Komentář vicepremiéra a ministra Karla Havlíčka k předběžnému odhadu HDP za 4. čtvrtletí 2019

Publikováno:
14.2.2020
Autor:
Odbor ekonomických analýz 81100

Za celý rok 2019 se výkonnost ekonomiky zvýšila o 2,4 %, což je proti růstu o 4,4 % a 2,8 % v přechozích dvou letech zpomalení. Česká ekonomika se totiž od začátku roku 2018 nachází v sestupné fázi hospodářského cyklu. Výsledky z konce loňského roku to potvrzují. Podle předběžného odhadu hrubý domácí produkt ve 4. čtvrtletí 2019 meziročně vzrostl o 1,7 %, a zaostal tak za růstem ve 3. čtvrtletí o 0,8 p. b. Vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček k tomu říká, že globální ekonomický růst v loňském roce zpomalil v souvislosti s výrazným oslabením růstu objemu světového obchodu a tento vývoj měl samozřejmě vliv i na tuzemskou exportně orientovanou ekonomiku. Ta nicméně rostla značně rychleji než byl hospodářský průměr evropské osmadvacítky.

Předběžný odhad zahrnuje pouze údaje o celkové dynamice hospodářského růstu, zatím bez podrobnějších dat o struktuře. Nedá se však předpokládat, že by v závěru roku došlo k výraznějším vývojovým změnám. Rozhodujícím prorůstovým faktorem by měla být nadále domácí poptávka, když v dynamice spotřeby domácností se promítá silný růst jejich příjmů, které odrážejí nízkou nezaměstnanost a rekordní míru ekonomické aktivity. Potvrzují to i výsledky prodejů v maloobchodě, podle kterých se tržby maloobchodu bez motorových vozidel (očištěné o kalendářní vlivy) ve 4. čtvrtletí 2019 meziročně reálně zvýšily o 4 %. „Dynamický růst maloobchodních prodejů svědčí o tom, že je to především spotřeba domácností, která stojí za vyšší výkonností naší ekonomiky. Bylo tomu tak loni, a vše nasvědčuje tomu, že i letos si tato výdajová složka udrží své výsadní postavení. Růst spotřeby však nepochybně zvolní, protože vlivem pomalejšího mzdového vývoje neporoste finanční síla domácností tak rychle, jako dosud“, doplňuje vicepremiér a ministr Karel Havlíček.

V rámci domácí poptávky MPO neočekává výraznější oživení ve výdajích na tvorbu fixního kapitálu, ve kterých se od začátku minulého roku projevuje nízká investiční aktivita soukromých firem, patrně v souvislosti s rostoucími nejistotami vnějšího prostředí. Z věcného pohledu investice nejvíc brzdí pokles nákupů strojů a zařízení.

Pokud jde o zahraniční poptávku, bilance zahraničního obchodu se zbožím (přes slabší prosincový výsledek) ve 4. čtvrtletí dosáhla meziročního zvýšení přebytku. To naznačuje, že také čistý vývoz by mohl mít na hospodářský růst kladný vliv.

Na nabídkové straně ekonomiky se dá předpokládat, že hlavním tahounem růstu byly nadále služby, které profitují z rostoucí kupní síly obyvatelstva. Příspěvek průmyslu k růstu ekonomiky zůstal pravděpodobně slabý, což signalizují dostupné údaje z odvětvové statistiky. Index průmyslové produkce (očištěný o kalendářní vlivy) se ve 4. čtvrtletí propadl do červených číslech, jeho meziroční pokles činil 3,4 %. Za poklesem průmyslové produkce stojí hlavně nedostatek zakázek. „Se zpožděním tak na naše největší odvětví doléhá to, co pociťuje průmysl v Německu již delší dobu. Nicméně některé předstihové indikátory naznačují, že se průmysl našeho hlavního obchodního partnera dostává pomalu do fáze stabilizace, což je příslibem i pro tuzemskou ekonomiku", dodává vicepremiér a ministr Karel Havlíček.

V letošním roce by česká ekonomika měla pokračovat v růstu. S ohledem na pravděpodobný dopad ochabujícího globálního vývoje, lze předpokládat další zvolnění tempa na 2,2 %. Potvrzují to jak současné ekonomické predikce, které procházejí revizemi směrem dolů, tak aktuální průzkumy mezi nákupními manažery. Například lednový indikátor PMI (vypovídající o aktivitě v domácím zpracovatelském průmyslu) se přes mírné meziměsíční zlepšení stále nachází hluboko pod hranicí 50 a setrvává ve stadiu útlumu. Pravděpodobně oslabí i expanze služeb, a to jak vlivem nižší mzdové dynamiky a mírného růstu nezaměstnanosti, tak i v kontextu s dopadem koronaviru na cestovní ruch.