Pečivo v Česku zřejmě podraží. Navzdory očekávané rekordní sklizni pšenice

Světová produkce pšenice by měla letos dosáhnout téměř 770 milionů tun, růst se očekává i příští rok, napsala agentura Bloomberg s odkazem na data amerického ministerstva zemědělství. V zahraničí tak lze očekávat tlak na pokles ceny pšenice, a tedy i výrobků z ní, koncoví spotřebitelé v Česku si však za pečivo naopak spíše připlatí.

Levnější mouka podle mnohých zástupců tuzemského trhu zdražení pečiva nezabrání. „V případě rekordní produkce pšenice by její cena přinejmenším nerostla. Pokud ale přetrvá sucho zapříčiňující nižší výnosy, ceny pečiva porostou v řádu jednotek procent,“ míní předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha.

Kilogram hladké pšeničné mouky v posledních měsících stojí podle Českého statistického úřadu kolem 12 korun, kilo pšeničného bílého pečiva kolem 47 korun. Ceny obilovin zemědělských výrobců přitom podle statistiků od ledna rostou v rozmezí od 0,6 do dvou procent měsíčně.

Růst cen konečných výrobků čeká i agrární analytik Petr Havel. „Pokles cen pšenice by sice působil jako protiváha, převážily by ale rostoucí náklady výrobců za energie nebo mzdy. Konečný zákazník si připlatí,“ tvrdí. 

Jeho slova potvrzují sami pekaři. „Ceny pekařských výrobků v Česku patří k nejnižším v Evropské unii. Kvůli pandemii nám vzrostla řada nákladů, takže nevidíme nejmenší důvod spekulovat o změně cen. Není důvod, aby lidé šetřili na základních potravinách,“ tvrdí předseda Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů Jaromír Dřízal.

Důsledky pandemie zmiňuje i Radek Žiška z obchodního oddělení Karlovy pekárny. „Vir s trhem zahýbal, změnila se struktura poptávky, zákazníci kupovali daleko více baleného zboží a méně nebalené,“ říká.

Pandemie koronaviru významně ovlivnila také politiku exportu na úrovni jednotlivých států, často klíčových exportérů jako v případě Ruska nebo Rumunska. Z obav o soběstačnost některé země zavedly omezení vývozu.

Jsou však i opačné názory. „Rekordní světové zásoby by stlačily cenu dolů, nezlobili bychom se. Naše produkty mohou zlevnit o pět procent,“ uvedl Daniel Perner, jednatel stejnojmenného mlýnu, který patří k největším v Česku.

„Může se stát, že budou mraky pšenice v Kanadě i v Rusku, ale málo ve středu Evropy, což by bylo zásadní,“ míní Perner. Velmi důležitých tak bude příštích několik týdnů, které rozhodnou o sklizni. Tu ohrožuje mimo jiné sucho, a to i v Česku.

Index cen obilovin zemědělských výrobců v roce 2020 (v procentech)

To si uvědomuje i ministerstvo zemědělství. „Otázkou zůstává, jaká bude letošní sklizeň pšenice, neboť sucho může velmi negativně ovlivnit její produkci. Od výše produkce se následně budou odvíjet i ceny,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Situaci sleduje i největší tuzemská potravinářsko-zemědělská skupina Agrofert, pod niž patří dvě největší tuzemská pekárenská uskupení Penam a United Bakeries.

„Z důvodu sucha v EU očekáváme nižší výnosy. Zároveň bude záležet i na možnostech exportu z EU do ostatních zemí,“ řekl mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. Zda a jaký to bude mít vliv na cenotvorbu, ale neuvedl.

Velký vliv na konečnou cenu výrobků, nejen pečiva, mají obchodní řetězce, které v Česku vytvořily velice konkurenční prostředí. Ve svých odhadech jsou i proto opatrné.

„V tuto chvíli nelze predikovat vývoj trhu a světovou produkci pšenice. Současná situace je stále ovlivněna dalšími faktory koronavirové doby,“ uvedla mluvčí Kauflandu Renata Maierl.

Světová produkce pšenice (v milionech tun)

pramen ministerstvo zemědělství USA