Hráčům chci dát čas, šanci a důvěru, říká nový trenér Nového Veselí

Na začátku dubna byl představen jako nový hlavní kouč, v této pozici se však dosud v Novém Veselí ještě neobjevil. Šestatřicetiletého slovenského trenéra Petera Kostku na Vysočinu dlouho nepustila opatření spojená s pandemií koronaviru a uzavřené hranice. A přijet z Bratislavy nemohl ani v pátek, kdy extraligový klub společnou týmovou akcí uzavřel aktuální tréninkové období.

„Hrozně jsem chtěl, abych na týmové grilovačce byl. Plánoval jsem to, máme nyní možnost na 24 hodin ze země odjet. Ale bohužel, měl jsem pracovní povinnosti, které mě nepustily,“ prozradil Kostka.

„Ale do Veselí se chystám o týden později, potkat se s vedením a kolegy trenéry. Přijedu v sobotu, na víkend. Dát si s lidmi z klubu pivko a probrat nějaké věci, které jsou potřeba před sezonou připravit,“ vzkázal na Vysočinu.

Kostka je sice novým trenérem Nového Veselí, zároveň však má stále ještě rozdělanou práci v ŠKP Bratislava, kde mu dobíhá smlouva. „Takže v tuto chvíli řeším dva mančafty, kromě Nového Veselí ještě starší dorost ŠKP Bratislava, kterému řídím tréninkový proces,“ zmiňuje, že mu stávající smlouva vyprší až za měsíc.

„Navíc mám své povinnosti také jako učitel na sportovním gymnáziu, kde řídím přípravu házenkářů,“ doplnil Kostka.

S novým zaměstnavatelem však už čile komunikuje prostřednictvím internetu. „S vedením máme pravidelně v úterý a ve čtvrtek videohovory, které trvají hodinu, dvě. Současně mám každý týden videohovory s realizačním týmem, trenéry a mládežnickými kouči. A ještě mám videohovor s organizací Handball Prep., která nám zodpovídá za kondiční přípravu nejen mužů, ale také starších dorostenců,“ popisuje Kostka.

Hlavu čistí i u slovenské poezie

Literatura faktu. A slovenská meziválečná a poválečná poezie. Takové knihy nemohou chybět ve sbírce nového hlavního trenéra házenkářů Nového Veselí Petera Kostky.

„Samozřejmě. Kdo nemá rád literaturu?“ říká šestatřicetiletý kouč. „Když mám možnost, sáhnu hlavně po historické literatuře faktu. Tu doslova zbožňuji.“

Obdobím, na které zaměřuje svou pozornost, je 20. století. „Hlavně období po roce 1945,“ upřesňuje Hladík. „U nás na střední škole vidím, že se žáci učí více o době kamenné než o druhé světové válce nebo období normalizace. Pak nevědí, co se stalo 21. srpna 1968 nebo kdo byl Vasil Bilak. A podle toho vypadá jejich voličské rozhodování,“ hořce se usmívá Hladík.

Ve své sbírce má však také řadu knih s poezií. „To je takový můj magorismus,“ směje se. „Sbírám slovenskou meziválečnou a poválečnou poezii. Mám takovou dost velkou sbírku. Přiznám se, že ne všechno jsem četl. Ale je to moje libůstka.“

Často proto vyráží do antikvariátů a domů odnáší velké množství knížek. „Člověk si u toho čistí hlavu. A tak to musí být. Protože jinak by se po dvou, po třech porážkách v řadě zhroutil,“ má jasno.

Mezi své koníčky řadí i dobré jídlo. „To miluji. Jsem vegetarián, rád navštěvuji různé restaurace, cestuji za jídlem. A pak píšu recenze,“ prozrazuje. „Žďár nad Sázavou mám prochozený celý.“

A právě ve Žďáře bude trenér, který s Novým Veselím podepsal smlouvu na tři roky, mít nově i byt. „Požádal jsem klub, jestli bych mohl bydlet ve Žďáře. Ne, že bych byl nějaký fajnovka, ale jsem městský typ,“ vysvětluje. „A nechtěl jsem, abych bydlel dvacet metrů od tréninkové haly. Někdy je potřeba umět i vypnout, ať můžete později podat plnohodnotný výkon. Ať už jako hráč, nebo trenér.“

Do Nového Veselí se však prý hodně těší. „Po hektické Bratislavě to bude velká změna. Těším se, že ve svém životě trochu zpomalím,“ dodává Kostka.

Mimo dosah nejsou ani jeho noví svěřenci. „Přibližně jednou za dva týdny, jak mi to vyjde, každému našemu hráči zatelefonuji. Promluvíme si nejen o individuálních trénincích, ale třeba i o soukromí. Ať cítí zájem a já zároveň vím, jestli je všechno v pohodě,“ vysvětluje.

Důležitým momentem dosavadní přípravy bylo sestavení hráčského kádru. „Na tom jsme intenzivně pracovali asi tři týdny. A nyní jsme náš pětadvacetičlenný kádr uzavřeli,“ prozrazuje Kostka.

„Jméno po jméně jsem s každým hráčem mluvil. Nebylo to jen striktně o tom, jak probíhá jejich příprava, ale i o debatách, které souvisejí s mentálním nastavením. Jsou v situaci, kterou nikdy nezažili. Nedrželi dlouhé týdny míč v ruce, je potřeba je pořád udržovat v motivaci a pocitu, že se o ně trenér zajímá. Abychom je nenechali napospas osudu. V rámci možností jsme dělali, co se udělat dalo,“ je přesvědčen.

Hráčský kádr Nového Veselí prošel výraznými změnami. Klub opouští zahraniční hráči, Nikola Sekulić či Dmytro Turchenko. „Filozofie a požadavek, se kterými mě klub oslovil a které mě nejvíce lákaly, bylo do kádru zapracovat mladé hráče,“ říká Kostka.

„Jasně, mnozí si možná řeknou: Veseláci chtějí šetřit a nechtějí investovat do zahraničních hráčů,“ přemýšlí trenér. „Ano, každé ušetřené euro, každá ušetřená korunka, jsou dobré. Ale hlavním naším cílem není šetřit. Filozofie je jiná.“

Klub se znovu chce vrátit k tomu, že bude vsázet především na své odchovance. „V minulosti, kdy jsem Nové Veselí poznal, zde byl jasný genotyp: mladí srdcaři z okolí bojující za tento tým, srdce a pro plnou tribunu lidí,“ popisuje Kostka. „Byl to lokální klub v nejlepším smyslu slova. A k tomu se chceme vrátit.“

Cesta to pravděpodobně nebude zcela jednoduchá. Jenže odchovanci z výborné novoveselské mládeže si příležitost zaslouží. „V poslední době si vedení uvědomilo, že zahraničních hráčů je v klubu hodně. Mladí hráči ztráceli motivaci, nedostávali takovou šanci, jakou by si zasloužili,“ vysvětlili trenérovi.

Sice zároveň dostal možnost přivést některého z „hotových“ hráčů zvenčí, rozhodl se však vsadit na místní kluky. „Když jsme se podívali na hráče dorostu, tak jsou tam kluci s velkým potenciálem a srdcem. Možná nebudou podávat extra úžasné výkony hned od začátku, ale chci jim dát čas, šanci a největší dar, který jim trenér může poskytnout – důvěru,“ líčí Kostka.

I za cenu toho, že Sokol bude muset na chvíli zapomenout na kvalitní výsledky z posledních sezon. „Hrálo se finále poháru, hrál se evropský pohár. Takže možná, když nepřijdou výsledky hned, najde se hodně kritiků. Ale myslím si, že přidanou hodnotou bude právě zakomponování mladých hráčů, kteří si to fakt zaslouží,“ je přesvědčen Kostka. „Jiné je to asi v Praze, Brně nebo v Bratislavě, kde to není tak osobní. Ale na menších obcích a městečkách je lokalpatriotismus daleko silnější. I ze strany fanoušků,“ věří.