Glosa Petra Peška: Skvělé časy končí

Žádná tragédie, ale potvrzuje se, že lépe už bylo. Zhruba tak by se dala číst nová data týkající se vývoje české ekonomiky.

Ještě o něco chmurnější je pohled za naše hranice, což pochopitelně ovlivňuje i vývoj tuzemského hospodářství. A v neposlední řadě to může mít i politické dopady, což je aktuální vzhledem k blížící se sérii voleb.

Stačí pohled na nová makroekonomická data. Meziroční růst české ekonomiky loni zpomalil na 2,4 procenta, což je nejslabší výkon od roku 2016. Pořád je to ale lepší než v eurozóně, kde podle taktéž nově zveřejněných údajů loňský růst HDP doklopýtal jen k 1,2 procenta – to je podle statistiků nejhorší výsledek dokonce od roku 2013. Zpomalení hlásí i Polsko a Maďarsko, byť naopak na Slovensku růst malinko poskočil.

Možná ještě větší pozornost ovšem v případě české ekonomiky vzbudil strmý růst cen, lednová inflace se meziročně dostala na 3,6 procenta. A podobný vývoj se dá čekat i dál, mimo jiné vzhledem k tomu, jak se do cen začne promítat zvýšení spotřebních daní na cigarety a alkohol.

Nejde ale o to, zda má na tyto ukazatele nějaký – byť zanedbatelný - vliv současná vláda. Důležitější je, nakolik je na tento vývoj připravena. V uplynulých letech dokázala především přidávat vybraným skupinám společnosti, zatímco investice zůstávaly spíše na papíře či v rovině řečí a snění. Nemluvě o zjednodušování daňového systému nebo o penzijní reformě.

Když se nyní začnou ekonomické parametry ekonomiky zhoršovat, nebude už na velkorysost tolik kde brát. Bude tedy zajímavé sledovat, za co si budou současné vládní a polovládní strany kupovat přízeň voličů dál. Anebo jestli politická konkurence dokáže aspoň část z nich přesvědčit, že má recepty na fungování ekonomiky lepší, a hlavně reálnější.