https://www.irozhlas.cz/sites/default/files/styles/zpravy_fotogalerie_medium/public/uploader/t-72b3_171002-213216_pj.jpg?itok=hSmO4inj
Tank T-72C (ilustrační foto) | Zdroj: Wikimedia Commons

Část armádní obrněné techniky není provozuschopná, přestože na ni jdou miliardy, zjistil kontrolní úřad

by

Ministerstvo obrany investovalo v letech 2016 až 2018 do nové techniky české armády 2,8 miliardy korun, dalších 1,3 miliardy korun stály opravy, údržba a náhradní díly. Přesto nebyla velká část obrněné techniky provozuschopná, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad. Problémem je podle kontrolorů i závislost na dodavatelích nebo prodražování oprav a údržby obrněné techniky. V pondělí to sdělila mluvčí Nejvyššího kontrolního úřadu Jana Gabrielová.

„Při nákupech obrněné techniky se ministerstvo obrany nezabývalo náklady na celý životní cyklus obrněné techniky, i když mu to ukládají usnesení vlády už od roku 2011,“ uvedli kontroloři na svém webu.

Podle nich to, že ministerstvo náklady na údržbu a opravy neřeší v době nákupu, vede k tomu, že se stává závislým na dodavateli servisní podpory a náhradních dílů, a provoz obrněné techniky se prodražuje. Výdaje na servisní podporu a nákup náhradních dílů vzrostly ze 194 milionů korun v roce 2016 na téměř 780 milionů korun v roce 2018, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad.

Problémy s dodávkou náhradních dílů a servisem se projevily například u bojových vozidel pěchoty, obrněných transportérů nebo modernizovaných tanků. V kontrolovaných letech 2016 až 2018 bylo provozuschopných méně než 43 procent tanků. Jeden z vyprošťovacích tanků nebyl schopen provozu 3,5 roku, což je téměř pětina jeho životnosti, podotkli kontroloři.

Zjistili také, že ministerstvo vynaložilo neefektivně téměř 86 milionů korun na technické úpravy obrněného vozidla, které mělo sloužit k průzkumům při zahraniční misi. Technické úpravy nakonec vedly k přetížení vozidla, proto byly nutné další úpravy. Vozidlo nakonec nebylo v provozu celkem 6,5 měsíce a pro zahraniční mise ho armáda nevyužila.

Při nákupech techniky i u servisních služeb využilo ministerstvo ve všech kontrolovaných případech výjimku ze zákona o zadávání veřejných zakázek nebo jednací řízení bez uveřejnění. To, že jsou smluvní ceny odpovídající, dokládalo znaleckými posudky.

Podle Nejvyššího kontrolního úřadu tyto posudky například podpořily navýšení ceny obrněných vozidel velitelsko-štábních a spojovacích o 60 procent oproti předpokladům, konkrétně z 1,3 miliardy korun na dvě miliardy korun. U rámcové dohody na tři roky servisní podpory pro bojová vojenská vozidla pěchoty a pro obrněné transportéry zvýšilo ministerstvo cenu o 795 milionů korun, což je o 270 procent oproti předchozí rámcové smlouvě.

Úspory by podle kontrolorů přineslo, pokud by se na opravách a údržbě obrněné techniky podílela ve větší míře sama armáda, většinu servisních služeb totiž zajišťují externí dodavatelé. Kontrolní úřad ale připouští, že armáda na to nemá dostatek kapacit.

V době vydání zprávy se ke zjištění Nevyššího kontrolního úřadu zástupci Armády České republiky nevyjádřili.