Světová muzea v ohrožení. Pandemii nepřežije 13 procent z nich

S uvolňováním opatření v jednotlivých zemích se znovu začínají otevírat i muzea. Odborníci ale varují, že jedno z každých osmi světových muzeí kvůli pandemii své expozice už zřejmě neotevře. Podle studie organizace UNESCO a Mezinárodní rady muzeí (ICOM), o které informovala agentura AP, muselo kvůli šíření koronaviru aspoň načas své brány uzavřít 90 procent muzeí na světě, tedy asi 85 tisíc institucí.

"Data, která máme k dispozici, jsou alarmující," říká zástupce organizace UNESCO Ernesto Ottone. Pandemie postihla podle něj malá i velká muzea, zasáhla instituce, které se věnují umění i vědě. Muzea, která v průzkumu avizovala, že se možná znovu neotevřou, uváděla podle Ottoneho, "že byla zavřená několik měsíců a za tu dobu jim chybí příjmy".

Kvůli ztrátě příjmů nebude mít podle zástupce organizace UNESCO řada muzeí, až se otevře, finanční prostředky na to, aby zavedla vyžadovaná opatření, která by zajistila dostatečné rozestupy.

Tvrdě dopadla pandemie i na velkolepé podívané. Výstava křehkých děl vlámského mistra Jana van Eycka se v belgickém Gentu sotva otevřela a už musela zase zavřít. Znovu ji návštěvníci už neuvidí, protože řadu děl měli v Gentu jen v zápůjčce a museli je už zase vrátit.

Podobně pompézní výstava renesančního umělce Raffaela Santiho v Římě musela své brány uzavřít jen tři dni poté, co je otevřela. Její kurátoři ale dokázali pohromadě udržet všech 120 děl, a výstava tak zájemce opt přivítá 2. června. K vidění bude do 30. srpna.

Ohrožení muzeí

Celkově je podle agentury AP obraz světa muzeí po pandemii temný; je to spíše Munch než Monet.

"Téměř 13 procent všech světových muzeí se už možná neotevře," tvrdí studie UNESCO a ICOM. Více jsou přitom ohroženy instituce v chudších zemích. Obzvlášť špatná bude podle Ottoneho situace v Latinské Americe, "kde je právě teď uzavřeno 99,4 procenta muzeí". I v bohatších státech ale není situace vůbec růžová.

Síť evropských muzejních organizací (NEMO) uvádí, že velké instituce v turistických centrech, jako jsou Paříž, Amsterodam či Vídeň, přišly až o 80 procent příjmů, často o stovky tisíc eur týdně. V případě Městského a Říšského muzea (Stedelijk Musem a Rijksmuseum) v Amsterodamu či vídeňského Uměleckohistorického muzea (Kusthistorisches Museum) by mohly ztráty dosáhnout až 2,5 milionu eur za měsíc (68,1 milionu korun).

Není divu, že se panovníci a premiéři snaží kulturním institucím pomoci. "Musíme tomuto sektoru ukázat nejvyšší možnou podporu a to tím, že muzea navštívíme... ale také tím, že přijmeme opatření a rozhodnutí na jejich podporu," uvedla například belgická premiéra Sophie Wilmèsová při návštěvě znovuotevřeného kulturního centra Bozar v Bruselu. Belgický král Philippe s manželkou Mathildou navštívili - s rouškami na tváři - nedaleké Královské muzeum krásných umění.

První návštěvníci

Muzea přivítala první návštěvníky od začátku pandemie také v Německu, od poloviny června se otevřou muzea v Řecku. Řada známých kulturních institucí v Itálii či Francii ale na stanovení termínu otevření stále čeká. Celkově situace zůstává napjatá kvůli nejistotě, která ovládá oblast cestovního ruchu.

"Bude to velmi, velmi náročný rok," říká Pierre Coulon, zástupce Královského belgického institutu přírodních věd. "Nevíme přesně, jak dlouho to bude trvat a kdy se vrátíme k normálním příjmům," dodává.