NKÚ: Na armádní techniku jdou miliardy, ale schopná provozu není ani polovina tanků

"Při nákupech obrněné techniky se ministerstvo obrany nezabývalo náklady na celý životní cyklus obrněné techniky, i když mu to ukládají usnesení vlády už od roku 2011," uvedli kontroloři.

Podle nich to, že ministerstvo náklady na údržbu a opravy neřeší v době nákupu, vede k tomu, že se stává závislým na dodavateli servisní podpory a náhradních dílů a provoz obrněné techniky se prodražuje. Výdaje na servisní podporu a nákup náhradních dílů vzrostly ze 194 milionů korun v roce 2016 na téměř 780 milionů korun v roce 2018, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

Problémy s dodávkou náhradních dílů a servisem se projevily například u bojových vozidel pěchoty, obrněných transportérů nebo modernizovaných tanků. V kontrolovaných letech 2016 až 2018 bylo provozuschopných méně než 43 procent tanků. Jeden z vyprošťovacích tanků nebyl schopen provozu 3,5 roku, což je téměř pětina jeho životnosti, podotkli kontroloři.

Zjistili také, že ministerstvo vynaložilo neefektivně téměř 86 milionů korun na technické úpravy obrněného vozidla, které mělo sloužit k průzkumům při zahraniční misi. Technické úpravy nakonec vedly k přetížení vozidla, proto byly nutné další úpravy. Vozidlo nakonec nebylo v provozu celkem 6,5 měsíce a pro zahraniční mise ho armáda nevyužila.

Doháněli jsme deficit, hájí se ministerstvo

Ministerstvo obrany namítá, že v letech 2016-2018 dohánělo při opravách techniky deficit z předchozích let. Resort uvedl, že technika není v mnoha případech schopná provozu, protože kvůli svému stáří překročila technickou životnost.

"V této oblasti byl navyšováním financí v letech 2016-2018 doháněn deficit z předchozích let, kdy vinou škrtů v rozpočtu nebyly na opravy a údržbu vyčleněny odpovídající prostředky," uvedlo ministerstvo.

Díky zvýšeným investicím do servisu a údržby procento neprovozuschopné techniky postupně klesá. U modernizovaných tanků jsou problémy podle resortu způsobeny jejich "jedinečným a málopočetným provedením", kvůli čemuž je komplikované shánět náhradní díly a opravy provádět. Totéž se týká i obrněných transportérů Pandur.

Související

Armáda má přes dvacet porouchaných pandurů. Dodání náhradních dílů trvá i rok a půl

Pokud chce ušetřit, musí si armáda zařizovat opravy sama

Při nákupech techniky i u servisních služeb využilo ministerstvo ve všech kontrolovaných případech výjimku ze zákona o zadávání veřejných zakázek nebo jednací řízení bez uveřejnění. To, že jsou smluvní ceny odpovídající, dokládalo znaleckými posudky.

Podle NKÚ tyto posudky například podpořily navýšení ceny obrněných vozidel velitelsko-štábních a spojovacích o 60 procent oproti předpokladům, konkrétně z 1,3 miliardy korun na dvě miliardy korun. U rámcové dohody na tři roky servisní podpory pro bojová vojenská vozidla pěchoty a pro obrněné transportéry zvýšilo ministerstvo cenu o 795 milionů korun, což je o 270 procent oproti předchozí rámcové smlouvě.

Úspory by podle kontrolorů přineslo, pokud by se na opravách a údržbě obrněné techniky podílela ve větší míře sama armáda, většinu servisních služeb totiž zajišťují externí dodavatelé. NKÚ ale připouští, že armáda na to nemá dostatek kapacit.