Archeolog zjistil, že akvadukt ve Valencii měřil skoro sto kilometrů. Nálezy skládal jako puzzle

Ve východošpanělském regionu Valencie jsou pozůstatky nejdelšího římského akvaduktu na Pyrenejském poloostrově. S téměř sto kilometry délky byl zároveň šestým nejdelším v celé Římské říši, informovala španělská média.

O existenci akvaduktu Peňa Cortada se vědělo už dříve, dosud se ale experti domnívali, že měřil jen 28,6 kilometru.

Španělský archeolog a architekt Miquel Martí Maties tomu ale nevěřil a od roku 2001 začal pátrat na obou koncích dosud známé stavby. Své nálezy skládal jako puzzle, až zjistil, že akvadukt měl celkem 98,6 kilometru.

Valencijský akvadukt začínal u obce Tuéjar a vedl až do centra města Valencie, které leží na pobřeží Středozemního moře. Svou délkou tak překonal například i Eifelský akvadukt na území nynějšího Německa, který měřil 95 kilometrů a přiváděl vodu do Kolína nad Rýnem. Kratší byl i akvadukt Aqua Marcia, který byl přitom s délkou 91 kilometrů nejdelším z akvaduktů zásobujících město Řím.

Za nejdelší akvadukt v Římské říše je považován konstantinopolský akvadukt, který měřil přes 250 kilometrů a zásoboval město Konstantinopol (dnešní Istanbul).

S pádem Římské říše a příchodem nových dobyvatelů Pyrenejského poloostrova se i valencijský akvadukt začal měnit a dělit. V současnosti se dají nalézt jeho pozůstatky na asi 60 kilometrech.