Co jíst? A kde bydlet? Hruban poznává, jaké je šéfovat lví smečce
by Miroslav NěmýKe střílení košů, přesným přihrávkám či poctivému bránění soupeřů najednou přibývají další a další povinnosti. „Začíná reprezentační sraz, volá mi Michal Šob (manažer národního týmu) a ptá se: Jak to bude s vybavením? S hotely? S jídelníčkem? Ale to k funkci patří,“ popisuje Vojtěch Hruban a usměje se: „Že bych si založil vlastní sešit?“
Pokud by tak učinil, nadepsán by byl následovně.
Kapitán basketbalového Česka.
Ještě loni by možná taková zpráva docela zapadla, jenže se toho událo dost a dost. Češi v Číně i díky Hrubanovi skončili šestí na mistrovství světa, byli vyhlášeni nejlepším kolektivem země, trenér Ronen Ginzburg zase nejlepším koučem...
A teď smečka, která vždy ctí týmové heslo Rvi se jako lev, dostává nového šéfa, neboť předchozí kapitán Pavel Pumprla na závěr šampionátu oznámil reprezentační konec.
„Je to obrovská pocta,“ říká Hruban, 30letý křídelník Nymburka. „Nejen ten titul samotný, ale to, že pokračuju po klucích, co to dělali přede mnou,“ vzpomíná na exspoluhráče Jiřího Welsche a Luboše Bartoně: „Na jejich práci chci navázat. Nechci nic razantně měnit.“
České sportovní dějiny znají mnoho památných proslovů a činů hokejových či fotbalových kapitánů. I v Číně ostatně Pumprla před klíčovým duelem skupiny proti Turecku namotivoval ostatní svérázným skutkem: „I když by se to nemělo prozrazovat, tak když jsme naběhli na hřiště, i já jsem najednou mluvil sprostě. Věděl jsem, že tohle je ta pravá hecovačka, o level výš, než na jakou u mě jsou kluci zvyklí.“
To je výbava pro mimořádné momenty. Ale pak je tu každodenní, ba drobná práce. Jiná. Méně atraktivní na pohled i na poslech.
„Spočívá hlavně v komunikaci s trenérem, vedením,“ přibližuje Hruban a kouč Ginzburg souhlasí: „O proslovy vážně tolik nejde. Vojta ohromně basketbalově vyrostl, má pozitivní vliv i mimo hřiště.“
Do pozice spojky mezi aktivními tvůrci úspěchu a těmi, kteří jim určují taktiku a zajišťují podmínky, přichází Hruban v zajímavou chvíli - v moment, kdy nemůže neuspět.
Tedy aspoň co se hlavního cíle týká: příští týden začíná kvalifikace o Eurobasket 2021 a Češi mají jako pořadatel jedné ze čtyř základních skupin předem jistý postup.
„Hodně zvláštní, zároveň trochu úleva,“ popisuje Hruban. „Ale my chceme vyhrávat a ukázat dobrý basket fanouškům, na které se moc těšíme. Lidi to asi budou sledovat víc než dřív, a kdybychom měli prohrávat s Dánskem, bylo by to špatné,“ připomíná prvního soupeře příští pátek v Pardubicích.
I to obrovské úspěchy přinášejí: složité je se na horu vyškrábat, ještě těžší pak na špici zůstat.
„Snad lidi přijdou a budeme zase rozdávat radost,“ přeje si Hruban. „To bude naše hlavní motivace - jako v Číně. Všichni tam mluvili o únavě, i my, ale zároveň nás hnalo vědomí, že nás tolik lidí sleduje a že si nechceme utrhnout ostudu.“
Dozvuky šampionátu ostatně zažívá pořád, třeba v Lize mistrů, kde se s Nymburkem stal senzačně hegemonem základních skupin.
„Když potkáme rozhodčí z Číny, chtějí si povídat,“ tlumočí zážitky. „Což je docela hezké. Zjistili, kdo jsme - a že nejsme tak hrozní.“ To tedy! Nymburk září díky výborně zapadnuvším cizincům, díky umění urvat pro sebe i zápasy, v nichž se nedaří. Na tom mají podle Hrubana podíl výtečné vztahy v šatně.
A pak nadále znějí ozvěny velkého čínského dobrodružství.
„Mluvilo se o tom, že by mohlo přijít uspokojení, že bychom mohli mít slabší sezonu,“ říká Hruban. „Jenže ono je to naopak. My všichni z Číny jsme měli velkou chuť do basketu a chtěli jsme i v Nymburce ukázat, že ho umíme. Sebevědomí a koncentrace na úspěch u nás najednou byly mnohem výše.“
Totožně to má vypadat v národním týmu. A kdyby náhodou ne, nový kapitán se postará o nápravu.