Koronavirus zatím v Česku zabil méně lidí než velké epidemie chřipky. Data však mají značné zpoždění

Statistici kvůli covidu-19 zrychlili sčítání zemřelých. Počet všech úmrtí bez ohledu na jejich oficiální příčinu je totiž spolehlivým měřítkem epidemií. Nejnovější česká data potvrzují, že koronavirus se u nás až dosud ve srovnání s jinými státy projevil jen mírně.

Počet zemřelých má v rozvinutých zemích každý rok podobný průběh. V Česku nejvíc lidí umírá na jaře a v zimě – na podzim a v létě bývá smrtí míň. Výraznější odklon od normální úmrtnosti signalizuje problém: selhávající zdravotnictví, epidemii nebo třeba extrémní počasí. Nejnovější data ukazují, že nemoc covid-19 se zatím v celkovém počtu úmrtí v Česku projevila méně výrazně než například jarní chřipka či prázdninová vedra v roce 2018.

„Lze s jistotou potvrdit, že první vlnu epidemie Česká republika zvládla,“ zhodnotila poslední dostupná data demografka Markéta Pechholdová. Na Vysoké škole ekonomické se zaměřuje právě na analýzu počtu a příčin úmrtí. „Poslední navýšení je v rámci dlouhodobé fluktuace nepatrné, i když je přece jen netypické svým časováním: počet úmrtí by měl v tomto období klesat a místo toho stagnuje. Zároveň se zdá, že nepřibylo nepřímých úmrtí, tedy úmrtí v důsledku nevyhledání nebo neposkytnutí zdravotní péče,“ sdělila demografka serveru iROZHLAS.cz.

V jiných evropských zemích se epidemie koronaviru na počtu úmrtí projevila výrazněji. Nejvíce obětí na počet obyvatel hlásí Belgie, výrazně vzrostl počet úmrtí i ve Švédsku. Také v Rakousku, které se počítá mezi méně zasažené státy, stoupla křivka úmrtnosti nejvýš za posledních dvacet let.

Mírný nadprůměr

V posledním březnovém týdnu, kdy u nás zjištěných případů nemoci covid-19 rychle přibývalo, zemřelo v Česku 2259 lidí, tedy víc, než je dlouhodobý průměr, ale méně než například před dvěma lety. Tehdy padl demografický rekord: na začátku března 2018 za týden zemřelo 2994 lidí. „Vyšší týdenní počty zemřelých korespondují s výraznějšími epidemiemi sezonní chřipky, které dočasně zhoršují úmrtnost mimo jiné u chronicky nemocných osob,“ vysvětlil to mluvčí Českého statistického úřadu Jan Cieslar.

Oficiální data končí prozatím právě posledním březnovým týdnem, přestože statistici kvůli koronaviru ke konci dubna výrazně zrychlili zaběhnutý systém počítání zemřelých. Místo toho, aby součty zveřejňovali jednou za čtvrt roku, posílají výsledky každý týden do Eurostatu.

Ten se snaží týdenní data o úmrtnosti v evropských zemích co nejrychleji sjednotit tak, aby umožnila průběžně vyhodnocovat dopady pandemie. „Eurostat zahájil mimořádný sběr těchto dat 20. dubna. Statistické úřady členských států je dodávají podle svých možností. Předpokládáme, že data budou průběžně doplňovat a zpřesňovat. Není pro ně žádný pevně daný termín,“ sdělila mluvčí Eurostatu Ana-Maria Marola.

O něco později začal Český statistický úřad týdenní úmrtnost publikovat také na svém webu. 

Papírové dokumenty putují poštou

Zatímco některé státy, například Francie, Litva, Lotyško, Dánsko, Belgie či Bulharsko, zveřejňují předběžné počty zemřelých téměř v reálném čase, u České republiky činí aktuální zpoždění osm týdnů. Podle mluvčího ČSÚ Tomáše Chrámeckého jde o kompromis mezi rychlostí a přesností: „Týdenní data zveřejňujeme ve chvíli, kdy je zpracovaný počet vzhledem k celku statisticky významný a je tak možné jej publikovat,“ vysvětlil.

To znamená, že i čísla zveřejněná ČSÚ, potažmo Eurostatem, se mohou ještě mírně změnit. „V rámci ČSÚ jsme procesy upravili tak, aby data o zemřelých byla zpracovávána přednostně okamžitě po přijetí. Jsme samozřejmě stále závislí na jednotlivých matrikách, ale také na poště, neboť velká část hlášení je stále odesílána v papírové formě,“ informoval mluvčí.

Rychlejší státy vděčí za okamžitý přehled tomu, že evidenci úmrtí vedou kompletně elektronicky, případně čerpají ze základních populačních registrů. V Česku je celý proces stále pomalý a těžkopádný. V případě covidu-19 může být už správné vyplnění Listu o prohlídce zemřelého obtížné i pro zkušeného lékaře. Jednoznačné pokyny k tomu, jak zaznamenávat posloupnost souběžných onemocnění, takzvaných komorbidit, vydal ÚZIS 16. dubna, kdy už bylo po smrti „v souvislosti s“ virem SARS-CoV-2 podle oficiálních statistik 169 lidí, tedy víc než polovina dosud evidovaných.

Když je List o prohlídce zemřelého kompletní, putuje na obecní úřad pověřený vedením matriky. Matrikář na jeho základě vyplní Hlášení o úmrtí a to odešle Českému statistickému úřadu. „Matriky nám mají nejpozději do pátého dne po skončení měsíce poslat data. Pro úmrtí ze začátku měsíce už tímto vznikne zpoždění 4 až 5 týdnů,“ vysvětluje mluvčí ČSÚ Chrámecký.

Rychlejšími daty disponuje ministerstvo vnitra, které spravuje evidenci obyvatel. Podle mluvčí Hany Malé však úřad s údaji nijak dál nepracuje. Informativní výpis, který ministerstvo na žádost serveru iROZHLAS.cz vytvořilo k 6. květnu, obsahuje i záznamy o zemřelých z téhož dne. Při porovnání týdenních součtů je ovšem zřejmé, že i tato databáze má za skutečností zhruba dva týdny zpoždění. Proto červená křivka v grafu ke konci prudce klesá: všechny údaje o zemřelých v daném týdnu se do ní ještě nepropsaly.

„Týdenní údaje o nadprůměrných úmrtích mohou poskytnout nejobjektivnější a nejlépe srovnatelný způsob, jak posoudit rozsah pandemie a vyvozovat závěry,“ napsala už v dubnu mezinárodní skupina vědců v časopisu Lancet a vyzvala vlády, aby tato data publikovaly se zpožděním nanejvýš tři až čtyři týdny.

Oficiálně do nedělní půlnoci zemřelo v souvislosti s nemocí covid-19 v Česku 315 lidí, v Evropě 169 tisíc, ve světě 344 tisíc. Diagnostika a strategie testování se však mezi jednotlivými státy liší tolik, že se na tyto součty nedá příliš spoléhat: ve statistikách mohou chybět ti, kdo na nemoc zemřeli mimo nemocnice, pacienti hospitalizovaní s jinou diagnózou nebo například ti, kteří se báli jít k lékaři s jiným vážným problémem, aby se nenakazili.

Když deník Financial Times porovnal ve čtrnácti zemích, o kolik se zvýšil celkový počet úmrtí s jimi oficiálně uváděnými počty zemřelých na covid-19, dospěl k závěru, že úmrtnost v důsledku nového typu koronaviru může být až o 60 procent vyšší. Rozdíly jsou pravděpodobně ještě větší v chudých zemích s nižší úrovní lékařské péče a s nedostatečnými testovacími kapacitami.

Například v Ekvádorské provincii Guayas úřady přiznávaly pouze 245 úmrtí na covid-19, ve stejné době však počet úmrtí nad obvyklou míru přesáhl 10 tisíc. Některé země také počty obětí koronaviru dodatečně upravují. Například Čína ve druhé půlce února zvýšila oficiální statistiku úmrtí o 1300 případů.

„Jediné nezkreslené srovnání, které můžete mezi státy udělat, nabízí právě celkový počet úmrtí bez rozlišení příčin,“ řekl deníku Financial Times profesor statistiky David Spiegelhalter z univerzity v Cambridge. „Hodně otazníků vyvolává zvýšení počtu zemřelých, kteří na úmrtním listu nemají napsáno covid-19, přesto cítíme, že jejich úmrtí s pandemií souvisí.“

„Pokud chceme pochopit, jak různé státy zareagovaly na rychlý nástup pandemie a jak tato nemoc ovlivnila zdraví jejich obyvatel, nejlepší způsob je spočítat nadprůměrná úmrtí,“ doplnil ho tamtéž epidemiolog David Leon z London School of Hygiene & Tropical Medicine.

Pro vizualizaci dat v tomto článku využil iROZHLAS.cz se souhlasem autora grafický návrh a část zdrojového kódu francouzského sociologa Baptiste Coulmonta.