Lehmannová nezvládla komunikaci, míní část zaměstnanců památníku

Lidice (Kladensko) - Část současných i bývalých zaměstnanců Památníku Lidice míní, že bývalá ředitelka Martina Lehmannová nezvládla komunikaci s obcí a pamětníky. Uvedli to v prohlášení, které má ČTK k dispozici. Je pod ním podepsáno na 20 lidí, kteří pracovali nebo pracují v Památníku Lidice či v Památníku Ležáky, který pod lidický památník také spadá, například vedoucí Památníku Ležáky Kamila Chvojková. Lehmannová rezignovala v důsledku sporu s lidickými přeživšími, už dříve ale odmítla obvinění, že nectí fakta a prohlásila, že zaměstnanci památníku měli všechny lidické přeživší vždy v nejhlubší úctě.

Ve čtvrtek naopak kvůli rezignaci Lehmannové podalo výpověď deset z 16 vedoucích a odborných pracovníků památníku. Podle nich bude památník po jejím odchodu navrácen normalizačnímu výkladu dějin.

Signatáři dnešního prohlášení mají odlišný názor. "Nezpochybňujeme odbornost Mgr. M. Lehmannové i její snahu o zakotvení některých projektů v mezinárodním kontextu, avšak za dobu jejího tříletého působení se jí nepodařilo některé věci zvládnout: jde zejména o komunikaci s obcí a pamětníky, což považujeme za klíčové," stojí v prohlášení. Podle nich je současná situace a celý konflikt prezentován absurdním a agresivním způsobem a nemá podporu zdaleka všech současných zaměstnanců památníku. V prohlášení také plně podporují rozhodnutí ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD), který se s Lehmannovou dohodl na její rezignaci.

Někteří lidé, kteří přežili vyhlazení Lidic, ředitelku minulý rok obvinili, že překrucuje fakta. Byla to reakce na televizní reportáž o údajném udání obyvatelky Lidic, matky jedné z přeživších, která podle reportáže nahlásila četníkům svou židovskou podnájemnici. Lehmannová v reportáži České televize hovořila. Obvinění z toho, že by překrucovala fakta nebo nectila památku přeživších odmítla. Ministr kultury trval na urovnání vztahů se všemi přeživšími, což se Lehmannové nepodařilo, proto po jednání s ministrem rezignovala. Ministerstvo kultury tento týden na místo ředitele vyhlásilo výběrové řízení.

Za bývalou ředitelku se postavila Jaroslava Skleničková, která také přežila lidickou tragédii. S postupem ministra naopak souhlasí několik přeživších, někteří z nich jsou členy lidické organizace Svazu bojovníků za svobodu, kterou vede Jana Bobošíková.

Památník Lidice připomíná nacistické vyhlazení obce Lidice 10. června 1942. Záminkou se stala domnělá souvislost obce s atentátem na říšského protektora Reinharda Heydricha, ze zhruba 500 obyvatel Lidic jich válku přežilo 160. Přímo v Lidicích nacisté 10. června 1942 zastřelili 173 mužů, 16. června 1942 v Praze-Kobylisích dalších 26 občanů Lidic. Pobyt v koncentračních táborech nepřežilo 53 lidických žen. V deportačním táboře bylo v plynovém autě udušeno 82 lidických dětí. Po osvobození se do Lidic postupně vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.

Židovku Štěpánku Mikešovou, která žila v podnájmu u jedné z lidických rodin, nacisté na začátku června 1942 deportovali do Osvětimi, kde zemřela.