Česká ekonomika zpomaluje (Analýzy makroindikátorů)

Po mezikvártálním růstu o 0,4 % ve třetím čtvrtletí česká ekonomika zvolnila na 0,2 %. V meziročním srovnání to znamenalo zpomalení na 1,7 % z předchozích 2,5 %. Podle zprávy statistického úřadu se dařilo odvětví služeb a stavebnictví. Zpracovatelský průmysl ale k růstu přidané hodnoty již nepřispíval, což vzhledem k datům přicházejícím z této oblasti není překvapivé. Zpomalování ekonomiky naznačuje i vývoj zaměstnanosti, která se ve srovnání s předchozím čtvrtletím snížila o 0,3 %. Detailní strukturu růstu zatím neznáme. Ta bude zveřejněna až začátkem března. Česká národní banka počítala s růstem HDP o 1,9 %. Dnešní statistika se tak od jejího odhadu zásadně neliší.       

Za celý loňský rok domácí ekonomika přidala 2,4 %. Růst byl tažen především spotřebou domácností a zahraniční poptávkou. Investice rostly podle statistického úřadu pouze mírně. V letošním roce dynamika HDP ještě více zpomalí, a to na úroveň 2,0 %. Hlavním tahounem by měla být spotřeba domácností, jejíž tempo ale bude ve srovnání s loňským rokem nižší. Mzdy již neporostou tak silně, situace na trhu práce se bude mírně uvolňovat. Trochu lépe, než v loňském roce, by na tom mohly být investice. Ty firmy v loňském roce ať už z opatrnostních důvodů či z důvodů rostoucích mzdových nákladů, značně omezily. Podle našich odhadů činil loni růst investic méně než 1 %. Ani v letošním roce to nebude zřejmě žádná hitparáda, nad úroveň 1 % bychom se ale dostat měli. Pomoci by k tomu měl jak pokles rizik vyplývajících z vnějšího prostředí, tak i nižší tlak na růst mzdových nákladů. Vývoj zahraničního obchodu naznačuje, že jeho příspěvek k letošnímu růstu HDP bude záporný. Naopak spotřeba vlády zřejmě ekonomice pomůže.

Spolu s českými daty, byla zveřejněna i ta regionální. Regionálním tygrem bylo opět Maďarsko, kde mezikvartální růst dosáhl 1,0 %. Dopomohla mu k tomu především oblast služeb, zatímco stavebnictví a průmysl přispěly menším dílem. V meziročním srovnání dynamika dosáhla 4,5 %. Tu si ale v letošním roce maďarská ekonomika neudrží. Podle prognózy tamní centrální banky dosáhne růst HDP 3,7 %, v příštím roce pak 3,5 %. Za zpomalením budou stát především nižší fixní investice, které v letech 2018 a 2019 rostly v meziročním srovnání o více než 17 %. Ve srovnání s tržním konsenzem překvapilo i Polsko. Jeho ekonomika v závěrečném čtvrtletí loňského roku přidala 0,2 %, v meziročním srovnání pak 3,1 %. Podle prognózy centrální banky by hospodářský růst v letošním roce měl dosáhnout 3,6 %. Měl by ho podporovat vládní balíček schválený v roce 2019 (prodloužení programu pro podporu rodin s dětmi Family 500 plus, nižší daňové zatížení zaměstnanců či výplata třináctého důchodu). Spotřebu domácností pozitivně ovlivňuje i utažená situace na trhu práce, zvýšení minimální mzdy a pokračující růst hrubých mezd (kolem 7 %). Na pozitivní straně překvapila i Slovenská ekonomika.  
Autor: Jana Steckerová