Horníci chtějí dělat. Uhlí z dovozu za trojnásobek! Virový průšvih Ostravska: Hlas přímo „od fochu“, ne z Prahy
ROZHOVOR Umírají průměrně v 58 letech. Teď horníci na Karvinsku čelí i koronaviru. Důl Darkov se stal ohniskem nákazy. O tom, proč nelze dodržovat hygienická opatření, důvodech šíření, i proč by bylo dobré testovat OKD komplet, jsme hovořili s bývalým předsedou Odborového svazu PHGN Janem Sábelem. A jestli důl zavřít? „Někteří lidé by stejně museli dolů sfárat. Navíc je tady jeden velký problém. Pokud důl zavřou, asi ho už neotevřou.“ Sábel, který stál v čele hornických odborů dvacet let, varuje: „Budeme dovážet za trojnásobné ceny.“
reklama
V úterý byla potvrzena nákaza koronavirem u desítek horníků z dolu Darkov. V neděli přišly informace, že je celkem v návaznosti na důl Darkov pozitivně testováno přes 200 lidí. Dnes bude zasedat krizový štáb Moravskoslezského kraje. Jak vy sledujete celou situaci?
Dalo se to očekávat. V dole jsou lidé v blízkém kontaktu, ať chtějí nebo ne, není možné dodržovat nějaké rozestupy jako „na povrchu“. Samozřejmě je riziko daleko větší než u ostatních obyvatel v České republice. Podobné je to asi u zdravotníků. V Polsku jsou některé doly zavřené. Občané jsou docela naštvaní na horníky ve Slezsku, že virus roznášejí. Zatím jsou naštěstí výsledky docela dobré, nikdo netrpí závažnějším onemocněním.
Jestli udělat nějaké radikální opatření… museli by důl zavřít. Jenže důl nejde úplně zavřít z hlediska bezpečnosti, odvětrávání atd. Je to docela složité. Na jedné straně zaměstnanci chtějí vydělávat peníze, na druhou stranu musejí vědět, že jsou více ohrožení než jiní obyvatelé v regionu.
Jak jste zmiňoval, už se i v médiích objevují články o tom, že v prostředí dolů prostě není možné dodržovat nařízení spojená s koronavirovou nákazou. „Nedá se v tom dýchat, natož rubat. Žádné rozestupy nejsou, všichni jsou nalepení na sobě a tak to je celý den,“ popisuje havíř z dolu na iDNES.cz. Jsou právě tohle důvody, proč se nákaza rozšířila? Nešlo proti tomu něco dělat?
K tomu, co jste citovala… respirátory se používaly odjakživa, ať je koronavirus, nebo není. Musejí se používat. Samozřejmě že to je obrovský problém, protože teplota přesahuje 35 stupňů a dýchat v těchto teplotách přes respirátor je téměř nelidské. Je to pravda, ale není to respirátory. Ty by se měly používat v rizikových prostředích vždycky.
Co všechno tedy hraje roli? Proč se podle vás nákaza tak rozšířila? V čem je největší problém?
Největší problém je, že až patnáct lidí jede v kleci dolů na pracoviště. Nevím, jestli počet lidí nějak snížili. Pak jsou spolu v koupelnách, a i když se vše dezinfikuje… blízký kontakt je vždycky, tomu se zamezit nedá. Pak je to otázka mytí rukou. Když jste šest nebo sedm hodin v dole, nemáte si kde umýt ruce a dezinfikovat je. I kdybyste měla s sebou sprej, tak je to docela složité. Na něco sáhnete a v tu ránu máte ruce špinavé. Nedá se to vůbec srovnat „s povrchem“ ani se zdravotníky, Škodou Mladá Boleslav nebo jinými podniky.
Přidám jednu citaci z Facebooku. „Plošné testování na Darkově probíhalo tak, že v pondělí po testu všichni horníci včetně pozitivních jako obyčejně sfárali, a tím pádem dále rozšiřovali nákazu v dole, protože výsledky byly k dispozici až druhý den.“ Co k tomu říci?
Je docela možné, že nemocných bude daleko více. Při testování se zjistilo, že někteří vůbec nepociťovali žádné onemocnění. Já osobně si myslím, že by se měli testovat všichni důlní zaměstnanci OKD, nejen Darkov. Jsem přesvědčen o tom, že ohniskem nákazy nebude jen Darkov, ale že se objeví i na jiných dolech. Je důležité otestovat alespoň ty, kteří měli teploty. Hygienici by měli vyzvat, aby se přihlásili lidé, kteří si prošli nějakým podobným onemocněním. Ti by měli mít testování zdarma. Vše by měl řešit krizový štáb. Nemyslím si, že je to jen otázka Darkova.
Ocituji vám náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymulu: „Něco se tam děje, kdy dochází k masivnímu šíření. To se musí prověřit, aby nebylo nutné zavírat celý důl,“ řekl ve čtvrtek. „Doufám, že se vše zvládne bez drastických opatření,“ dodal. Zaznívají názory, že když šlo o malá městečka nebo vesnice, tak se nikdo nerozpakoval jít do „drastických“ opatření. Už jste to částečně zmiňoval, skutečně by nebylo lepší důl zavřít?
Na jedné straně by asi bylo správné provoz zastavit, ale u dolů je to problematické. Někteří lidé by stejně museli dolů sfárat. Navíc je tady jeden velký problém. Pokud důl zavřou, asi ho už neotevřou. Darkov má končit v prvním kvartálu příštího roku. Lidé chtějí pracovat i v rámci rizika, že onemocní. Nemůžu říct, že by se to mělo zavřít… je to otázka hlavně hygieny, která je úzce spjatá s vedením OKD.
Objevují se názory, že o hornících se nemluví jako o lidech, ale že jsou pro mnohé „jen havíři…“ To jen tak mimochodem…
Jde o nejtěžší povolání. To je bez diskuse. Žádné povolání v České republice nemá taková rizika, v takovém prostředí a s takovými následky. Řada horníků má různá onemocnění. Budou mít následky v rámci onemocnění plic nebo kloubů. Nasčítá se to. Bohužel někdo uhlí těžit musí. Trošku mě mrzí, že se na horníky někteří lidé dívají hodně spatra. Že prý hornictví vůbec nemusí být a ať se doly zavřou… já s tím nemám problém, dokonce bych i souhlasil, pokud by lidé měli v regionu zaměstnání. Zajistit jim práci zatím nikdo nedokázal, ani vláda ne.
Vím, že je to otázka pro člověka z lékařského oboru, ale je to skutečně tak, že havíři jsou ohroženější skupinou v souvislosti s koronavirem, jak se na první pohled zdá?
V každém případě. Probíral jsem to i s Rosťou Paličkou, který mě vystřídal na pozici předsedy odborového svazu. Ohrožení je vysoké. Že vypadá riziko v současné době nižší, je tím, že v dole pracují mladší lidé. Jsou fyzicky zdatnější a mohou koronavirus porazit. Ale umírají i mladí lidé. Mám velké obavy, aby se to nerozšířilo a v nemocnici neskončila spousta lidí.
Na Karvinsku v dolech pracuje asi 8 400 lidí, z toho 2 000 jsou cizinci, zejména Poláci. Myslíte si, že situaci nějak mohlo ovlivnit, že se hranice otevřely pro pendlery?
Myslím si, že ani ne. Poláci pracovali v dole vždycky. V pátek hlásili 120 nakažených horníků plus rodinní příslušníci. Z toho jsou jen čtyři Poláci. Kupodivu je to příliš málo na to, kolik lidí z Polska v dolech pracuje. Nehraje to roli.
A co ostatní lidé v Moravskoslezském kraji? Jsou ohroženější už kvůli více znečištěnému životnímu prostředí? Obecně je situace v Moravskoslezském kraji, co se týká šíření koronaviru, od začátku epidemie velmi špatná.
Samozřejmě. Prašnost ostravské aglomerace je dána tím, že z jedné strany jsou ostravské hutě, z druhé strany z východu Třinecké železárny. V Polsku Katowicích jsou velké ocelárny. Šedesát nebo sedmdesát procent prašnosti jde právě z Polska. Lidé jsou více nemocní, umírají dříve o dva až tři roky ve srovnání s jinými regiony. Nezdravé prostředí, práce v dole, horníci umírají v průměru v 58 letech.
To je děsivé číslo.
Je to strašné. Právě proto si myslím, že by se měl největší důraz klást na zdraví lidí. Mladí lidé si to neuvědomují. Chtějí vydělat, zajistit hmotné statky, nedívají se na to, že až budou mít 55 nebo 60, budou na konci svých sil.
Vy jste sváděl dlouholetý boj za předčasné hornické důchody, který byl nakonec úspěšný. Nám do redakce přišel určitý podnět na toto téma. Ocituji: „V letech 2012–2015 se zmrazováním důchodů ocitli někde v průměru a žádná z dalších vlád, ani Babišova, s tím nic neudělaly. Samozřejmě to platí pro všechny hornické oblasti v ČR, nejen Karvinsko. Je smutné, že dýchaviční horničtí důchodci si k důchodu hledají další zaměstnání.“ Váš komentář?
Já jsem nastoupil na odborový svaz v roce 2000. Celou dobu jsme jednali o předčasných důchodech a podařilo se nám uspět v roce 2009, ještě tehdy s vládou Nečase. Následně v roce 2016 jsme zajistili předčasný odchod do důchodu pro horníky až o sedm až deset let. Myslím si, že jsme udělali maximum. Výdělky, to je věc jiná. Co se týká předčasných důchodů, tak to byl obrovský úspěch. Když návrh Parlament schvaloval ve třetím čtení, nikdo nebyl proti. To byla největší satisfakce. Pouze pár se zdrželo a nebudu teď říkat, z jakých byli stran. Považuji to za největší úspěch ve svém životě.
Obecně, co se týká Karvinska, odcházejí mladí lidé a zůstává starší generace, což bude mít dopad na průmysl. Jak vy byste si představoval podporu regionu? Co na Karvinsku hrozí?
Když se podíváme do statistik, ve městě Karviná se snižuje počet obyvatel o tisíc ročně. Mladí lidé odcházejí do Prahy nebo do zahraničí. Jdou studovat a zpět se nevracejí. Já jsem přišel do Havířova v roce 1970 a bylo to nejmladší vyhlášené město v republice. Za chvíli bude nejstarší. Váda spolu s vedením Moravskoslezského kraje by měly zajistit pracovní náplň a rozvíjet kraj. Určitě to neudělají tím, že přivezou výkonný počítač a budou spoléhat na turistiku. Turistika Moravskoslezský kraj nezachrání a počítač taky ne. Celý kraj se musí přeorientovat. Průmysl by měl zůstat. Kraj by měl dělat rozvojovou politiku. Pořád si myslím, že dělají málo. Měli by se více snažit, aby mladí neodcházeli pryč.
Obecně je v Evropě v plánu postupný útlum dolů. Vy jste k tomu v jednom z rozhovorů začátkem roku poznamenal: „Stěžejním úkolem uhelné komise je, aby připravila pro vládu analytický materiál spotřeby elektrické energie s výhledem na několik desítek let.“ „V žádné evropské zemi by nebylo hlubinné dobývání ziskové bez pomoci státu.“ Myslíte si, že by do OKD měla přijít nějaká státní pomoc?
To jsou statistická fakta. Tak, jak byla podporována těžba uhlí v Německu, na Slovensku, Polsku… neříkám, že dostávají peníze… souhlasím s Havlíčkem i s Babišem, že nejdříve je potřeba udělat celkovou koncepci a pak říct, co se bude utlumovat. Je to sice spíš diskuse o hnědouhelných podnicích… co se týká solárů nebo biopaliv, to je největší nesmysl…
Vše má své plus a minus. Podstatné ale je, abychom nemuseli dovážet elektrickou energii, která bude čím dál dražší a pak to bude mít dopad na občany, ale abychom si ji byli schopní dovážet sami. Nikdy jsme také nenamítali nic proti jaderné elektřině, i když je to konkurence uhlí. Nikdy jsme neřekli: jádro ne. Pokud to bude republika potřebovat, pak ano. Určitě je to lepší než biopaliva, kdy likvidujeme půdu, kde bychom měli pěstovat potraviny pro své občany, a ne dovážet nekvalitní ze Západu. Měli bychom si vyrábět všechno sami. Proč přidávat biopaliva do nafty? To je další nesmysl. Průmysl by se měl postavit tak, abychom v rámci ČR měli dost svých zásob.
Ceny koksovatelného uhlí klesají, OKD je dlouhodobě v problémech. Jak tohle všechno ještě ovlivní problémy s koronavirem?
Je to jako sinusoida. V letech 1968 a 1969 se říkalo, že se doly zavřou a nebude třeba uhlí. A pak přišly mrazy a najednou bylo uhlí potřeba. Vždycky si někdo něco vymyslí. To, že klesají ceny, je bohužel fakt, na druhé straně železo bez koksovatelného uhlí se nevyrábí. Budou to muset dovážet. Mají se zavřít karvinské šachty, jenže doly se jinde otevírají. Budeme dovážet za trojnásobné ceny. Dobu bychom měli překlenout, ať máme vlastní koksovatelné uhlí, a ne dovezené například z Ukrajiny nebo z Polska.
Když víme, že se zavřou další dvě šachty v příštím roce, je důležité, aby kraj zajistil investory pro oblast, aby lidé zůstali a měli kde vydělávat peníze. Horníci musejí počítat s tím, že v dolech nebudou pracovat navždy. Rekvalifikace a vzdělání jsou nutné. I sami se musejí vzdělávat a sami se k tomu nějak postavit. Jak sleduji informace, naděje, že se bude v OKD těžit ještě v roce 2030, je velmi nízká.
Obecně často zaznívají stížnosti, že se na Ostravsko obecně zapomíná, ale to říkám velmi decentně. Prostě že na severní Moravu vlády, ať je v čele kdokoli, s prominutím kašlou. Je to pravda?
Teď jste položila otázku… (úsměv) Víte, na něco jsem hrdý. Myslím si, že to bylo asi v roce 1995. Měli jsme demonstraci na Masarykově náměstí. Tošenovský byl tehdy hejtmanem. V tu dobu hlasoval Parlament. Dostal jsem informaci, že poslanci ODS se postavili proti dálnici do Ostravy. To je ta podstata. Moravskoslezský kraj musí mít dobrou infrastrukturu, aby nalákal investory. Podařilo se nám tehdy prosadit, že dálnice do Ostravy vede a rozšiřuje se dál propojení na Polsko. To je dobře. K tomu by ještě měli přijít investoři. Tady žijí lidé, kteří umějí pracovat.
reklama