,,Papriky za 189, dál jsem se nedíval." I Zbořil byl na nákupu: Slušovice, Milion chvilek, Babiš... Kde jste, hrdinové?

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Zapamatujte si jeho názory, až půjdete k volbám! „Pan starosta má pravdu, toto je opravdu neléčitelné.“ Politolog Zdeněk Zbořil v dnešním Rozjezdu komentuje vystupování starosty Řeporyjí Pavla Novotného. „To bude pozoruhodná doba, až bude mít ČR takového ministerského předsedu a ministra zahraničních věcí. Jistě si toho všimne nejen celá Evropa, ale snad i celý vesmír,“ podotýká. Politolog se vyjádřil také k rozhovoru s Ondřejem Hejmou nebo k názorům režiséra Zdeňka Trošky na potravinovou soběstačnost republiky. „Včera jsem v samoobsluze zahlédl bílé, zelené papriky za Kč 189,– kilo a dál už jsem se ani nedíval,“ uvedl.

reklama

Pavel Novotný svou nechuť vůči předsedovi KSČM Vojtěchu Filipovi vyšrouboval do dosud netušených výšin. V rozhovoru s ParlamentnímiListy.cz doslova říká, že by mu přál šibenici. „Snad se dožiji dne, kdy bude Vojta Filip odsouzen za jednání v zájmu cizí moci na dvacet let. Jako odpůrce svazků gayů a leseb by to neměl za katrem lehké, což bych mu moc přál. Tedy já bych mu přál šibenici nebo pracovní tábor, no prostě jako to dělali s odpůrci oni, ale to už bych chtěl moc.“ 

Politolog Zdeněk Zbořil k tomu přidává svůj komentář: „Jako názory dnes už nepřehlédnutelného reprezentanta ODS je to pozoruhodné. Jistě si tyto názory zapamatuje nejen místopředseda Poslanecké sněmovny PČR, ale i všichni ti, kteří půjdou k příštím volbám a budou volit kandidáty strany, která má v názvu slova ‚občanská demokracie‘.“

Pavel Novotný se v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz svěřil s tím, že má s bolševiky fakt problém. „Já jak vidím placeného udavače StB Vojtu Filipa, tak chci říct 'čau falmere, ty vlastizrádná děvko‘, prostě normálně, jak je zvyklý na ulici, ale ze mě vyletí automaticky 'svině‘. Nejde to bohužel léčit, má to hodně jinak chytrých lidí, kteří prostě při svém morálním kodexu a vrozené čestnosti a statečnosti neumějí komunisty jinak častovat.“ „Už aby bolševici vymřeli, to vám řeknu.“

U těchto slov už se politolog omezuje jen na pár strohých slov: „Pan starosta má pravdu, toto je opravdu neléčitelné.“

Případně si ODS najde někoho jiného, koho bude nenávidět…

Novotný také konstatoval, že se již ve Sněmovně s komunisty nepotká. Podle něj prý končí. „Já bych před něj plival a křičel na něj před plénem 'ty bolševická kurvo‘, a to by nevypadalo dobře. Já už nikdy nebudu mluvit ve veřejném prostoru sprostě, vyjma bolševických témat. Ono se to vyřeší. Nebudou už ve Sněmovně a během pár let vymřou. ODS se tím proto zase tak moc netrápí. ODS se nemusí trápit ničím.“ Otázkou je, zda se Novotný nemýlí. Komunisté mohou mít šanci i v příštích volbách.

„To opravdu nevím, ale i kdyby pan Novotný měl pravdu, jistě si jeho ODS najde někoho jiného, kdo bude umět stejně nenávidět. Třeba ty, kteří se domluví rusky nebo začínají studovat čínštinu nebo maďarštinu. Anebo dojde konečně na všechny ty, kteří si myslí, že by se ODS měla začít něčím trápit,“ poznamenal Zbořil.

Pavel Novotný vnímá listopad jako sice zásadní společenskou změnu od zla k dobru, ale souběžně jako promarněnou příležitost postavit komunistickou stranu mimo zákon a čelné představitele KSČ vláčet tribunály a nejhoršími doživotními kriminály. „Podívejte, jak je ta svoloč dnes hubatá. Jak nemá člověk přát někomu smrt, když ještě neumřel Vojta Filip? Ale já mu ji stejně nepřeju, tedy přeju, ale ne teď. Teď se musí dožít toho, až se ze mě stane ministr zahraničí a z pana profesora Fialy premiér,“ konstatoval pro ParlamentníListy.cz.

„To bude pozoruhodná doba, až bude mít ČR takového ministerského předsedu a ministra zahraničních věcí. Jistě si toho všimne nejen celá Evropa, ale snad i celý vesmír. Snad by jen pánové z ODS mohli něco nechat Pánu Bohu a jeho poslednímu soudu. Takhle by to bylo až příliš jednoduché,“ komentuje Zbořil.

 
Připomenout můžeme, že poslanecký klub hnutí Starostů a nezávislých hodlá usilovat o sesazení šéfa KSČM Vojtěcha Filipa z postu prvního místopředsedy dolní komory Parlamentu. Filip prý slouží zájmům Ruska a ve svých výrocích „překročil únosnou mez.“ Jde o reakci na Filipovy výroky v ruském deníku, kde mimo jiné uvedl, že v české společnosti sílí fašistické tendence, a vyzval k rezignaci ministra zahraničí Petříčka. Odstranění pomníku maršála Koněva pak označil za zločinné. Pochválil také ruskou vládu za to, že nenutí místní úřady v Rusku ke svolení ke stavbě pomníků československým legionářům padlým v boji s ruskými bolševiky.

„Jde o rozdílné názory dvou stran a jedna z nich si myslí, že ty její jsou v souladu se zásadami Ústavy ČR a Listin základních práv a svobod, která je její nedílnou součástí. STAN je politické hnutí, které stále ještě uvádí, že má 160 členů, 1 591 příznivců, 6 poslanců a 15 senátorů. To není příliš velký počet zástupců těch, kteří chtějí odvolat MZV koaliční vlády, což je dost významná politická osobnost ve srovnání s pány Vítem Rakušanem a Janem Farským,“ uvedl politolog. „Pravdu pánové ze STAN v jednom ale opravdu mají. V české politice je mnoho osob, které 'slouží cizím zájmům‘ a často cestují nejen do vzdálených zemí, jako jsou RF nebo ČLR, ale i do mnohem sousednějších, jako jsou třeba Maďarsko, Rakousko nebo některé země SRN. A ještě víc dokonce i stranických představitelů parlamentních stran má dobré vztahy s nadnárodními skupinami a nevolenými elitami, od kterých, podle názoru občanů ČR, dostávají morální a materiální podporu,“ dodal.

Výroky Filipa rozladily i další. „Liga proti antisemitismu kategoricky odmítá nehorázné urážky předsedy KSČM a místopředsedy Poslanecké sněmovny Vojtěcha Filipa, které v uplynulých dnech několikrát vyslovil na adresu starosty Řeporyjí Pavla Novotného, starosty Prahy 6 Ondřeje Koláře a primátora Prahy Zdeňka Hřiba. Všechny tři komunální politiky Filip nařkl z propagace neofašismu, neonacismu a Pavla Novotného z propagace fašismu,“ stojí v prohlášení LPA, které je zprostředkováno na serveru Babylonrevue s tím, že žádají omluvu a rezignaci na pozici místopředsedy Sněmovny.

„Bohužel Ligu proti antisemitismu neznám a neumím jinak než jako organizaci či petiční hnutí založené někdy okolo 2007 Věrou Tydlitátovou. Její prohlášení podepsali mezi jinými Jiřina Šiklová, Fedor Gál, Alexander Tomský, Jan Sokol, Svatopluk Karásek, Jan Vidím aj. Pokud si dobře vzpomínám, chtěla tato Liga podat tehdy trestní oznámení na petiční hnutí Ne základnám. Jak se později měnila, až vyměnila a stala se z ní spíše Liga proti bolševismu (nebo něco podobného), si nepamatuji. Jejich aktuální výzva je jistě pozoruhodná, už jen proto, abychom se dozvěděli, jak se někteří její signatáři časem názorově vyvíjeli a jak dnes rozumějí do jisté míry sporným pojmům, jako je neofašismus nebo neonacismus,“ komentuje Zbořil.

Filipa kritizovali i mladí sociální demokraté. „Dopřáváš si i zasloužené pozornosti ruských médií, ve kterých neváháš lhát a kydat špínu nejenom na ostatní politiky, ale dokonce i na legionáře,“ kárali dále mládežníci. A posměšně dodali, že „o takovém životě se ti v osmdesátkách jako obyčejnému udavači ani nesnilo“.

„Nevím, kolikátou generací 'mladých sociálních demokratů‘ je tato skupina mladých. Předpokládám, že už budou trochu starší, když Vojtěchu Filipovi tykají. Anebo si s ním potykali jako se svým soudruhem. Třeba jen bývalým a někteří z nich měli potíže i po skončení druhé světové války. Spor o státní vyznamenání stoosmiletého pana Aloise Vocáska by si mohli pamatovat i dnešní mladí SD. A pokud jde o legionáře, oni byli nejen 'bílí‘, ale i 'rudí‘, ale také 'hnědí‘, jak by se mohli dozvědět z nedávno premiérového filmu ČT o Emanuelu Moravcovi,“ podotýká Zbořil.

A jestli Vojtěch Filip skutečně rezignuje na pozici místopředsedy Sněmovny? „Nerezignuje, mj. i proto, že bez ohledu na silná slova na veřejnosti si až na pár výjimek těch skoro 200 poslanců na sebe tak nějak zvyklo,“ předpokládá politolog.

Po dlouhé karanténě se Luboš Xaver Veselý a komentátor Ondřej Hejma opět sešli ve studiu u dalšího dílu Podtrženo sečteno. Hejma přidal i komentář k Pavlovi Novotnému. „On kromě těch sprosťáren nemá co říct k věci. Vždyť je to pravda, na tom kongresu, kde ho jedinkrát nechali jít k mikrofonu v seriózní televizi na sjezdu, tak to byla prázdnota. Naprostá. A on sice obchází ty talkshow, estrády, kde se prostě hádá s Foldynou a komunistama, to je šantán, to je jeho obor, showbyznys, dělat čísla, ale rozhodovat o věcech, které se budou v téhle zemi dít, zasahovat do zahraniční politiky, to je přes čáru,“ mínil Hejma.

„Myslím si, že pan Hejma má pravdu, ale to není důležité. Spíše mne zajímá, proč ParlamentníListy.cz věnují pozornost této politické kuriozitě? Už si toho čtenáři ParlamentníchListů.cz delší dobu všímají a někdy to vypadá, že téma Řeporyje žije jen díky ParlamentnímListům.cz. Anebo je tu ještě jedna obskurní možnost, jak si také už někdo všiml, že za tím vším stojí Vladimír Vladimírovič, který si myslí, že jeho agenty v Praze a jejím okolí je třeba pozorovat a podporovat,“ komentuje politolog.

Hejma také konstatoval, že druhá rána pro showbyznys v době koronaviru nebyla finanční, ale morální. Když se ukázalo, že ho podle Hejmy nikdo nepotřebuje, na což Xaver bolestně zasyčel. „To jste neměl říkat, tohleto, to musíme vystřihnout,“ řekl Hejmovi. Hejma se bránil, že střílí do vlastních řad jako frontman kapely Žlutý pes.

„Městské divadlo ve Zlíně na sebe upozornilo za poslední dva měsíce rozhodně víc než pražské Národní. Sobotní koncert České filharmonie v prázdném Rudolfinu sice nemohl nahradit zahajovací koncert Pražského jara, ale nemusíme se stydět napsat, že přispěl k dobrému jménu ČF víc než cokoliv jiného. A to se většinou hrály 'největší hity za posledních 350 let‘ a vybíralo na pomoc potřebným. Ukazuje se, že nejen kdo umí, umí, ale kdo neumí, nedokáže ani přihlížet,“ zmínil politolog.

Když se likvidovalo pěstování cukrovky a s ní celé cukrovarnictví…

Režisér Zdeněk Troška poskytl rozhovor ParlamentnímListům.cz o potravinové soběstačnosti. Podle něj jsme museli přijmout neslýchaná nařízení a rozkazy, které nám jen tak umožňovaly vstup do bájné EU. „Lidově řečeno – prostě zlikvidujete to a toto, jinak se do EU nedostanete. My vám to nahradíme z vlastních zdrojů. Nikdo se proti nim nepostavil, protože tak bylo v Bruselu rozhodnuto, a hotovo. A tak počala neslýchaná devastace našeho zemědělství, nad kterou mnozí lidé z venkova jen kroutili nevěřícně hlavou. Ale nemohli dělat vůbec nic, protože neměli tam nahoře žádné zastání. Prostě nás tehdejší vláda hodila za úplatu přes palubu,“ konstatoval.

„Za hlavu jsme to trochu hodili i mnozí 'my‘. Když se likvidovalo pěstování cukrovky a s ní celé cukrovarnictví, což byl a je dosud nedoceněný národohospodářský zločin, všechny těšil tehdejší pan prezident slovy, že přijde doba, kdy banány budou stát jako brambory. Škoda že se nedožil, kolik dnes brambory stojí a proč se lidé začínají spoléhat na své starodávné záhumenky,“ uvedl politolog. „Včera jsem v samoobsluze zahlédl bílé, zelené papriky za Kč 189,– kilo a dál už jsem se ani nedíval. Protože trochu vím, jak se hospodaří na statku v Lotrinsku, a jak se nadává na Babiše kvůli řepce olejné, jsem přesvědčen, že se výroba potravin stane velkým tématem nejen v Bruselu, kde si myslí, že je všechno už dohodnuto, ale hlavně u nás doma, kde si ten bruselský luxus nebudeme moci dovolit,“ dodal.

Troška také zhodnotil, že se dneska všechna pole proměnila v pastviny. „Lidé s povzdechem říkají, tady byla tak úrodná půda a teď se tu pasou krávy. Taková škoda! Aspoň že se pasou krávy, že se louky sečou a suší seno, že to nezaroste lebedou a bodláčím. Ještě horší jsou případy, kdy se na kvalitní půdě bezohledně budují hangáry a velkosklady nejrůznějších průmyslových a jiných obchodních řetězců, továren a vím já čeho všeho.“ Zároveň si postěžoval, že jsme byli zemědělskou velmocí, naprosto soběstačnou a navíc jsme ještě spoustu úrody vyváželi. „Ať to bylo v rostlinné či živočišné výrobě. Každý řekne – proč máme draze dovážet brambory, mrkev, zelí či obilí ze zahraničí, když si můžeme vypěstovat svoje? Proč brambory ze Španělska? Proč mrkev z Itálie? A za jaké ceny?“

„Ano, četl jsem to a hned odpoledne jsem náhodou projížděl tou částí Čech, které se kdysi říkalo 'Zlatý pruh Země české‘. Jen za poslední dva roky je to zlatý kruh skladišť a překladišť postavených na nejúrodnější půdě na sever od Prahy. Výlet do bramborářských oblastí Vysočiny je snad ještě smutnější,“ komentuje Zbořil.

„Pamatuji na beznaděj pana senátora Veleby a útoky na jeho funkci v čele České agrární komory. Kde jsou dnes hrdinové, kteří rozplétali 'černé nitky‘ vedoucí do a ze Slušovic? Dnes jim za cíl slouží poslední, skoro ještě tuzemský Agrofert, ale o plánech na jeho znárodnění, expropriaci se už mluví nejméně dva roky i na půdě Poslanecké sněmovny. O Milionu chvilek snad ani nemluvme. Sice se tak děje v zájmu demokracie (dříve se říkalo pokroku), ale přece jen jde zase jen o odstranění domácí konkurence zahraničním dotovaným dodavatelům. 'Česká mrkev‘ je sice zatím jen reklamní heslo zelinářů, ale předpokládám, že se blíží doba, kdy se o ni budeme muset postarat podobně jako o spoustu jiných potravin,“ dodal.

„Trochu zapomínáme, že metropole a kolonie byly spojené nádoby.“

Čeští a slovenští Romové se vracejí domů z Británie, ve které dlouho žili, říká vedoucí české školy Comenius v anglickém Leedsu Tomáš Kostečka. A to prý nejen kvůli koronaviru, který podle posledních zpráv na ostrovech stál za smrtí 35 tisíců lidí, ale též kvůli sociální nejistotě a dezinformacím. Romové se prý stávají terčem podvodníků z řad nelegálních dopravců. „Zdravím vás z české obce Leeds a obracím se na vás s prosbou, a to abyste důkladně prověřovali veškeré informace, které se k vám dostávají formou sociálních sítí. Mnohdy jsou to informace založené na nepravdách a s jediným účelem: vyvolat ve vás pocit úzkosti, strachu, velkou vlnu emocí, která vás má donutit k návratu do České republiky anebo na Slovensko,“ apeloval právě Kostečka na české přistěhovalce, když se na něj obrátilo značné množství lidí, kteří návrat plánovali.

„Také zprávu pana Kostečky v ParlamentníchListech.cz jsem četl a nepřekvapila mne. Schengen je Schengen a Romové jsou historicky neposední. A jak dobře víme, dá se na nich, neboli na jejich podpoře, také vydělávat. Navíc se ukázalo, že naši spoluobčané v EU z Velké Británie už takovými řádnými spoluobčany nejsou, a tak se ti, kteří ještě nedávno vsadili na britskou kartu, dozvěděli, že je to všechno také trochu jinak. Britská koloniální politika má velkou tradici a my toho hodně víme o tom, jak to vše bylo v koloniích organizováno,“ říká Zbořil. „Trochu zapomínáme, že metropole a kolonie byly spojené nádoby kontrolované hlavně finančním kapitálem. Ten je neúprosný a – jak říkala Margaret Thatcherová trochu tajemněji – nemá morálku. Jak to všechno dopadne, neumím odhadnout, ale že to bude nová položka v účetnictví paní Schillerové, si můžeme být jisti už dnes,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.

reklama