Chorvatsko se modlí za návrat turistů, bez nich mu hrozí ekonomický kolaps

Turismus je jedním z odvětví, které pandemie koronaviru zasáhla nejvíc. Podle květnové studie Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) bude letošek pro světový cestovní ruch nejhorším od roku 1950. Ve srovnání s loňskem klesne počet zájezdů o 58 až 78 procent a podnikatelé v turistických destinacích mohou přijít o příjmy v hodnotě jednoho bilionu dolarů, odhaduje UNWTO.

Ekonomické dopady nynější krize proto obzvlášť tvrdě pocítí země jako Chorvatsko, které jsou na turistice závislé. Cestovní ruch tam vytváří téměř čtvrtinu hrubého domácího produktu, což v rámci zemí EU představuje jeden z nejvyšších podílů. Zároveň dává práci přibližně každému pátému Chorvatovi.

Loni navštívilo Chorvatsko rekordních 20 milionů turistů, z toho zhruba polovina v měsících červenec a srpen. Utratili tam přibližně 12 miliard eur (téměř 328 miliard korun). Země proto intenzivně pracuje na tom, aby z letošní letní sezony zachránila, co se dá. Kvůli pandemii jsou však její vyhlídky mizivé. “Nyní doufáme, že vygenerujeme 30 procent loňských turistických příjezdů,” sdělil chorvatský ministr turistiky Gari Cappelli německé stanici Deutsche Welle.

Koronavirus

Sledovat další díly na iDNES.tv

Základem je dohoda se Slovinskem

Své hranice Chorvatsko částečně otevřelo už 9. května. Tamní ministr vnitra Davor Božinović pak 16. května potvrdil, že rezervace ubytování v Chorvatsku opravňuje cizince ke vstupu do země a hranice jsou tak prakticky pro turisty otevřené.

Turismus ve Francii čelí výzvě. Tamní vláda do něj hodlá nalít miliardy eur

Zbývá však vyřešit problémy s dopravou. “Máme dohodu se Slovinskem a to je základ,” prohlásil Gari Cappelli minulý týden. Turisté ze zemí, jako je Česká republika, Slovensko, Maďarsko či Rakousko, by tak mohli brzy začít do Chorvatska jezdit autem. Země pro ně chystá speciální aplikaci, která by jim měla pomoci vyhnout se zácpám na hraničních přechodech. Postupně se obnovují také letecká spojení.

Podle Capelliho by se k zemím střední Evropy mohli brzy přidat i turisté z Německa či Polska, uvedla chorvatská agentura Hina. Tyto země by podle ministra měly pokrýt zhruba 60 procent obratu cestovního ruchu, přičemž Cappelli nevylučuje ani brzké otevření hranic pro Italy.

Zemětřesení uprostřed pandemie

Ekonomické dopady koronaviru zasáhly Chorvatsko v lepší kondici, než finanční krize z let 2008 a 2009. Zemi se v posledních letech podařilo výrazně snížit státní dluh, jeho podíl na HDP klesl z 84,7 procenta v roce 2014 na 73,2 procenta v roce 2019. Pomohlo i to, že loňský chorvatský rozpočet byl v přebytku již třetím rokem v řadě. Nyní však analytici očekávají skokový nárůst státního dluhu.

Závislost Chorvatska na cestovním ruchu je jedním z důvodů, proč zemi letos čeká rekordní pokles HDP. Evropská komise ve svém makroekonomickém výhledu odhaduje, že chorvatská ekonomika se letos propadne o 9,1 procenta a míra nezaměstnanosti v zemi překročí 10 procent. Obdobná čísla očekává také Mezinárodní měnový fond.

Nejistá sezona. U moře i v Alpách vyhlížejí letní turisty

Samotnou pandemii však Chorvatsko zvládlo dobře. Denní přírůstek potvrzených nakažených od 13. května nepřekročil deset případů denně, přičemž v neděli nepřibyl žádný. Poslední čísla uvádějí celkově 2 243 případů koronaviru v zemi, 2023 vyléčených pacientů a 99 úmrtí. První případ se v Chorvatsku objevil 25. února a do poloviny března pak vláda zastavila prakticky veškerou obchodní a kulturní aktivitu.

Uprostřed pandemie, 22. března, však zasáhlo chorvatskou metropoli Záhřeb ničivé zemětřesení. Nejsilnější otřesy od roku 1880 způsobily podle odhadů škody za zhruba 5,5 miliardy eur (150 miliard korun). Kvůli dopadům zemětřesení a koronaviru zahájila chorvatská vláda minulý týden jednání o hospodářské pomoci se Světovou bankou. Mělo by jít o úvěry v celkové výši 476 milionů eur.