Inflace v lednu 2020 mírně nad prognózou a nadále nad horní hranou tolerančního pásma cíle ČNB

by

Komentář ČNB ke zveřejněným údajům o vývoji inflace v lednu 2020

Podle dnes zveřejněných údajů vzrostla v lednu 2020 cenová hladina meziročně o 3,6 %. Inflace se tak oproti prosinci dále zvýšila a setrvala nad horní hranicí tolerančního pásma dvouprocentního cíle ČNB. Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní se spotřebitelské ceny v lednu meziročně zvýšily o 3,7 %.

Lednový meziroční růst spotřebitelských cen byl o 0,3 procentního bodu vyšší, než předpovídá aktuální prognóza ČNB. Na této odchylce se dominantně podílel růst cen potravin, jehož zrychlení bylo ve srovnání s prognózou výraznější. V tom se vedle fundamentálních domácích inflačních tlaků pravděpodobně nadále projevují dozvuky špatné úrody některých zemědělských komodit a růst cen masa kvůli nákaze prasečího moru v Asii. Lehce rychlejší, než prognóza předpovídala, byla v lednu i jádrová inflace. Ceny pohonných hmot v lednu rostly ve srovnání s prognózou o něco rychleji, avšak jejich příspěvek k odchylce od prognózy byl zanedbatelný. Dynamika regulovaných cen za prognózou naopak lehce zaostala. Primární dopady změn nepřímých daní pak odpovídaly její prognóze.

Zveřejněná data jsou kvalitativně v souladu se stávající prognózou ČNB. Ta pro několik prvních měsíců letošního roku očekává zvýšení inflace zřetelně nad horní hranici tolerančního pásma cíle. Důvodem jsou především cenové dopady změn nepřímých daní v prostředí, kde přetrvávají domácí fundamentální inflační tlaky. Ty odrážejí jen pomalu polevující napětí na trhu práce v prostředí stále rekordně nízké nezaměstnanosti, svižného růstu mezd a pokračujícího zvyšování spotřeby českých domácností. Domácí inflační tlaky budou postupně oslabovat zejména v návaznosti na zvolňující dynamiku mezd v podmínkách zpomaleného růstu české ekonomiky. Protiinflačně budou působit také dočasný pokles dovozních cen, zvolnění růstu regulovaných cen a posléze i cen potravin. Pokles inflace však bude brzděn předpokládanými cenovými dopady změn nepřímých daní. Inflace tak po většinu letošního roku setrvá nad horní hranicí tolerančního pásma a na horizontu měnové politiky, tedy v prvním pololetí 2021, se sníží do blízkosti 2% cíle. To je podporováno zpřísněním měnových podmínek ze začátku letošního roku a stále pevným ukotvením inflačních očekávání v blízkosti 2% cíle.

Petr Král, ředitel sekce měnové