, jak se uvádí v Nejčastějších dotazech k aktuálním opatřením ke koronaviru, vydaných MŠMT, dostupných na webu.

Žák tedy může docházet do školy bez ohledu na to, zda žije, nebo nežije ve společné domácnosti s osobou v rizikové skupině.

Jsem nezaměstnaná, registrovaná na Úřadu práce, a starám se o školou povinné dítě. Mám nárok na peněžitou náhradu mzdy v době pandemie?
Z dotazu lze dovodit, že tazatelka je evidovaná na ÚP ČR jako uchazečka o zaměstnání, avšak není zřejmé, zda jí vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti či nikoli. Obecně platí, že v případě, že je tazatelce poskytováno ošetřovné jako dávka nemocenského pojištění, a zároveň jí také vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, pak by jí podpora v nezaměstnanosti nebyla vyplácena po dobu poskytování dávek ošetřovného [viz ustanovení § 44 odst. 1 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů]. Po dobu poskytování ošetřovného krajská pobočka Úřadu práce ČR poskytování podpory v nezaměstnanosti rozhodnutím zastaví.

Náhrada mzdy náleží osobám, které jsou zaměstnanci, za podmínek stanovených zákoníkem práce.

Rovněž zaměstnavatelé mohou požádat o refundaci náhrady mezd vyplacených jejich zaměstnancům v rámci cíleného programu podpory zaměstnanosti „Antivirus“. Příspěvek v rámci tohoto programu je určen k částečnému krytí mzdových nákladů zaměstnavatele spočívajících ve vyplacené náhradě mzdy, včetně odvodů, a to pouze za zaměstnance v pracovním poměru. Podporu z Programu Antivirus mohou získat všichni zaměstnavatelé ve mzdové sféře, u kterých alespoň jeden ze zaměstnanců v pracovním poměru, který je účasten nemocenského a důchodového pojištění podle českých právních předpisů, spadá do podmínek režimu A nebo B Program Antivirus.

 Pokud tazatelka nemá nárok na žádné z výše uvedených dávek a dostala by se do tíživé sociální situace, má možnost požádat o některou z dávek pomoci v hmotné nouzi. Veškeré informaci týkající se jednotlivých dávek tazatelce poskytne příslušné pracoviště ÚP ČR.

Až do konce června jsem s dítětem na ošetřovném. Volal mi ale zaměstnavatel, který chce, ať si do konce května vyberu sedm dní dovolené. Nechce se mi. Má právo mi to takhle nařídit?
Podle § 191 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti v případech podle § 39 zákona o nemocenském pojištění a po dobu péče o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených v § 39 zákona o nemocenském pojištění nebo z důvodu, kdy se fyzická osoba, která o dítě jinak pečuje, podrobila vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb, které nebylo možno zabezpečit mimo pracovní dobu zaměstnance, a proto nemůže o dítě pečovat (dále jen „ošetřování/péče o dítě“).

Ošetřování/péče o dítě mladší 10 let je důležitá osobní překážka v práci na straně zaměstnance a poskytnutí pracovního volna zaměstnanci není závislé na úvaze zaměstnavatele. Zaměstnanec je z důvodu ošetřování/péče o dítě omluven u zaměstnavatele a má nárok na poskytnutí pracovního volna od zaměstnavatele po celou dobu trvání překážky.  Zaměstnavatel tudíž nemůže nařídit zaměstnanci ani návrat do práce. Zaměstnanec je na druhou stranu povinen existenci překážky v práci zaměstnavateli prokázat.

Současně je překážka v práci z důvodu ošetřování/péče o dítě do 10 let nebo ošetřování jiného člena domácnosti zaměstnancem podle § 53 odst. 1 písm. f) zákoníku práce ochrannou dobou, v níže zaměstnavatel nemůže dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru z některých výpovědních důvodů (např. pro nadbytečnost podle § 52 písm. c) uvedeného zákona). Po odpadnutí této překážky v práci a opětovném návratu zaměstnance do práce je zaměstnavatel povinen jej zařadit na původní práci a pracoviště, ledaže by původní práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno; v tom případě by jej byl povinen zařadit podle pracovní smlouvy. 

Pokud jde o problematiku dovolené, podle § 217 odst. 4 zákoníku práce může zaměstnavatel zaměstnanci určit čerpání dovolené na dobu důležité osobní překážky v práci uvedené v § 191 téhož zákona a spočívající v ošetřování nebo péči o dítě mladší než 10 let v případech nebo z důvodů uvedených v § 39 zákona o nemocenském pojištění jen na žádost zaměstnance. Nepožádá-li tedy sám zaměstnanec na dobu uvedené překážky v práci zaměstnavatele o poskytnutí dovolené, nesmí zaměstnavatel z vlastního rozhodnutí čerpání dovolené zaměstnanci určit.

Žiji ve společné domácnosti s přítelem, který má dítě ve střídavé péči. Mám v době koronaviru také nárok na ošetřovné?
O ošetřovné může požádat kterákoli jiná osoba než rodiče, pokud bydlí s dítětem ve společné domácnosti a má účast na nemocenském pojištění (zaměstnání, ne dohody). Ale pozor, pokud například babička pobírá jen starobní důchod, pak na ošetřovné nárok nemá, právě z důvodu pobírání důchodu (nárok na ošetřovné vzniká na základě účasti na nemocenském pojištění zaměstnanců).

Dva roky pracuji na DPP jako manažer cateringu fotbalových utkání - fotbalová utkání se kvůli koronaviru nedějí tudíž jsem přišel o první příjem (10 tisíc korun měsíčně). Rok pracuji na pozici interní auditor se všemi potřebnými certifikáty, zde mám smlouvu na dobu určitou a to do konce května – ale zaměstnavatel mi oznámil, že mi bohužel smlouvu nemohou prodloužit, jelikož současná situace není pro zaměstnavatele příznivá a nemá dostatek zakázek. Je se mnou sice u velmi spokojený, ale bohužel mateřská firma v Polsku zakázala prodlužovat smlouvy (automotive průmysl po celé ČR). Přicházím tak o 20 tisíc korun měsíčně, měl jsem i služební telefon, auto i notebook (o to všechno přijdu a svoje jsem zbytečně nepořizoval). Dne 11. 2. 2020 jsem založil společnost s ručením omezeným a 3. 3. 2020 se společnost stala plátcem DPH (finančnímu úřadu jsem tedy poskytl podnikatelský plán, kde jasně popisuji s jakými počítám obraty (vyšší než 180 tisíc korun ročně, jsem jediný společník). Doložil jsem tedy všechny dokumenty, které požadují - ihned jsem realizoval tři zakázky (od začátku března do 10. března), potom vzhledem k aktuální situaci můj zákazník přestal odebírat mé služby, jelikož centrálně zastavil veškeré rekonstrukce (služba kterou poskytuji) až do odvolání. Co mám teď dělat? Fotbal se hrát celé léto nebude (kvůli covid), o práci jsem přišel (kvůli covid), podnikání nefunguje (kvůli covid), podporu v nezaměstnanosti nedostanu, jelikož jsem jednatelem v nefungující s.r.o., a protože jsem byl účasten na sociálním pojištění, nemám jako jednatel s.r.o. nárok na podporu malých s.r.o. Vím, že moje situace je velmi specifická a člověk tohle nevymyslí - ale mně se to opravdu děje a já absolutně netuším, co teď mám dělat, abych uživil svou rodinu (manželka je na mateřské s 10 měsíčním dítětem). Nemám žádnou exekuci ani nic podobného. Děkuji za jakoukoliv radu.
Osoby na DPP a DPČ, které přišly o zaměstnání, se mohou evidovat jako uchazeči o zaměstnání na Úřadu práce ČR a hledat si s pomocí státu zaměstnání nové a také      požádat o podporu v nezaměstnanosti. V rámci evidence stát také hradí zdravotní pojištění.

Dále mají možnost tyto osoby, pokud zcela nebo částečně ztratily příjem, požádat o opakující se dávky pomoci v hmotné nouzi – tj. o příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení.  U těchto dávek je možné reagovat na náhlý pokles příjmu ihned. A také příjemcům těchto dávek hradí zdravotní pojištění stát.

Také lze v závislosti na sociální a příjmové situaci rodiny požádat na Úřadu práce ČR o další nepojistné sociální dávky. Je-li v rodině nezaopatřené dítě, lze uplatnit žádost o přídavek na dítě, který je závislý na příjmu rodiny za předcházející kalendářní čtvrtletí. V oblasti dávkové podpory nákladů na bydlení mohou osoby bydlící v nájemním nebo vlastním bytě čerpat příspěvek na bydlení, který vychází z příjmů a nákladů na bydlení za předcházející kalendářní čtvrtletí. Nárok na něj vzniká, jsou-li stanovené náklady na bydlení vyšší než 30 procent (v Praze 35 procent) příjmů. Pokles příjmů v měsíci březnu se může projevit v těchto dávkách náležejících za druhé čtvrtletí 2020.

V neposlední řadě, pokud nevznikne nárok na opakující se dávky, je možné kvůli současným opatřením v souvislosti s pandemií COVID-19 na Úřadu práce ČR požádat o mimořádnou okamžitou pomoc (MOP) z důvodu vážné mimořádné události.  MOP je dávkou nenárokovou a jednorázovou (tzn., na jednu žádost je možné poskytnout jednu dávku), je určena na jednorázové mimořádné výdaje nebo na překlenutí krátkodobé složité sociální situace. MOP může být poskytnuta pouze na pokrytí základních životních potřeb, mezi které v této situaci patří především živobytí (jídlo, pití, základní hygienické potřeby), nájem a služby spojené s bydlením, internet a služby spojené s telefonováním. MOP však nelze poskytnout na léky, dluhy, hypotéky, leasing, náklady spojené s podnikáním apod. Pomoc v oblasti podnikání je součástí jiných podpůrných opatření realizovaných Ministerstvem průmyslu a obchodu  či Ministerstvem financí. Během mimořádných opatření se pro nárok a výši MOP detailně nezkoumají sociální a majetkové poměry, ale hodnotí se příjem v aktuálním měsíci a dostupné finanční prostředky v hotovosti, které má žadatel a jeho rodina k dispozici např. na bankovním účtu (Úřad práce ČR je v současné době veden k tomu, že nepřihlíží k penězům v hotovosti do výše dvojnásobku životního minima rodiny a jejich nákladů na bydlení). Výše MOP se stanoví až do patnáctinásobku částky životního minima jednotlivce (tj. až do výše 57 900 korun), což znamená, že může být poskytnuta i částka nižší. Konkrétně pro tuto situaci se výše MOP stanoví tak, že se sečte částka součtu životních minim rodiny s částkou dalších nutných výdajů a celkových nákladů na bydlení za aktuální kalendářní měsíc. Od tohoto součtu se odečtou započitatelné příjmy vyplacené v aktuálním kalendářním měsíci a finanční prostředky v hotovosti, které převyšují součet dvojnásobku životních minim rodiny a dvojnásobku nákladů na bydlení.

Další dotazy, které nám od vás dorazily, zatím čekají na zodpovězení na úřadech. Jakmile odpovědi obdržíme, zveřejníme je v tomto článku. Pokud i vy máte otázku, pošlete ji přes formulář ZDE. Děkujeme.