Britský románek s EU: dlouhé námluvy, léta hádek a trpký rozchod
by Adam HájekChurchillovy sny o spojené Evropě, dvojnásobné veto ze strany Francie, proměna Margaret Thatcherové v zarytou euroskeptičku či válka o hovězí. Vztah Britů k evropskému společenství si prošel řadou dramatických peripetií. V pátek večer Spojené království z EU po sedmačtyřiceti letech odejde.
1946Churchill sní o Spojených státech evropských
Britové se nikdy nepovažovali za součást Evropy. Už od dob Viléma Dobyvatele si od dění na pevnině drželi odstup a platí to dodnes.
Možná za to může nostalgie po zmizelém impériu, možná průliv La Manche, který ostrovní království odděluje od zbytku kontinentu. Během půl století trvajícího svazku s EU to každopádně často vypadalo, že jsou jednou nohou venku.
Ironií dějin je, že to byl právě britský politik, kdo po druhé světové válce vyzval k vytvoření „Spojených států evropských“. Tím mužem nebyl nikdo jiný než Winston Churchill, velký vzor současného premiéra a hlavního tahouna kampaně za odchod z EU Borise Johnsona.
„Struktura Spojených států evropských, pokud bude dobře vystavěna, bude mít za následek, že síla jednotlivých států bude méně důležitá. Malé státy budou mít stejný hlas jako ty velké a podíl na společné věci pro ně bude poctou,“ prohlásil Churchill rok po konci války během projevu o budoucnosti Evropy v Curychu.
Do BREXITU zbývá
Strůjce britského vítězství nad Hitlerem byl přesvědčený, že mír v Evropě nastane až ve chvíli, kdy Německo a Francie zapomenou na odvěké nepřátelství a začnou spolupracovat. Británie by v tom sehrála podobnou roli jako Spojené státy: nové Evropě měla být přítelem a mentorem, součástí „Spojených států evropských“ se však stát neměla.